Analýza - Před více než třiceti lety vydal Donald Trump knihu o umění vyjednávání. Jeho kniha The Art of the Deal se v USA stala bestsellerem a otevřela mu cestu do amerického veřejného života.
Jejím vrcholem bylo až zvolení do Bílého domu v roce 2016. V úterý se Trump stane prvním americkým prezidentem, který se osobně setká s hlavou severokorejského režimu.
Jeho jednání s Kim Čong-unem zároveň bude jeho zásadním a na poli mezinárodní politiky zatím zdaleka nejtěžším a nejdůležitějším testem, zda o dohodách umí nejen psát.
Trump a Kim spolu mají dvě hodiny jednat z očí do očí, jeden na jednoho, pouze ze přítomnosti tlumočníků. Teprve pak by se měly připojit jejich týmy.
Do minuty bude jasno?
Pokud by ovšem svět vzal amerického prezidenta za slovo, o osudu možné historické dohody se Severní Koreou se rozhodne hned na začátku.
"Během první minuty to budu vědět. Můj pocit, mé vnímání - tak to já dělám," komentoval Trump cestou do Singapuru, že okamžitě zjistí, zda severokorejský vůdce myslí vyjednávání, na jejichž konci se KLDR vzdá jaderných zbraní, skutečně vážně.
Před víkendem se Donald Trump navíc nechal slyšet, že ani nepovažoval za nutné se na summit zvlášť připravovat. "Nemyslím, že se potřebuji příliš připravovat. Je to o přístupu, o vůli, aby věci dopadly," uvedl.
Spolehne se americký prezident především, nebo dokonce pouze na svou neomezenou sebedůvěru ve své vlastní zdravé instinkty a přesvědčovací schopnosti?
Tak triviální, přímočaré (a nebezpečné) to není. Trump ví, a sám to i potvrdil, že jeho zítřejší jednání bude jen začátek delšího procesu.
Trpělivost vystřídal tlak
"Je to proces, není to otázka dealu, který by vznikl během jednoho setkání. Minimálně snad navážeme dobrý vztah," prohlásil Trump. A naznačil, že samotný summit s Kimem ani nepovažuje za tu nejtěžší věc.
"Zní to trochu zvláštně, ale schůzka s Kimem je pravděpodobně tou snazší částí. Ta těžší přijde až potom," upozornil Trump minulý čtvrtek.
Jeho prohlášení ukazují, že do jednání nejde s naivní představou, že Kim Čong-un je okamžitě připraven splnit základní americký požadavek "úplné, ověřitelné a nevratné" denuklearizace KLDR.
Pokud Trumpa v mezinárodní politice nějaká témata zajímala ještě předtím, než přišel do Bílého domu, tak podle lidí z jeho okolí to byla právě problematika jaderné KLDR.
Dva dny po Trumpově vítězství ve volbách v listopadu 2016 ho pak dosluhující prezident Barack Obama během přijetí v Bílém domě upozornil, že Severní Korea a její jaderný program budou tou nejtěžší, nejnebezpečnější výzvou, které bude jako příští americký prezident čelit.
Trumpův tým do měsíce po jeho nástupu do Bílého domu vypracoval analýzu dosavadní americké politiky vůči KLDR a předchozí Obamův postup "strategické trpělivosti" vystřídal politikou "maximálního tlaku".
Ekonomického, v podobě tvrdých sankcí, k jejichž důslednějšímu dodržování Washington přiměl i Peking. Vojenského, kdy Bílý dům například v jednu chvíli přesunul ke Korejskému poloostrovu tři letadlové lodě. A také propagandistického, kdy Trump přistoupil na Kimovu metodu expresivních výhrůžek.
Nabídka z Pchjongjangu
Výsledkem byla letos v březnu nabídka Pchjongjangu na zasednutí k jednacímu stolu. Prezident Trump ji okamžitě přijal. Bez konzultací se svým týmem, právě na základě instinktu.
Mezitím ale už také ukázal, že summit nemusí mít za každou cenu, když ho před necelými třemi týdny odvolal. Oficiálně kvůli ostrým slovům Pchjongjangu na adresu viceprezidenta Mikea Pence.
Důvodem byl ale také fakt, že v týdnech předtím přestali Severokorejci s Trumpovými lidmi komunikovat ohledně přípravy a náplně summitu. A byl to Pchjongjang, odkud pak přišla obnovená nabídka a opětovné otevření příprav.
Základní, klíčový rozpor mezi Washingtonem a Pchjongjangem podle amerických médií ale přetrvává i nyní, po několika kolech přípravných rozhovorů.
Pod "denuklearizací" si každá strana představuje něco jiného. Bílý dům už připustil, že může jít o "rozfázovaný", tedy několik let trvající proces. Ale "jasným a neměnným cílem" stále je, jak v pondělí potvrdil ministr zahraničí USA Mike Pompeo, úplné jaderné odzbrojení Korejského poloostrova.
Pchjongjang se ale zatím odmítal zavázat ke konkrétním odzbrojovacím krokům. A navíc podle amerických médií požaduje, aby Washington nejdříve jako první poskytl KLDR bezpečnostní garance.
Poslechne prezident Trump byznysmena Trumpa?
Na první pohled by mohlo jít - pouhých pár hodin před summitem - o pesimistické zprávy, věštící krach vrcholné schůzky Trumpa s Kimem.
Jenže to také dokazuje, že současný Bílý dům ví, s kým má v jednání s Kim Čong-unem tu čest. S režimem, který podvedl už tři předchozí americké administrativy.
Donald Trump si toho je také vědom. Jenže otázkou, na niž patrně nezná odpověď ani jeho tým, je, zda Donald Trump dokáže odolat sám sobě. Dokáže přijmout, že i v tom nejlepším možném případě bude schůzka s Kimem opravdu jen začátkem složitého procesu?
S nejistým výsledkem, a navíc třeba i tak dlouhého, že Donald Trump už nebude prezidentem, až přijdou výsledky.
Pokud se bude Trump řídit svoji vlastní zásadou ze svého bestselleru The Art of the Deal, nemusí se jeho tým bát. Úspěšný vyjednavač, jak věděl Trump jako podnikatel už před třiceti lety, by neměl chtít dohodu více než druhá strana.
Pamatuje si to ale i jako prezident USA? Na summitu s Kimem bude muset prokázat skromnost, aby mohl být úspěšný. Je to těžká zkouška, ve které by se Trumpův okamžitý zisk nakonec mohl stát americkou prohrou.
