Tripolis - Společenské zemětřesení, které nyní prožívá řada zemí arabského světa včetně Libye, vyhnalo ceny ropy na dvouapůlleté maximum.
Mnohem větší nárůst cen ale očekává svět v příštích letech. A to bez ohledu na to, zda podobné revoluce čekají i další producenty černého zlata.
Libye vyváží do Evropské unie přibližně sedmdesát procent z 1,6 milionu barelů ropy, které každý den exportuje. Především do Itálie, Německa, Francie a Španělska. To jsou ovšem jen necelá dvě procenta současné těžby ve světě.
Produkce suroviny se pohybuje okolo 85 milionů barelů ropy denně. Do ropného ekvivalentu je přitom započítávána i těžba z ropných břidlic, zkapalněný zemní plyn či bionafta a celosvětová produkce je uměle navyšována čerpáním ze strategických zásob.
Už v roce 2015 má ale toto číslo podle předpovědí Mezinárodní agentury pro energii (IEA) klesnout na 80 milionů barelů. Spotřeba zároveň stoupne na nejméně 90 milionů barelů denně.
Jen krátkodobé navýšení těžby
Nárůst cen ropy a tím i pohonných hmot je proto v příštích letech neodvratný. Zastavit by jej mohl jen nárůst těžby nebo pokles poptávky. Ani jedno, ani druhé není vzhledem k tenčícím se zásobám černého zlata a bouřlivému ekonomickému rozvoji, který čeká dvě nejlidnatějšího země světa, Čínu a Indii, myslitelné.
Připouští to ostatně i výkonný ředitel koncernu Vitol Ian Taylor, šéf největší společnosti na světě obchodující s ropou.
"V severní Africe a na Blízkém východě nyní panuje obrovská nejistota a očekává se, že to může přispět k nárůstu cen," řekl Taylor agentuře Reuters.
Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) ale podle něj bude alespoň krátkodobě schopna těžbu navýšit, aby nahradila výpadky vzniklé v souvislosti s posledním děním v Tunisku, Egyptě a Libyi.
"Pokud OPEC dodá na trh více barelů, což očekáváme, že se stane někdy v první polovině tohoto roku, ceny by se měly stabilizovat někdy mezi 90 a 100 dolary za barel," snaží se uklidnit finanční trhy i běžné spotřebitele.
Znovu za 150 dolarů?
Otřesy na Blízkém východě ovlivnily cenu lehké americké ropy, která ve středu večer vystoupala na 100 dolaru za barel. Projevily se také na směsné ropě Brent, pocházející z ložisek v Severním moři. Její cena se sice nad cenou lehké americké ropy pohybuje trvale, ve čtvrtek ráno se ale vyšplhala k hranici 120 dolarů za barel.
Rozdíl mezi oběma cenami jen dokládá, jak výrazně přesahuje objem dodávek do USA export do EU.
A právě na to upozorňuje šéf Vitolu Ian Taylor. Množství ropy, které plyne do Evropy, se podle něj jen sotva podaří dlouhodobě navýšit.
Jediný producent, který by byl skokově schopen zvednout objem těžby, je totiž Saúdská Arábie. A ta se k tomu nechystá, protože si uvědomuje, že její zásoby začínají být silně limitovány.
Saúdský ministr ropného průmyslu Alí al-Naímí sice tvrdí, že OPEC nyní dokáže výpadky těžby v Libyi pokrýt, s dlouhodobými prognózami je ale také opatrný.
Skoupý na slovo je i generální tajemník organizace OPEC, Libyjec Abdulláh Badrí.
"Potřebujeme, aby se situace uklidnila, abychom viděli, jaký vliv to vše bude mít na trh," tvrdí.
Nikdo ovšem nedokáže vyloučit, že se ropa do čtyř let nedostane k hranici 150 dolarů, kam ji v roce 2008 vyhnal přízrak rychle se blížící celosvětové finanční krize.
Analytici banky Nomura nyní dokonce přišli se scénářem, podle kterého by ropa mohla být i za 220 dolarů. Vycházejí z předpokladu, že za války u Perského zálivu v letech 1990-91 cena suroviny vzrostla dočasně o 130 procent. Poukazují také na to, že dnes je na trhu mnohem více spekulantů než tehdy.
Odhadnout, kam až se ropa vyšplhá, se ale po předchozích zkušenostech neodvažuje nikdo. Všem je ovšem jasné, že indexy půjdou nahoru a výrazně to ovlivní světovou ekonomiku.
"Pokud udržíme ceny na sto dolarech za barel po celý rok 2011, můžeme vytvořit stejnou hrozbu krize jako v roce 2008," tvrdí výkonný ředitel IEA Nobuo Tanaka.
V ČR se poslední otřesy na Blízkém východě projevily v uplynulém týdnu nárůstem cen benzinu o deset haléřů. Nafta zdražila o půl koruny.
