Aun Schan Su Ťij

Při zásahu proti demonstrantům v Barmě zastřelili ženu

Barmská policie v sobotu použila vodní děla a gumové projektily k rozehnání demonstrantů, kteří hromadně vyšli do ulic protestovat proti vojenskému převratu z 1. února, píše agentura AFP. Při zásahu ve městě Monywa jedna žena zemřela, desítky lidí, včetně novinářů, policie zadržela. Agentura Reuters odhaduje, že se protestů po celé zemi účastnily stovky tisíc lidí.

Policisté při sobotním zásahu byli často v civilu. Podle fotografií na sociálních sítích lidé ve městech Rangún a Monywa stavěli v ulicích barikády, aby zpomalili postup policie. Bezpečnostní síly se pokusily zmařit protesty v Mandalaji, na klíčových křižovatkách postavily zátarasy a obvyklá místa setkání demonstrantů obsadila policie. Protestů v Mandalaji se opětovně zúčastnili i buddhističtí mniši a dodali jim morální autoritu, píše AP.

Jedním z impulzů pro demonstrace bylo páteční prohlášení barmského velvyslance při OSN Ťjo Mou Tchuna, že stojí za svrženou Do Aun Schan Su Ťij, píše agentura AP. Při projevu v OSN převrat tvrdě odsoudil a vyzval k přísnějším mezinárodním sankcím. Při projevu použil gesto se třemi zdviženými prsty, které se stalo symbolem poklidných demonstrací v Barmě. Jeho projev vyvolal vlnu kladných reakcí jak přímo v sále OSN, tak u barmské veřejnosti.

Armáda 1. února svrhla vládu vedenou Do Aun Schan Su Ťij a zabránila tomu, aby se sešel parlament zvolený loni v listopadových volbách. Do demonstrací se od té doby zapojují desítky tisíc lidí. Demonstranti nevěří slibům vojenských představitelů, že uspořádají nové volby a předají moc vítězi. Novou vlnu odporu vyvolal i páteční převoz Aun Schan Su Ťij z domácího vězení na blíže neupřesněné místo.

Zdroj: Zahraničí , ČTK

Barmská vůdkyně Su Ťij byla prý převezena na neznámé místo

Svržená barmská vůdkyně a nositelka Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij byla z domácího vězení v Neipyijtu převezena na blíže neupřesněné místo. S odvoláním na zdroje z její Národní ligy pro demokracii to v pátek napsal web Myanmar Now.

Barmská armáda se chopila moci v zemi 1. února, kdy měl poprvé zasednout parlament zvolený v listopadu. Ve volbách drtivě zvítězila Národní liga pro demokracii. Podle vojáků hlasování doprovázela hrubá pochybení, což ale centrální volební komise odmítla. Su Ťij byla při převratu zadržena a umístěna do domácího vězení.

Zdroje z Národní ligy pro demokracii ale nyní podle Myanmar Now uvedly, že Su ťij byla před šesti dny převezena na jiné místo. "Už nevíme, kde ji zadržují," citoval web vysoce postaveného představitele strany. Barmské úřady na žádost Reuters o komentář nereagovaly.

Zdroj: ČTK

Strana barmské vůdkyně Su Ťij žádá její okamžité propuštění

Barmská Národní liga pro demokracii (NLD) vyzvala armádu k propuštění vůdkyně NLD a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij z domácího vězení a k uznání výsledků parlamentních voleb z roku 2020. Barmská armáda v pondělí provedla vojenský převrat, zadržela Su Ťij a prezidenta Win Myina a vyhlásila v zemi na rok výjimečný stav.

Podle agentury AFP je armáda s největší pravděpodobností přesvědčena, že má Barmu den po nekrvavém puči pevně pod kontrolou. V ulicích největšího barmského města Rangúnu není patrná větší přítomnost vojáků. V zemi také znovu funguje telefonní a internetové spojení, které bylo v pondělí do značné míry přerušeno. Obnoveny byly bankovní služby, uzavřeno naopak zůstává mezinárodní letiště v Rangúnu, napsala agentura AFP.

Zdroj: ČTK

Podle prvních výsledků voleb v Barmě vede Su Ťij. Menšiny ale volit nesmějí

Podle prvních výsledků parlamentních voleb v Barmě vítězství znovu připadne držitelce Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Mezinárodní pozorovatelé už před hlasováním dali najevo obavy, že volby nebudou svobodné ani spravedlivé. Volební komise totiž rozhodla, že v několika regionech, kde mají většinu etnické menšiny, se z bezpečnostních důvodů hlasovat nebude. Takto bylo z voleb vyřazeno 1,5 milionu lidí, uvedli ochránci lidských práv. K tomu o možnost odevzdat svůj hlas přišly statisíce muslimských Rohingů, které většinově buddhistická Barma zbavila občanství.

Su Ťij, někdejší celosvětově uznávaná ikona boje za svobodu, o velkou část svého renomé v uplynulých letech přišla, protože obhajovala vojenské tažení proti Rohingům v Arakanském státě v roce 2017. Při něm opustilo své domovy přes 700 000 příslušníků této menšiny, z nichž velká část uprchla do sousedního Bangladéše. Podle OSN měla vojenská kampaň "genocidní záměry", což Barma popírá.

Zdroj: ČTK
Pokračovat