Ostrovy zničené hurikány se zlobí: USA přispívají ke klimatickým změnám, musí nám teď zaplatit škody

ČTK ČTK
13. 9. 2017 12:05
Požadavky malých ostrovních států, přes které se přehnal ničivý hurikán Irma, sílí. Chtějí, aby ti, kdo přispívají ke klimatickým změnám, pomáhali zemím, které na ně doplácejí. V této otázce se střetnou s USA a dalšími bohatými zeměmi během klimatické konference, která se uskuteční v listopadu v německém městě Bonn. Klimatologové uvádějí, že teplejší vzduch a voda, jejichž teplota se zvýšila v důsledku klimatických změn, mohly přispět k ničivé síle bouří Irma a Harvey.
Foto: Reuters

Oslo/Washington - Hurikán Irma posílí požadavky malých ostrovních států v Karibiku, aby jim hlavní spotřebitelé fosilních paliv pomohli vypořádávat se se škodami, které lze přičíst klimatickým změnám.

Píše to agentura Reuters s odvoláním na představitele některých takových států.

Ostrovní státy se v této otázce střetnou s USA a dalšími bohatými zeměmi během klimatické konference, která se uskuteční v listopadu v německém městě Bonn.

Americký prezident Donald Trump pochybuje o globálním oteplování a prohlásil, že odstoupí od klimatické dohody, která má proti němu bojovat.

Další bohaté státy již dlouho odolávají výzvám, aby platily jiným zemím za "nevyhnutelné ztráty a škody způsobené klimatickými změnami".

"Pokud se někdy naskytl důvod platit za ztráty a škody, pak je to tento případ," uvedl s poukazem na hurikán Irma a další bouře z poslední doby Ronny Jumeau, vyslanec ostrovního státu Seychely při OSN.

Seychely ležící v Indickém oceánu jsou členy Asociace malých ostrovních států (AOSIS), které se cítí nejvíce ohroženy hrozbou stoupající mořské hladiny.

"Hurikán Irma znázorňuje destruktivní sílu klimatických změn a ukazuje, že ztráty a škody nejsou pouhým abstraktním pojmem, ale životní realitou dneška pro lidi, kteří k tomuto problému přispěli nejméně," prohlásil Thoriq Ibrahim, ministr životního prostředí Malediv, které AOSIS předsedají.

Premiér tichomořského souostroví Fidži Frank Bainimarama, jehož země bude organizátorem klimatické konference probíhající od 6. do 17. listopadu v Bonnu, řekl, že otázka, kdo bude platit za "nevyhnutelné ztráty a škody způsobené klimatickými změnami", bude prioritou konference.

Dvě bouře těsně za sebou

Irma v neděli udeřila na Floridu a vyvolala jednu z největších evakuačních akcí v amerických dějinách. Předtím takřka srovnala se zemí karibské ostrovy Svatý Martin a Barbuda.

Premiér státu Antigua a Barbuda Gaston Browne prohlásil, že ostrov Barbuda je nyní prakticky neobyvatelný.

Již předtím, 25. srpna, zasáhl americký stát Texas hurikán Harvey, který v oblasti vyvolal rekordní záplavy, usmrtil asi 60 lidí a způsobil škody ve výši miliard dolarů.

Ministři malých ostrovních států budou poukazovat na těsně za sebou následující bouře, aby přinutili vyjednávače v Bonnu k souhlasu s dlouhodobými mechanismy, které by jim a dalším zemím pomohly zvládat ztráty a škody způsobené přírodními pohromami, například tajfuny, anebo pomalejšími změnami, jako je zvyšování hladiny světových moří.

Klimatologové uvádějí, že teplejší vzduch a voda, jejichž teplota se zvýšila v důsledku klimatických změn, mohly přispět k ničivé síle těchto bouří.

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) tato tvrzení odmítá s tím, že jde o snahu přírodní katastrofy politizovat.

Rozvinuté země odmítají odpovědnost

Ztráty a škody způsobené klimatickými změnami jsou problematickým tématem jednání o klimatu již řadu let.

V roce 2013 ve Varšavě vlády poprvé schválily mechanismus ztrát a škod, který byl poté zanesen do pařížské klimatické dohody z roku 2015.

Nadále ale zůstává nejasné, co přesně má tento systém zahrnovat, kdo má platit a jak vysoké částky. V pařížské dohodě se rovněž píše, že na základě mechanismu není možné vymáhat žádné kompenzace.

Profesor Oxfordské univerzity Myles Allen uvedl, že rozvinuté země odmítají nést jakoukoli právní odpovědnost. Podle něj by se ale měla vést diskuse o tom, zda by neměly nést díl odpovědnosti velké firmy, jako například producenti uhlí a ropy, či další strany.

Experti z německé Nadace Heinricha Bölla uvedli, že do roku 2030 bude zapotřebí nejméně 300 miliard dolarů ročně na pomoc lidem, kteří ztratí svou zemi a kulturu či budou donuceni k migraci v důsledku extrémních projevů klimatických změn.

Tyto výdaje by se měly přidat ke 100 miliardám dolarů ročně, které bohaté země slíbily chudším státům na ekologický rozvoj a přizpůsobení se klimatickým změnám. Americký prezident Trump a Kongres oznámili, že Spojené státy již nebudou na tento cíl přispívat.

Jak postupoval hurikán Irma. Podívejte se na souhrnné video | Video: Reuters, Asociated Press
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 10 minutami

KLDR zváží účast na summitu s Jižní Koreou, připustila sestra Kim Čong-una

Sestra a blízká poradkyně severokorejského vůdce Kim Čong-una uvedla, že KLDR zváží účast na summitu s Jižní Koreou, pokud bude ve vzájemných vztazích panovat úcta. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na severokorejskou státní tiskovou agenturu KCNA.

Prohlášení přichází den poté, co Severní Korea vyzvala Spojené státy a Jižní Koreu, aby upustily od své údajně nepřátelské politiky a dvojích standardů. Teprve poté bude podle Pchjongjangu možné zahájit rozhovory o formálním ukončení korejské války z let 1950 až 1953. Tento konflikt skončil příměřím, ale nikoli mírovou smlouvou.

"Věřím, že pouze při zachování poctivosti a vzájemného respektu se může odehrávat hladká komunikace mezi Severem a Jihem (…) a vyřešit záležitosti typu vrcholných schůzek mezi Severem a Jihem," uvedla v prohlášení Kim Čong-unova sestra Kim Jo-čong.

Jihokorejský prezident Mun Če-in ve svém projevu na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku v úterý zopakoval výzvu, aby obě Koreje formálně ukončily válečný stav.

Zdroj: ČTK
před 40 minutami

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, římský klan Casamonica. Její boss dostal u soudu 30 let vězení

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, kterou je římský klan Casamonica. Soud jej tento týden postavil na roveň známějším uskupením jako jsou sicilská Cosa Nostra, neapolská Camorra či původně kalábrijská 'Ndrangheta. Dlouhými tresty vězení potrestal soudce čtyři desítky členů římské mafie, jeden z bossů má strávit za mřížemi 30 let.

"Je to velice důležitý verdikt zejména proto, že ničí iluzi o tom, že v Římě žádná mafie není," řekl agentuře AFP Nando Dalla Chiesa, který o organizovaném zločinu přednáší na milánské univerzitě. "Město nedokázalo přijmout fakt, že v něm operují nejen některé elementy zločineckých skupin Camorra a 'Ndrangheta, ale že má i svou vlastní, domácí mafii," dodal.

Proces se členy mafie Casamonica trval dva roky a obžalovaní mají podle rozsudku kvůli obchodování s drogami, vydírání a držení zbraní strávit ve vězení celkem 400 let. Boss Domenico Casamonica dostal trest 30 let odnětí svobody, rozsudek ale není pravomocný.

První členové rodiny Casamonica, kteří patří k romské menšině, se do Říma přistěhovali v první polovině 20. století a policie je dlouho sledovala zejména kvůli lichvářským půjčkám. Klan na sebe upozornil v roce 2015, kdy se v Římě konal pompézní pohřeb jeho bosse Vittoria Casamoniky. Rakev tehdy ulicemi vezl kočár tažený koňmi, z helikoptéry se na něj sypaly okvětní lístky růží a truchlícím hrála hudba z filmu Kmotr. Policie i vedení města pak musely čelit kritice, že konání okázalé akce nedokázaly zabránit.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 56 minutami

Při útoku v Somálsku zemřelo nejméně osm lidí, je mezi nimi premiérova poradkyně pro ženská práva

Nejméně osm lidí v sobotu zemřelo při sebevražedném útoku nedaleko prezidentského paláce v somálské metropoli Mogadišo, informovaly tiskové agentury s odvoláním na policii. Další jsou zraněni. K zodpovědnosti za explozi se přihlásilo radikální islamistické hnutí Šabáb, které je napojeno na teroristickou síť Al-Káida. Automobil napěchovaný výbušninami najel do osobních a nákladních vozů u kontrolního stanoviště, odkud vede cesta ke vstupu do prezidentského paláce, popsala agentura AP.

Přes toto kontrolní stanoviště jezdí prezident a premiér při cestách na letiště nebo z něj, podotkla AP. Mluvčí hnutí Šabáb později uvedl, že sebevražedný útočník cílil na konvoj aut, jenž mířil do paláce. Svědek agentuře Reuters popsal, že viděl sedm zničených automobilů a tři rikši. Celá křižovatka byla podle něj potřísněna krví.

Vládní mluvčí Mohamed Ibrahim Moalimuu oznámil, že mezi oběťmi je poradkyně premiéra pro záležitosti žen a lidských práv Hibaq Abukarová. "Byla jedním z pilířů premiérovy kanceláře v otázkách týkajících se žen," sdělil na Facebooku. Podle Reuters není jasné, zda Abukarová byla v době výbuchu v konvoji, nebo se ocitla poblíž exploze.

Podle policejního mluvčího Abdifataha Adama Hassana dalších devět lidí utrpělo zranění. Počet obětí by však mohl být vyšší, jelikož některé mrtvé a zraněné odnesli jejich příbuzní, uvedl Hassan. "Za výbuchem stojí Šabáb. Zabili osm lidí, včetně vojáka, matky a dvou dětí. Šabáb masakruje civilisty," dodal Hassan.

Radikální hnutí Šabáb, jenž chce svrhnout vládu a prosadit v Somálsku svůj přísný výklad islámského práva, provádí podobné útoky často.

Zdroj: ČTK
Další zprávy