Brusel - Rakousko se minulý týden obrátilo na Evropskou komisi, aby v rámci povinných evropských kvót nemuselo přijímat uprchlíky. Jenže neuspělo.
"Rakousko má ze zákona povinnost podílet se na přerozdělování uprchlíků. Očekávám, že svou povinnost splní," napsal rakouské vládě předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Jeho dopis otiskla agentura APA.
Pokud by si Rakousko dál stálo na svém a kvóty nedodrželo, hrozila by mu žaloba. Ta přitom může dopadnout i na Česko, které zatím na základě kvót přijalo jen minimum běženců.
Rakouský kancléř Christian Kern minulý týden napsal komisi, že jeho země už přijala výrazně víc žadatelů o azyl než řada jiných států. A proto by měla být z kvót vyjmuta.
Povinné kvóty platné na dva roky schválily i přes odpor Česka země Evropské unie v září roku 2015. Rakousko s nimi tehdy souhlasilo.
Na to ve svém dopise do Vídně poukázal i Juncker. "Rakousko v posledních letech patřilo k nejdůležitějším zastáncům společné evropské migrační politiky," poznamenal.
V rámci kvót má Rakousko přijmout 1900 žadatelů o azyl z Řecka a Itálie. Jeho vláda nakonec v reakci na odpověď Evropské komise potvrdila, že to udělá.
Podle platných kvót by měla běžence přijmout do letošního září.
Do září chybí stovky uprchlíků
Stejnou povinnost má vedle ostatních zemí unie i Česko. Do září by mělo z Řecka a Itálie přijmout zhruba 1600 uprchlíků. Zatím jich ale do Česka přišlo jen 12.
Česká republika tvrdí, že musí všechny běžence velmi přísně prověřit, aby zajistila, že nepředstavují bezpečnostní riziko.
Podle ministerstva vnitra chybí informace, protože jich řecké a italské úřady nedodávají dost. Praha tak musí běžence odmítat.
Česko ale za současné politické situace a odporu k migraci ani nemá velkou snahu uprchlíky v rámci kvót přijímat. "Do voleb určitě nepřijmeme ani jednoho žadatele," řekl serveru Aktuálně.cz pod slibem anonymity zdroj z českého ministerstva zahraničí.
Česku a dalším zemím hrozí žaloba
Česko se tak vystavuje hrozbě žaloby ze strany Evropské komise kvůli tomu, že neplní své povinnosti.
"Řeknu to naprosto jasně. Členské země nemají žádný důvod k výmluvám," řekl například eurokomisař pro migraci Dimitris Avramopulos.
Česko totiž zdaleka není jedinou zemí, která zatím nenaplnila to, co by podle práva měla. Svou kvótu pro přijetí uprchlíků zatím ze všech států unie splnily jen Malta a Finsko. Celkem tak země z Řecka a Itálie přemístily jen zhruba 15 tisíc běženců. Do září by jich měly přijmout více než 100 tisíc.
Česko a další země středoevropské visegrádské čtyřky tvrdí, že kvóty splnit nelze, protože nebudou v praxi fungovat. Uprchlíci podle nich většinou chtějí do států, jako je Německo nebo Švédsko. V rámci schengenského prostoru bez hraničních kontrol jim v odchodu z Česka ani nelze zabránit.
V letech 2015 až 2016 do Evropy přišel více než milion žadatelů o azyl, většinou přes Řecko.
Tato cesta je ale už více než rok prakticky uzavřená a do Evropy tudy proudí jen minimum běženců. Větší množství lidí momentálně přichází ze severoafrické Libye přes Středozemní moře do Itálie. Loni jich bylo 181 tisíc.
Do Řecka v minulých dvou letech proudilo mnoho Syřanů, kteří vzhledem k domácí občanské válce vesměs měli nárok na azyl. Do Itálie se ale z Libye většinou dostávají takzvaní ekonomičtí migranti z afrických zemí, kteří obvykle neprchají před nebezpečím a měli by být vráceni zpět.
Země Evropské unie teď jednají s Libyí i dalšími africkými státy o tom, jak proud migrantů zastavit.
