Neipyijto - Papež František krátce po schůzce s barmskou vůdkyní Aun Schan Su Ťij v metropoli Neipyijto prohlásil, že lidé tu "nadále trpí občanskými konflikty a nepřátelstvím, které trvá příliš dlouho a vytváří hluboké rozkoly".
Muslimskou menšinu Rohingů ale přímo nezmínil.
#Pope: “The arduous process of peacebuilding and national reconciliation can only advance through a commitment to justice and respect for human rights.” pic.twitter.com/yY3lqkccCY
— Edward Pentin (@EdwardPentin) November 28, 2017
Vyzval pouze obecně k respektování všech etnických skupin obyvatelstva a prohlásil, že v zemi je zapotřebí vést náboženský dialog.
"Náročný proces budování míru a národního usmíření může pokročit jen tehdy, když bude zajištěna spravedlnost a respektování lidských práv," citovala papeže agentura Reuters.
"Náboženské rozdíly nemusí být zdrojem rozdělení a nedůvěry, ale spíše silou jednoty, odpuštění, tolerance a moudrého budování národů," dodala hlava katolické církve.
Oxford proti Su Ťij
František v úterý přiletěl z Rangúnu do barmské metropole Neipyijto právě na setkání s tamní civilní vůdkyní Aun Schan Su Ťij.
S napětím se čekalo, zda se hlava katolické církve vyjádří k tažení barmské armády proti muslimské menšině Rohingů. To trvá už několik měsíců a Spojené státy a OSN jej označují za etnickou čistku.
Ze svých domovů už od konce srpna uprchlo na 620 tisíc Rohingů. Jejich vesnice v barmském Arakanském státě armáda vyplenila a vypálila, spousta muslimských žen a dívek byla znásilněna.
Rohingové utíkají do sousedního Bangladéše. Ten ale patří mezi nejchudší země světa, a nápor statisíců běženců proto nezvládá.
Su Ťij čelí v současné době kvůli uprchlické krizi velkému mezinárodnímu tlaku. Zejména kvůli tomu, že neodsoudila operace armády proti Rohingům.
Nejnověji ji například městská rada v britském Oxfordu v pondělí zbavila ocenění, které jí město dalo před 20 lety - s odůvodněním, že ten, kdo zavírá oči před násilím, poškozuje svou vlastní pověst.
Bratři, kteří se následně usmíří
Papež se předtím v Rangúnu zúčastnil mezináboženského setkání a sešel se s vlivným, ale současně kontroverzním buddhistickým vůdcem.
Podle papežova mluvčího Grega Burkea, na kterého se odvolává list The Guardian, schůzka papeže s čelnými představiteli buddhistů, hinduistů, muslimů, křesťanů a židů trvala asi 40 minut.
František během ní lídry vyzval, aby spolupracovali na obnově země, jež po desetiletích vojenské vlády přechází postupně k demokracii. A pokud se budou hádat, aby tak činili jako bratři, kteří se následně usmíří.
"Jednota je vždy produktem rozmanitosti," citovala agentura Reuters Františkova slova. O Rohinzích se papež na této schůzce nezmínil.
S vůdcem barmské armády, generálem Min Aun Hlainem, se František setkal už v pondělí, strávil s ním asi 15 minut. Generál mu řekl, že jeho země se nedopouští "žádné náboženské diskriminace" a že armáda jedná "v zájmu míru a stability".
Nepoužívejte termín Rohingové
Papež již dříve vyjádřil obavy o osud Rohingů v Barmě a modlil se za jejich práva.
Místní katoličtí duchovní ale papeže vyzývají, aby během pobytu v Barmě nepoužíval termín Rohingové, protože ten je zapovězený buddhistickou většinou země.
Barmská armáda by se pak prý mohla mstít na menšinových katolících, kterých je ve 52milionové Barmě jen asi 659 tisíc.
Někteří analytici nicméně poukazují na to, že působení Su Ťij omezuje ústava přetrvávající z dob junty. Ta mimo jiné bývalé disidentce brání stát se prezidentkou a zajišťuje nadále armádě čtvrtinu parlamentních křesel, což stačí k zablokování jakýchkoliv změn. Armáda si rovněž udržuje kontrolu nad klíčovými bezpečnostními ministerstvy.
Rohingové jsou v Barmě dlouhodobě pronásledováni. Ačkoliv žijí v zemi po generace, úřady jim odmítají udělit občanství, omezují jejich svobody a neuznávají je jako etnikum.
