Denys je jedním z dvaceti tisíc ukrajinských dětí, které podle vlády v Kyjevě okupanti nezákonně odvlekli do Ruska. Zpět k rodinám se zatím podařilo vrátit pouhé čtyři tisíce z nich. Chlapec, který byl na útěku z Ruska přes Bělorusko asi týden, nyní žije v bezpečí v Polsku, odkud popisuje svůj příběh.
"Byl jsem šíleně šťastný. Když jsem přešel do Polska a věděl jsem, že jsem mimo Rusko, uvědomil jsem si, že jsem překročením hranic zahájil novou etapu svého života," svěřil se serveru Scripps News, který se s ním sešel jen pár hodin po jeho příjezdu do Polska.
Denysovi příbuzní, kteří před válkou utekli do Německa, několik měsíců vedli kampaň za jeho návrat, ale dlouho se jim ho nedařilo přesvědčit. Celou akci vedla organizace Save Ukraine, která rodinám pomáhá najít jejich ztracené děti. Šéfuje jí bývalý vládní zmocněnec pro práva dětí Mykola Kuleba, který loni v říjnu v rozhovoru pro Aktuálně.cz promluvil o Denysově příběhu.
"Ztratili jsme ho podobně jako mnoho dalších," vysvětlil tehdy Kuleba s tím, že už podle něj neexistovala naděje, že se Denys bude chtít vrátit zpět domů. Po příjezdu do Ruska si změnil telefonní číslo a přerušil kontakt s příbuznými. Dostal ruský pas a začal natáčet propagandistická videa podporující válečnou mašinerii prezidenta Vladimira Putina. "Věřil, že jsou na Ukrajině nacisté," dodal Kuleba.
V únoru 2023, v den prvního výročí ruské invaze na Ukrajinu, se Denys objevil zahalený v ruské vlajce v reportáži ruské státní televize. "Chci sloužit v armádě. Jsem připraven sloužit Ruské federaci," řekl v rozhovoru. Po útěku z Ruska popsal, že mu vyhrožovala tajná služba FSB a že s Rusy spolupracoval kvůli obavám o život.
"Probíhá válka a vy nevíte, jak přežít, jste sami. Není kolem vás nikdo, koho by zajímal váš život, nikdo vás nepotřebuje. Když jste v ohrožení života, uděláte cokoliv, abys byl v bezpečí," popsal Denys ve svědectví, které Aktuálně.cz poskytla organizace Save Ukraine.
Vymývání mozku
Podle ukrajinských představitelů byl po únosu z rodného Chersonu na anektovaný Krym terčem takzvané indoktrinační kampaně. Rusové ve zdejším táboře Družba, kde Denyse z počátku drželi, děti každý den budili v šest ráno k rozcvičce a zpěvu ruské hymny. Všude vlály ruské vlajky. Mnoho dětí po návratu domů také popsalo, že je trestali za to, že mluvily ukrajinsky.
Na Krymu strávil několik měsíců a přesouval se mezi dvěma tábory. Už tam pochopil, že je s Rusy lepší spolupracovat. Když si stěžoval na špatné podmínky, začali mu vyhrožovat, že ho vezmou do lesa a tam ho zmlátí.
V listopadu 2022 Denyse Rusové přesunuli do tábora v okupovaném městě Heničesk na břehu Azovského moře, kde pod vlivem ruské propagandy začal brojit proti Ukrajině. Když ho tedy okupanti požádali, aby natočil propagandistické materiály, souhlasil. Provolával v nich slávu Rusku a mluvil o jeho nevyhnutelném vítězství na Ukrajině.
Složitý návrat domů
Postupem času ale přišel do kontaktu s příbuznými, kterým si začal stěžoval, že se mu stýská po domově. Rodinná přítelkyně Olha Huruliaová se tehdy dobrovolně nabídla, že se chlapce pokusí dostat pryč a spojila se s neziskovou organizací Save Ukraine. Při příletu do Moskvy ji však Rusové zadrželi. Cestu podnikla zbytečně.
"FSB celou akci zablokovala. Olhu Rusové deportovali a Denys si mezitím rozmyslel, že se vlastně vrátit nechce. Dokonce se tam přidal do řad ruské mládežnické armády. Spojili jsme se s jeho bratrem, který se ho taky pokoušel přesvědčit, ale nešlo to," popsal Aktuálně.cz Kuleba komplikovanou záchrannou misi.
Rusové Denysovi údajně slíbili byt v Moskvě, místo na prestižní škole v ruském hlavním městě, práci a stabilní plat. Po posledním telefonátu o něm rodina neslyšela asi sedm měsíců až do loňských Vánoc, kdy se jim přiznal, že k veškeré propagandě, kterou natáčel, ho okupanti přinutili.
O čtyři měsíce později z Ruska s pomocí organizace Save Ukraine uprchl. Co po cestě zažil, ale mluvit nechce. Jeho konečnou destinací je Německo, kam ho zatím úřady nepustily, proto zatím zůstává u náhradní rodiny v Polsku. Na Ukrajinu se podle svých slov nevrátí, protože ho tam někteří lidé mylně považují za kolaboranta.
