Statisíce Romů jsou v nejistotě. Nikdo neví, co s nimi bude po odchodu Britů z EU

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
30. 10. 2016 6:26
Rozhodnutí o vystoupení Velké Británie z Evropské unie se citelně dotkne nejen Britů, ale bezesporu také místních přistěhovalců. Strach z mlhavé budoucnosti mají i romské komunity. Po léta diskriminované etnikum se obává, zdali se nebude muset s ostrovním královstvím nadobro rozloučit. Studie britského think-thanku proto apeluje hlavně na vládu i místní úřady, aby začaly situaci řešit.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ludvík Hradilek

Londýn – Romští přistěhovalci ve Velké Británii se strachují o svůj osud po rozhodnutí Britů opustit Evropskou unii.

O současné situaci romské komunity v ostrovním království hovoří studie britského think-thanku Institute for Public Policy Research (IPPR), podle níž toto etnikum v současné chvíli čelí třem hlavním problémům.

Předně Romové žijí ve všeobecné nejistotě, zdali budou moci ve Velké Británii zůstat. Důvodem k obavám je i to, že byli a dodnes jsou terčem diskriminace a předsudků napříč Evropou. V neposlední řadě pak Romům hrozí, že přijdou o tok financí z Evropských strukturálních a investičních fondů (ESI), které byly určeny na podporu jejich integrace.

"Zatím ale v Británii neproběhlo příliš veřejných diskusí o tom, jak Brexit ovlivní romské komunity, a to i přes číselné odhady, podle kterých žijí v Británii desítky tisíc, možná dokonce i stovky tisíc Romů," uvádí pro The Guardian autor studie Marley Morris, který vyzývá k aktivitě místní úřady i vládu v Londýně.

Konec evropského "sponzoringu"

Místní úřady oblastí, kde žijí početnější romské komunity, by se měly zabývat tím, jak po Brexitu předejít zhoršení vztahů mezi romským a neromským obyvatelstvem.

"Také ústřední vláda musí tento problém ihned začít řešit. Londýn by měl objasnit, jak budou do budoucnosti vypadat práva romských komunit v Británii a jak adekvátně nahradit evropské fondy, které doposud poskytovaly peníze na podporu integrace Romů," vysvětluje Morris.

"Velké množství cílené podpory pro romské komunity závisí na financování Evropské unie. Bez této podpory budou Romové čelit větším bariérám v přístupu k zaměstnání, vzdělání a zdravotní péči. Také místní orgány budou vystaveny většímu tlaku," dodává nepříliš optimisticky.

Jak studie upozorňuje, odhady o počtu Romů ve Velké Británii se opravdu značně různí. Může jít o 80 000, ale také až 300 000 lidí. Jde hlavně o přistěhovalce ze střední a východní Evropy.

Některé oblasti zaznamenaly velký příliv romských migrantů zejména poté, co se EU rozšířila o deset zemí v roce 2004 a v roce 2007, kdy se přidaly Bulharsko a Rumunsko. Jde například o čtvrť Govanhill v největším skotském městě Glasgow, Page Hall v severoanglickém Sheffieldu nebo Normanton ve středoanglickém městě Derby.

Nízké platy i jazyková bariéra

Romové ve Velké Británii často pracují za velmi nízké mzdy a ve špatných podmínkách. Chybí jim také dostatečné vzdělání a žijí v chudých obydlích.

Problematicky se jeví také přístup ke zdravotní péči. Důvodem je jazyková bariéra a také to, že Romové dostatečně neznají fungování britského zdravotnictví.

Podle studie nelze úplně vyloučit ani spory s neromským obyvatelstvem. Za útoky většinou stojí xenofobie nebo údajné protiprávní chování Romů.

Nespokojenost mnohých Britů s množstvím přistěhovalců z ostatních zemí EU byla ostatně jedním z hlavních důvodů, proč se mnozí z nich v červnovém referendu vyslovili pro odchod z unijního svazku.

Premiérka Theresa Mayová pak na začátku října upozornila, že při vyjednávání v následující dvouleté lhůtě o podmínkách odchodu Británie chce přihlížet na přání Britů kontrolovat pohyb lidí z EU. Odchod Británie podpořilo 51,9 % voličů.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 31 minutami

Dálnici D8 na Mělnicku uzavřela nehoda dvou nákladních aut

Dálnici D8 na Mělnicku uzavřela v sobotu odpoledne nehoda dvou nákladních aut, směr na Prahu je neprůjezdný. Hasiči odstraňují kapaliny vyteklé na vozovku, řekla ČTK mluvčí krajských hasičů Tereza Fliegerová. Podle policejní mluvčí Evy Hašlové se kolize obešla bez zranění.

Událost se stala po 13:30 na 22. kilometru ve směru na Prahu. Nákladní auta podle Fliegerové skončila zhruba 300 metrů od sebe, z jednoho unikly provozní kapaliny.

"Oba jízdní pruhy jsou uzavřeny kvůli vyšetřování dopravní nehody a odčerpávání pohonných hmot," uvedla Hašlová před 14:30. Řidiči havarovaných aut byli cizinci, podle dechové zkoušky před jízdou nepili alkohol.

Zdroj: ČTK
před 47 minutami

Feuz vyhrál sjezd ve Wengenu a vyrovnal Klammerův rekord

Sjezd Světového poháru ve švýcarském Wengenu potřetí v kariéře vyhrál domácí lyžař Beat Feuz a vyrovnal rekord slavného Rakušana Franze Klammera. Dvaatřicetiletý závodník navázal na triumfy z let 2012 a 2018.

Feuz si na zkrácené trati po nočním sněžení dojel pro vítězství časem 1:42,53. Dominika Parise na druhém místě porazil o 29 setin a navíc italského reprezentanta sesadil z prvního místa průběžného pořadí Světového poháru sjezdařů a vede před ním o 16 bodů.

Třetí příčku obsadil se ztrátou 31 setin Thomas Dressen z Německa a na stupních vítězů se tak seřadili pouze vítězové dosavadních pěti sjezdů v sezoně. Dressen ovládl úvodní závod v Lake Louise, Feuz poté triumfoval v Beaver Creeku a v Bormiu dvakrát vyhrál Paris.

Feuz vedle tří vítězství ve Wengenu ještě skončil dvakrát druhý. Klammer závod na Lauberhornu ovládl třikrát za sebou v letech 1975 až 1977.

SP ve sjezdovém lyžování ve Wengenu (Švýcarsko):

Muži - sjezd:

1. Feuz (Švýc.) 1:42,53, 2. Paris (It.) -0,29, 3. Dressen (Něm.) -0,31, 4. Mayer (Rak.) -0,38, 5. M. Caviezel (Švýc.) -0,42, 6. Kilde (Nor.) -0,48, 7. Bennett (USA) -0,87, 8. Hintermann (Švýc.) a Kriechmayr (Rak.) oba -0,93, 10. Weber (Švýc.) -1,00.

Průběžné pořadí sjezdu (po 5 z 10 závodů): 1. Feuz 400 b., 2. Paris 384, 3. Dressen 201, 4. Mayer 200, 5. Kilde 198, 6. Kriechmayr 198.

Průběžné pořadí SP (po 20 z 44 závodů): 1. Pinturault (Fr.) 613, 2. Kristoffersen (Nor.) 611, 3. Kilde 591, 4. Paris 556, 5. Mayer 512, 6. Feuz 461, …116. Zabystřan (ČR) 12.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 49 minutami

Lyžařka Smutná dojela třetí v dálkovém závodu La Diagonela

Lyžařka Kateřina Smutná doběhla třetí v závodu seriálu Ski Classics ve Švýcarsku, který před rokem vyhrála. Na dvaašedesátikilometrové trati La Diagonely porazila i dosud vedoucí ženu seriálu Brittu Johanssonovou Norgrenovou ze Švédska, přesto průběžné třetí místo neudržela.

Do čela Ski Classics se dostala suverénní vítězka Astrid Öyre Slindová z Norska. Smutná na ni ztratila téměř sedm minut, ale Johanssonovou Norgrenovou zdolala o 25 sekund a podruhé v sezoně se postavila na stupně vítězů.

Závod mužů vyhrál rovněž s velkým náskokem Nor Chris Andre Jespersen. Nejlepším Čechem byl na 32. místě šestačtyřicetiletý Stanislav Řezáč.

Smutná se na trati musela vypořádat s pádem na 22. kilometru a zlomenou hůlkou. "My se blížily ke štědře dotované sprinterské prémii a najednou se tam přiřítili zezadu muži. Max Novak mě bohužel regulérně napálil zezadu a už jsem ležela. Měla jsem zlomenou hůlku a navíc mě začala bolet záda," uvedla Smutná v tiskové zprávě.

V tu chvíli byla osmá, po velké stíhací jízdě se ale prodrala až na třetí pozici. "Jak se mi hnula záda, tak jsem si asi po šesti kilometrech říkala, že končím. Pak ale přišel delší sjezd, kde se to srovnalo, a dojela jsem až do cíle - navíc na bronzové pozici. Těžko říct, jak by to vypadalo bez toho pádu," dodala Smutná, která ani při šestém startu na La Diagonele nechyběla na stupních vítězů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy