Ropy už více nebude, Saúdská Arábie snížila těžbu

Radim Klekner Radim Klekner
26. 4. 2011 16:30
Poptávka po surovině i ceny ustavičně rostou, celosvětová těžba ale stagnuje.
Ropy ubývá a nová naleziště zatím nejsou
Ropy ubývá a nová naleziště zatím nejsou | Foto: Reuters

Rijád - Když přede dvěma měsíci propuklo v Benghází povstání proti Muammaru Kaddáfímu, Saúdská Arábie přislíbila, že nahradí výpadek v těžbě libyjské ropy navýšením vlastní produkce.

Vyslyšela tak naléhání Spojených států a dalších zemí, které se obávaly strmého nárůstu cen suroviny. 

Vláda v Rijádu tak ale činila jenom krátkodobě. Celkovou produkci suroviny v březnu totiž naopak snížila. A to o celých 800 tisíc barelů denně, tedy téměř o desetinu své produkce. Odůvodnila to tím, že ropy je na světových trzích dost a drahá je jen kvůli spekulantům využívajícím nejistoty panující nyní ve světě.

Růst cen tak pokračoval a směsná ropa Brent se počátkem dubna prodávala za 127 dolarů za barel, což bylo dvouapůlleté maximum.

 

Jak ale největší světový producent černého zlata zároveň prozradil, má zároveň v úmyslu zvýšit v nejbližší době počet těžebních vrtů o třicet procent.

Rijád tím vyvolal spekulace, že Saúdské Arábii ropa naopak dochází a že se země jen zoufale snaží udržet těžbu na stávající úrovni, aby nezpochybnila oficiální odhad svých vytěžitelných zásob.

Přezásobený trh

Krize v Libyi jasně ukázala, jak zranitelný trh s ropou ve skutečnosti je.

Před povstáním proti Kaddáfímu Libye těžila 1,6 milionů barelů suroviny. Teď je těžba prakticky nulová, pouze východ země, kontrolovaný rebely, vyváží okolo dvou set tisíc barelů denně. Cena ropy se ale ve srovnání s koncem ledna, kdy začaly protesty v Egyptě, zvýšila o více než třetinu.

"Trh je přezásobený," tvrdí ovšem saúdskoarabský ministr ropného průmyslu Alí al-Naímí. "Z toho důvodu jsme těžbu zase snížili."

Saúdská Arábie je v současnosti jediná země na světě, která je schopná skokově navýšit těžbu. A to ze současných 8,3 až na přibližně 12 milionů denních barelů.

Tvrdí to alespoň vláda v Rijádu a stejné jsou i odhady Mezinárodní agentury pro energii (IEA) či prognózy Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Otázkou ale je, zda Saúdská Arábie záměrně neklame, aby si udržela pozici hlavního hráče na trhu.

Zásoby jsou nadhodnocené, tvrdí experti

Saúdská Arábie již dlouhé roky udává, že má okolo 260 miliard barelů ropných zásob. To by při stávající úrovni těžby mělo vystačit na 75 let. O tom ale řada expertů pochybuje.

"Každý rok vytěží asi tři a půl miliardy barelů," říká v rozhovoru pro deník Le Monde někdejší šéf výzkumu v oblasti syntetických paliv při koncernu Exxon Robert Hirsch.

"Zároveň již patnáct let tvrdí, že mají něco mezi 258 a 262 miliardami barelů zásob. To by znamenalo, že každý rok musí objevit tři a půl miliardy barelů nových zásob. A to statisticky není možné."

Podobná je situace i v dalších zemích. Sjednocené arabské emiráty a Kuvajt udávají zásoby na hranici 100 miliard barelů, Irák a Írán okolo 140 miliard. Pouze Irák se ale chystá navýšit do deseti let těžbu ze současných 2,5 milionů barelů na přibližně čtyřnásobek. Vyrovná tím výpadek z 90. let, kdy byly na režim Saddáma Husajna uvaleny ekonomické sankce.

Venezuela se pyšní téměř třemi sty miliardami barelů zásob, Kanada 175 miliardami. V obou případech se ale jedná o takzvanou velmi těžkou ropu s vysokými náklady na těžbu. Ve Venezuele jsou jejím zdrojem živice v povodí Orinoka, v Kanadě roponosné písky v provincii Alberta.

Krize může přijít už za deset let

Celosvětová produkce číní v současnosti 85 milionů barelů denně. Sem ovšem spadají také netradiční zdroje, jako je bionafta či zkapalněný zemní plyn.

Do statistiky je započítávána i těžba velmi těžké ropy a čerpání ze strategických zásob. Celosvětová spotřeba se přitom pohybuje okolo 88 milionů barelů a na konci letošního roku by podle IEA mohla přesáhnout i 90 milionů.

Experti již několik let poukazují na to, že ropa lidstvu dojde mnohem dříve, než se věřilo ještě na konci minulého století. A že velká ropná krize může svět postihnout již okolo roku 2020.

Zabránit tomu by mohl jen nález nových ložisek černého zlata v Arktidě. Průzkumné vrty v okolí Grónska však žádné velké zásoby ropy prozatím neprokázaly.

Druhá z možností spadá do oblasti ryzí teorie: Lidstvo by muselo začít šetřit pohonné hmoty. A to vzhledem k současnému trendu ve vyspělých zemích a bouřlivému ekonomickému rozvoji, který čeká některé země někdejšího třetího světa, jako je Čína, Indie a Indonésie, určitě nehrozí. 

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Filipínský ostrov Mindanao postihlo silné zemětřesení, tsunami údajně nehrozí

Filipínský ostrov Mindanao v neděli postihlo zemětřesení o síle 6,8 stupně. Americká geologická služba USGS uvedla, že už několikáté otřesy za poslední tři měsíce zasáhly oblast jihozápadně od města Davao. Ničivá přívalová vlna v důsledku dnešních záchvěvů ale nehrozí, uvedlo americké Tichomořské středisko varování před cunami.

Místní úřady předpokládají škody, jejich rozsah ale dosud není znám. Nejsou zatím ani zprávy o případných obětech a zraněných. Ohnisko otřesů se podle USGS nacházelo v hloubce 28,2 kilometru, 61 kilometrů jihozápadně od Davaa. To je jedno z nejlidnatějších filipínských míst a rodiště prezidenta Rodriga Duterteho.

Stejnou oblast zasáhla tři zemětřesení v říjnu a jedno v listopadu. Při jednom z nich zahynulo nejméně pět lidí. Souostroví Filipíny leží v takzvaném ohnivém kruhu. Setkávají se tam tektonické desky, a zemětřesení jsou proto častá.

Zdroj: ČTK
Další zprávy