Ostrovy zničené hurikány se zlobí: USA přispívají ke klimatickým změnám, musí nám teď zaplatit škody

ČTK ČTK
13. 9. 2017 12:05
Požadavky malých ostrovních států, přes které se přehnal ničivý hurikán Irma, sílí. Chtějí, aby ti, kdo přispívají ke klimatickým změnám, pomáhali zemím, které na ně doplácejí. V této otázce se střetnou s USA a dalšími bohatými zeměmi během klimatické konference, která se uskuteční v listopadu v německém městě Bonn. Klimatologové uvádějí, že teplejší vzduch a voda, jejichž teplota se zvýšila v důsledku klimatických změn, mohly přispět k ničivé síle bouří Irma a Harvey.
Foto: Reuters

Oslo/Washington - Hurikán Irma posílí požadavky malých ostrovních států v Karibiku, aby jim hlavní spotřebitelé fosilních paliv pomohli vypořádávat se se škodami, které lze přičíst klimatickým změnám.

Píše to agentura Reuters s odvoláním na představitele některých takových států.

Ostrovní státy se v této otázce střetnou s USA a dalšími bohatými zeměmi během klimatické konference, která se uskuteční v listopadu v německém městě Bonn.

Americký prezident Donald Trump pochybuje o globálním oteplování a prohlásil, že odstoupí od klimatické dohody, která má proti němu bojovat.

Další bohaté státy již dlouho odolávají výzvám, aby platily jiným zemím za "nevyhnutelné ztráty a škody způsobené klimatickými změnami".

"Pokud se někdy naskytl důvod platit za ztráty a škody, pak je to tento případ," uvedl s poukazem na hurikán Irma a další bouře z poslední doby Ronny Jumeau, vyslanec ostrovního státu Seychely při OSN.

Seychely ležící v Indickém oceánu jsou členy Asociace malých ostrovních států (AOSIS), které se cítí nejvíce ohroženy hrozbou stoupající mořské hladiny.

"Hurikán Irma znázorňuje destruktivní sílu klimatických změn a ukazuje, že ztráty a škody nejsou pouhým abstraktním pojmem, ale životní realitou dneška pro lidi, kteří k tomuto problému přispěli nejméně," prohlásil Thoriq Ibrahim, ministr životního prostředí Malediv, které AOSIS předsedají.

Premiér tichomořského souostroví Fidži Frank Bainimarama, jehož země bude organizátorem klimatické konference probíhající od 6. do 17. listopadu v Bonnu, řekl, že otázka, kdo bude platit za "nevyhnutelné ztráty a škody způsobené klimatickými změnami", bude prioritou konference.

Dvě bouře těsně za sebou

Irma v neděli udeřila na Floridu a vyvolala jednu z největších evakuačních akcí v amerických dějinách. Předtím takřka srovnala se zemí karibské ostrovy Svatý Martin a Barbuda.

Premiér státu Antigua a Barbuda Gaston Browne prohlásil, že ostrov Barbuda je nyní prakticky neobyvatelný.

Již předtím, 25. srpna, zasáhl americký stát Texas hurikán Harvey, který v oblasti vyvolal rekordní záplavy, usmrtil asi 60 lidí a způsobil škody ve výši miliard dolarů.

Ministři malých ostrovních států budou poukazovat na těsně za sebou následující bouře, aby přinutili vyjednávače v Bonnu k souhlasu s dlouhodobými mechanismy, které by jim a dalším zemím pomohly zvládat ztráty a škody způsobené přírodními pohromami, například tajfuny, anebo pomalejšími změnami, jako je zvyšování hladiny světových moří.

Klimatologové uvádějí, že teplejší vzduch a voda, jejichž teplota se zvýšila v důsledku klimatických změn, mohly přispět k ničivé síle těchto bouří.

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) tato tvrzení odmítá s tím, že jde o snahu přírodní katastrofy politizovat.

Rozvinuté země odmítají odpovědnost

Ztráty a škody způsobené klimatickými změnami jsou problematickým tématem jednání o klimatu již řadu let.

V roce 2013 ve Varšavě vlády poprvé schválily mechanismus ztrát a škod, který byl poté zanesen do pařížské klimatické dohody z roku 2015.

Nadále ale zůstává nejasné, co přesně má tento systém zahrnovat, kdo má platit a jak vysoké částky. V pařížské dohodě se rovněž píše, že na základě mechanismu není možné vymáhat žádné kompenzace.

Profesor Oxfordské univerzity Myles Allen uvedl, že rozvinuté země odmítají nést jakoukoli právní odpovědnost. Podle něj by se ale měla vést diskuse o tom, zda by neměly nést díl odpovědnosti velké firmy, jako například producenti uhlí a ropy, či další strany.

Experti z německé Nadace Heinricha Bölla uvedli, že do roku 2030 bude zapotřebí nejméně 300 miliard dolarů ročně na pomoc lidem, kteří ztratí svou zemi a kulturu či budou donuceni k migraci v důsledku extrémních projevů klimatických změn.

Tyto výdaje by se měly přidat ke 100 miliardám dolarů ročně, které bohaté země slíbily chudším státům na ekologický rozvoj a přizpůsobení se klimatickým změnám. Americký prezident Trump a Kongres oznámili, že Spojené státy již nebudou na tento cíl přispívat.

Jak postupoval hurikán Irma. Podívejte se na souhrnné video | Video: Reuters, Asociated Press
 

Právě se děje

před 3 hodinami

Tisícovky lidí v Drážďanech demonstrovaly proti Pegidě

Tisícovky lidí večer v Drážďanech demonstrovaly proti radikálnímu hnutí proti islamizaci Pegida a proti předsedovi durynské organizace protiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD) Björnu Höckemu. Do ulic saské metropole vyšly také tisíce stoupenců Pegidy.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Tunisko nejspíš čekají předčasné volby, potvrdil tamní prezident

Tuniský prezident Kaís Saíd potvrdil záměr vypsat předčasné volby v případě, že nová vláda nezíská důvěru. Sestavením kabinetu je momentálně pověřený někdejší ministr financí Iljás Fachfách, kterého Saíd navrhl v lednu poté, co jeho předchozího kandidáta parlament neschválil. Informovala o tom agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Nejlepšími sportovci roku jsou Messi, Hamilton a Bilesová

Držiteli trofeje Laureus pro nejlepší sportovce minulého roku jsou argentinský fotbalista Lionel Messi, britský pilot formule 1 Lewis Hamilton a americká sportovní gymnastka Simone Bilesová. Ta obhájila loňské prvenství, ocenění označované za sportovního Oscara poprvé získala už v roce 2016. Messi s Hamiltonem, kteří v mužské části ankety dostali stejný počet hlasů, zvítězili poprvé.

Hamilton, jenž se loni pošesté stal mistrem světa F1, převzal trofej od bývalého francouzského fotbalového trenéra Arsénea Wengera. Messi, který je v dvacetileté historii ankety prvním vítězným zástupcem kolektivního sportu, ani Bilesová se dnešního vyhlášení v Berlíně nezúčastnili.

Bilesová na loňském světovém šampionátu rozšířila sbírku zlatých medailí o dalších pět, v 22 letech už má na kontě rekordních 19 titulů. V anketě dostala přednost před americkou lyžařkou Mikaelou Shiffrinovou, jamajskou sprinterkou Shelly-Ann Fraserovou-Pryceovou, japonskou tenistkou Naomi Ósakaovou, americkou fotbalistkou Megan Rapinoeovou a americkou běžkyní Allyson Felixovou.

Mezi muži se do finálové nominace dostali kromě Messiho s Hamiltonem i keňský maratonec Eliud Kipchoge, španělský tenista Rafael Nadal, španělský motocyklový jezdec Marc Márquez a americký golfista Tiger Woods.

V kategorii Návrat roku zvítězila německá pilotka formule 3 Sophia Flörschová, která se po těžkém zranění páteře dokázala vrátit k závodění. Za průlom roku byl oceněn kolumbijský cyklista Egan Bernal, vítěz Tour de France. Týmem roku jsou jihoafričtí ragbyoví mistři světa, nejlepší v akčních sportech je americká snowboardistka Kim Chloeová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy