Damašek - Rusko přišlo už v roce 2012 s návrhem, v němž připustilo tiché odstranění syrského prezidenta Bašára al-Asada.
Návrh měl pomoci vyřešit syrskou krizi, tvrdí podle serveru The Guardian někdejší finský prezident a nositel Nobelovy ceny za mír z roku 2008 Martti Ahtisaari.
Tříbodový plán
Ten před třemi lety jednal s velvyslanci pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN. Právě tehdy se na něj obrátil ruský velvyslanec Vitalij Čurkin, který ho informoval o tříbodovém plánu.
Ten počítal se zastavením vojenské pomoci protivládním bojovníkům a opozici a zprostředkování rozhovorů mezi Asadem a lídry syrské opozice. Výměnou za to mělo dojít k tichému odstavení prezidenta od moci.
Ačkoliv Čurkin posléze nepřímo odmítl návrhy komentovat, Ahtisaari je přesvědčen, že plány, které zazněly v diskusi, brala Moskva vážně.
"Není o tom pochyb. Vrátil jsem se a zeptal se ho podruhé. Zrovna se vrátil z Moskvy. Bylo vidět, že není na pochybách, že jde o oficiální návrh z Kremlu."
Skepse Západu
Západ se však k návrhu postavil skepticky. Představitelé Velké Británie, Francie a Spojených států byli přesvědčeni, že Asadův konec přijde do několika týdnů, a to i bez ruského plánu. Skepticky se rovněž stavěli k tomu, že by šlo o oficiální plán Kremlu.
Ruský prezident Vladimir Putin oficiálně podporoval Asada ve válce proti syrským povstalcům (a posléze i proti Islámskému státu). Nic navíc nenasvědčovalo tomu, že by se tento kurz měl jakkoliv změnit.
Západní diplomaté pak poukazují na víc nesrovnalostí v údajném mírovém plánu. Ředitel odboru Blízkého východu ministerstva zahraničí Spojeného království John Jenkins dodává, že Rusko se bránilo jakémukoliv pokusu dostat Asada k jednacímu stolu.
Podle něj je nejslabším bodem v Ahtisaariho výrocích fakt, že Čurkin měl jednat s někým vysoce postaveným v Moskvě. "Kdyby mi Čurkin řekl, že jednal s tímto 'zmocněncem', chtěl bych od něj slyšet, že to bylo s Vladimirem Putinem. Jinak bych jeho slova nemohl brát vážně," dodal Jenkins.
Ahtisaari přesto hovoří o promarněné příležitosti. "Měli jsme zabránit tomu, co se v Sýrii děje. Nevidím jinou možnost, než aby teď Evropa přijala zodpovědnost za lidi, kteří ze země odchází," je přesvědčen.
Jen pokud by si to přál lid
Syrský prezident v úterním rozhovoru pro ruská média prohlásil, že se moci vzdá pouze v případě, že by šlo o přání obyvatel.
"Pokud si to lid přeje, prezident zůstane. V opačném případě by měl neprodleně odstoupit," konstatoval s tím, že nelze končit ve funkci "na základě mínění Spojených států, Rady bezpečnosti OSN, Ženevské konference...". Dodal, že koalice vedená USA doposud nedokázala zabránit šíření Islámského státu.
Občanská válka v zemi trvá od roku 2011 a Sýrii proměnila ve zhroucený stát s nefunkční vládou. Prezidenta a vládní vojska podporuje zejména Rusko. Naopak protivládním povstalcům dodávají zbraně a materiální pomoc zejména USA, Francie a Velká Británie. V zemi rovněž bojují bojovníci Islámského státu, kteří ovládají východ země. Z domovů už podle odhadů OSN uprchlo více jak 11 milionů lidí.
