Statisíce Romů jsou v nejistotě. Nikdo neví, co s nimi bude po odchodu Britů z EU

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
30. 10. 2016 6:26
Rozhodnutí o vystoupení Velké Británie z Evropské unie se citelně dotkne nejen Britů, ale bezesporu také místních přistěhovalců. Strach z mlhavé budoucnosti mají i romské komunity. Po léta diskriminované etnikum se obává, zdali se nebude muset s ostrovním královstvím nadobro rozloučit. Studie britského think-thanku proto apeluje hlavně na vládu i místní úřady, aby začaly situaci řešit.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ludvík Hradilek

Londýn – Romští přistěhovalci ve Velké Británii se strachují o svůj osud po rozhodnutí Britů opustit Evropskou unii.

O současné situaci romské komunity v ostrovním království hovoří studie britského think-thanku Institute for Public Policy Research (IPPR), podle níž toto etnikum v současné chvíli čelí třem hlavním problémům.

Předně Romové žijí ve všeobecné nejistotě, zdali budou moci ve Velké Británii zůstat. Důvodem k obavám je i to, že byli a dodnes jsou terčem diskriminace a předsudků napříč Evropou. V neposlední řadě pak Romům hrozí, že přijdou o tok financí z Evropských strukturálních a investičních fondů (ESI), které byly určeny na podporu jejich integrace.

"Zatím ale v Británii neproběhlo příliš veřejných diskusí o tom, jak Brexit ovlivní romské komunity, a to i přes číselné odhady, podle kterých žijí v Británii desítky tisíc, možná dokonce i stovky tisíc Romů," uvádí pro The Guardian autor studie Marley Morris, který vyzývá k aktivitě místní úřady i vládu v Londýně.

Konec evropského "sponzoringu"

Místní úřady oblastí, kde žijí početnější romské komunity, by se měly zabývat tím, jak po Brexitu předejít zhoršení vztahů mezi romským a neromským obyvatelstvem.

"Také ústřední vláda musí tento problém ihned začít řešit. Londýn by měl objasnit, jak budou do budoucnosti vypadat práva romských komunit v Británii a jak adekvátně nahradit evropské fondy, které doposud poskytovaly peníze na podporu integrace Romů," vysvětluje Morris.

"Velké množství cílené podpory pro romské komunity závisí na financování Evropské unie. Bez této podpory budou Romové čelit větším bariérám v přístupu k zaměstnání, vzdělání a zdravotní péči. Také místní orgány budou vystaveny většímu tlaku," dodává nepříliš optimisticky.

Jak studie upozorňuje, odhady o počtu Romů ve Velké Británii se opravdu značně různí. Může jít o 80 000, ale také až 300 000 lidí. Jde hlavně o přistěhovalce ze střední a východní Evropy.

Některé oblasti zaznamenaly velký příliv romských migrantů zejména poté, co se EU rozšířila o deset zemí v roce 2004 a v roce 2007, kdy se přidaly Bulharsko a Rumunsko. Jde například o čtvrť Govanhill v největším skotském městě Glasgow, Page Hall v severoanglickém Sheffieldu nebo Normanton ve středoanglickém městě Derby.

Nízké platy i jazyková bariéra

Romové ve Velké Británii často pracují za velmi nízké mzdy a ve špatných podmínkách. Chybí jim také dostatečné vzdělání a žijí v chudých obydlích.

Problematicky se jeví také přístup ke zdravotní péči. Důvodem je jazyková bariéra a také to, že Romové dostatečně neznají fungování britského zdravotnictví.

Podle studie nelze úplně vyloučit ani spory s neromským obyvatelstvem. Za útoky většinou stojí xenofobie nebo údajné protiprávní chování Romů.

Nespokojenost mnohých Britů s množstvím přistěhovalců z ostatních zemí EU byla ostatně jedním z hlavních důvodů, proč se mnozí z nich v červnovém referendu vyslovili pro odchod z unijního svazku.

Premiérka Theresa Mayová pak na začátku října upozornila, že při vyjednávání v následující dvouleté lhůtě o podmínkách odchodu Británie chce přihlížet na přání Britů kontrolovat pohyb lidí z EU. Odchod Británie podpořilo 51,9 % voličů.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 22 minutami

OECD varuje při zotavování ekonomiky před předčasným koncem státní pomoci

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zvýšila inflační výhled a varuje před předčasným koncem pomoci ze strany vlád a centrálních bank, který by mohl ohrozit zotavování globální ekonomiky. Organizace to uvedla na úterní digitální tiskové konferenci, kde zveřejnila ekonomický výhled se zaměřením na skupinu největších ekonomik G20.

Světová ekonomika by podle OECD po loňském poklesu o 3,4 procenta zapříčiněném pandemií letos mohla vykázat růst o 5,7 procenta. To je o desetinu procentního bodu méně, než OECD uváděla ve své dřívější prognóze. V příštím roce by pak měl růst zpomalit na 4,5 procenta, což je o jednu desetinu procentního bodu více, než OECD předpokládala koncem května.

Rychlé obnovování ekonomiky vrací hrubý domácí produkt (HDP) zpět na úroveň před pandemií covidu-19. Přesto ale zůstává aktivita v mnoha rozvíjejících se zemích slabá kvůli nízké proočkovanosti, píše OECD.

Na příští dva roky počítá OECD s vysokou inflací. Růst spotřebitelských cen podle jejího dohadu dosáhne vrcholu ke konci letošního roku, kde se ve skupině 20 hlavních ekonomik vyšplhá na 4,5 procenta. Příští rok by měla inflace v zemích této skupiny zpomalit na 3,5 procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy