Statisíce Romů jsou v nejistotě. Nikdo neví, co s nimi bude po odchodu Britů z EU

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
30. 10. 2016 6:26
Rozhodnutí o vystoupení Velké Británie z Evropské unie se citelně dotkne nejen Britů, ale bezesporu také místních přistěhovalců. Strach z mlhavé budoucnosti mají i romské komunity. Po léta diskriminované etnikum se obává, zdali se nebude muset s ostrovním královstvím nadobro rozloučit. Studie britského think-thanku proto apeluje hlavně na vládu i místní úřady, aby začaly situaci řešit.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ludvík Hradilek

Londýn – Romští přistěhovalci ve Velké Británii se strachují o svůj osud po rozhodnutí Britů opustit Evropskou unii.

O současné situaci romské komunity v ostrovním království hovoří studie britského think-thanku Institute for Public Policy Research (IPPR), podle níž toto etnikum v současné chvíli čelí třem hlavním problémům.

Předně Romové žijí ve všeobecné nejistotě, zdali budou moci ve Velké Británii zůstat. Důvodem k obavám je i to, že byli a dodnes jsou terčem diskriminace a předsudků napříč Evropou. V neposlední řadě pak Romům hrozí, že přijdou o tok financí z Evropských strukturálních a investičních fondů (ESI), které byly určeny na podporu jejich integrace.

"Zatím ale v Británii neproběhlo příliš veřejných diskusí o tom, jak Brexit ovlivní romské komunity, a to i přes číselné odhady, podle kterých žijí v Británii desítky tisíc, možná dokonce i stovky tisíc Romů," uvádí pro The Guardian autor studie Marley Morris, který vyzývá k aktivitě místní úřady i vládu v Londýně.

Konec evropského "sponzoringu"

Místní úřady oblastí, kde žijí početnější romské komunity, by se měly zabývat tím, jak po Brexitu předejít zhoršení vztahů mezi romským a neromským obyvatelstvem.

"Také ústřední vláda musí tento problém ihned začít řešit. Londýn by měl objasnit, jak budou do budoucnosti vypadat práva romských komunit v Británii a jak adekvátně nahradit evropské fondy, které doposud poskytovaly peníze na podporu integrace Romů," vysvětluje Morris.

"Velké množství cílené podpory pro romské komunity závisí na financování Evropské unie. Bez této podpory budou Romové čelit větším bariérám v přístupu k zaměstnání, vzdělání a zdravotní péči. Také místní orgány budou vystaveny většímu tlaku," dodává nepříliš optimisticky.

Jak studie upozorňuje, odhady o počtu Romů ve Velké Británii se opravdu značně různí. Může jít o 80 000, ale také až 300 000 lidí. Jde hlavně o přistěhovalce ze střední a východní Evropy.

Některé oblasti zaznamenaly velký příliv romských migrantů zejména poté, co se EU rozšířila o deset zemí v roce 2004 a v roce 2007, kdy se přidaly Bulharsko a Rumunsko. Jde například o čtvrť Govanhill v největším skotském městě Glasgow, Page Hall v severoanglickém Sheffieldu nebo Normanton ve středoanglickém městě Derby.

Nízké platy i jazyková bariéra

Romové ve Velké Británii často pracují za velmi nízké mzdy a ve špatných podmínkách. Chybí jim také dostatečné vzdělání a žijí v chudých obydlích.

Problematicky se jeví také přístup ke zdravotní péči. Důvodem je jazyková bariéra a také to, že Romové dostatečně neznají fungování britského zdravotnictví.

Podle studie nelze úplně vyloučit ani spory s neromským obyvatelstvem. Za útoky většinou stojí xenofobie nebo údajné protiprávní chování Romů.

Nespokojenost mnohých Britů s množstvím přistěhovalců z ostatních zemí EU byla ostatně jedním z hlavních důvodů, proč se mnozí z nich v červnovém referendu vyslovili pro odchod z unijního svazku.

Premiérka Theresa Mayová pak na začátku října upozornila, že při vyjednávání v následující dvouleté lhůtě o podmínkách odchodu Británie chce přihlížet na přání Britů kontrolovat pohyb lidí z EU. Odchod Británie podpořilo 51,9 % voličů.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Sněmovna se zatím nedistancovala od slov Vojtěcha Filipa k legiím

Sněmovna se zatím nedistancovala od výroků svého místopředsedy a šéfa KSČM Vojtěcha Filipa o československých legionářích, jak to požaduje STAN. Debatu dnes poslanci nedokončili. Filip v diskusi opětovně jakékoli pochybení odmítl. Podle něj mohly být jeho výroky zkresleny.

Filip v nedávném rozhovoru pro ruský armádní deník Krasnaja zvezda kritizoval odstranění sochy sovětského maršála Ivana Koněva z Prahy 6, označil je za "zločinné". Pražské komunální politiky nařkl z neofašismu. Současně pochválil ruskou vládu za to, že nenutí místní úřady, aby svolily k budování pomníků československým legionářům, kteří padli v boji s bolševiky.

"Žádný výrok, který by poškodil dobré jméno československých legií, jsem neřekl. Řekl jsem, že v České republice existují lidé, kteří mají různý názor na československé legie," hájil se Filip.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Soud odmítl žalobu kraje na šumavský národní park a ministerstvo kvůli zónám

Krajský soud v Českých Budějovicích odmítl žalobu Jihočeského kraje na šumavský národní park a ministerstvo životního prostředí kvůli poslednímu návrhu zón území. Soud uvedl, že na rozhodování ve sporu nemá pravomoc. ČTK to dnes řekl právní zástupce NP Šumava Miloš Tuháček. Kraj se na soud obrátil s tvrzením, že jej národní park i ministerstvo prakticky vyloučily z jednání o rozčlenění zón ochrany přírody.

"Podobné záležitosti by asi měl spíše řešit Ústavní soud," řekl Tuháček. Krajský soud v odůvodnění usnesení uvedl, že kvůli absenci základní podmínky řízení mu nezbylo než žalobu odmítnout. Proti rozhodnutí je možné podat kasační stížnost k nejvyššímu správnímu soudu.

Jihočeský kraj žalobou reagoval na loni projednávanou takzvanou zonaci, která navrhovala park rozdělit na čtyři území s rozdílným přístupem. Návrh počítal s tím, že nejpřísnější režim, v němž se nesmí zasahovat, platí pro 27 procent rozlohy NP Šumava. Rozdělení zón kritizovali někteří vědci, kteří tvrdili, že území s nejpřísnějším režimem by mělo zabírat až polovinu parku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy