Kime, pomoz nám. Severokorejští špioni chtějí pryč ze Soulu, doufají v dohodu s Trumpem

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
10. 6. 2018 16:04
Do summitu Kim Čong-una s Donaldem Trumpem vkládají velké naděje i severokorejští špioni, kteří byli zatčení v Jižní Koreji.
Severokorejští vojáci. Ilustrační foto.
Severokorejští vojáci. Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Soul - V roce 1962 se z KLDR vydal na špionážní misi. Jeho loď mířila do Jižní Koreje. Nejprve plula směrem k Japonsku, aby zametla stopy a k jihokorejským břehům se měla nenápadně přiblížit z východu. Nevyšlo to. Celá posádka byla zadržena ještě před vyloděním. Kim Jang-sik strávil následujících 26 let v jihokorejském vězení.

Nyní je na svobodě, má občanství Jižní Korey, ale touží po jediné věci. Vrátit se do KLDR. A doufá, že po summitu amerického prezidenta Donalda Trumpa se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem se mu to podaří.

"Byl jsem mladý a velmi jsem miloval svou rodinu v Severní Koreji. Měli jsme se dobře a byli jsme nerozlučitelní. Ale navzdory všemu jsem se vydal na jih, protože moje země trpěla," vysvětlil nyní v rozhovoru pro BBC. "Nesnesl jsem, že cizí mocnosti rozdělily naši zemi a donutily její obyvatele bojovat proti sobě," dodal.

Bývalí špioni KLDR jsou jednou ze skupin lidí, které mají od blížící se historické schůzky velká očekávání. Doufají, že i přestože mají jihokorejské občanství, dostanou se zpět domů. Cestu na sever ale úřady v Soulu nepovolují.

Kim Jang-sik si v Jižní Koreji nikdy nezvykl. "Pobyt ve vězení byl opravdu těžký. Tady, v jihokorejské společnosti, musíte konvertovat k jejich ideologii," vysvětloval. "Protože jsem řekl, že to nikdy neudělám, vždycky si našli záminku, aby mě mohli mučit." V té době v Jižní Koreji panovala diktatura Pak Čong-huie. Také ostatní špioni, kteří v té době uvázli za hranicemi, mluví o mučení.

Chtěl bych žít tam, kde mají lidé stejné ideály

Kim Jang-sik je podle BBC jedním z 19 bývalých špionů, kteří se chtějí vrátit do KLDR. Většina z nich už je ve velmi pokročilém věku. Své ideologie se ale nikdy nevzdali. "Když se půjdete podívat na hranici, uvidíte tam ostnatý drát. Stavěli jsme tam ty ploty snad my? Cizí mocnosti nás rozdělily, postavily nám ploty a zabránily nám volně cestovat," trvá si na svém.

Odstěhovat se do Severní Korey chce také Jang Sun-čil, ačkoliv odtamtud nepochází a v Jižní Koreji má ženu a rodinu . Krátce poté, co byla Korea rozdělena, se vydal se svým bratrem na výlet do Pchjongjangu. Podle Soulu tím porušil zákon o národní bezpečnosti. Zavřeli ho na 37 let. "Můj domov je tam, kde leží moje přesvědčení," vysvětlil BBC. "Chtěl bych žít na místě, kde lidé sdílí moje ideály. Tam bych chtěl být pohřben."

Oba muži protestují před budovou ministerstva sjednocení v Soulu. Požadují, aby jejich žádost byla projednána na blížícím se sumitu Kim Čong-una a Donalda Trumpa. A nejsou zdaleka jediní. Od historické schůzky si hodně slibují i další přehlížené skupiny lidí.

Stovky unesených Japonců

Misa Morimoto je 54letá učitelka z Japonska. Už přes 30 let pátrá po své sestře, identickém dvojčeti Miho. Ta zmizela v červnu roku 1984. Zbyla po ní její motorka, kterou našli druhý den na nedalekém nádraží a kabelka na 360 kilometrů vzdálené pláži.

Její sestra věří, že ji unesli Severokorejci. V roce 2002 KLDR přiznala, že v 70. a 80. letech její agenti unesli třináct Japonců, aby z nich udělali severokorejské špiony. Pět z nich se do Japonska vrátilo. Místní úřady ale Pchjongjang podezřívají, že ve skutečnosti šlo o stovky unesených lidí.

Misa Morimoto je přesvědčená, že její sestra je jednou z nich. Napovídá tomu právě vzdálená pláž - místo, které je spojeno s dalšími dvěma únosy. I podivné telefonáty, které zpočátku jejich rodinu znepokojovaly. Na druhé straně bylo slyšet jen ticho nebo slabé vzlyky, než byl hovor krátce nato přerušen.

Nyní doufá, že i téma Japonců unesených severokorejským režimem se dostane mezi ty, která budou Donald Trump a Kim Čong-un v úterý probírat.

Lidská práva? Možná

Přimlouvá se za to i japonský premiér Šinzó Abe. Co ale budou ve skutečnosti americký prezident a severokorejský diktátor na summitu řešit, ještě není známo.

Donald Trump nechává otázku lidských práv otevřenou. Na dotaz novinářů, zda budou projednávat i toto téma, minulý pátek uvedl: "Myslím, že asi budeme, možná i podrobně."

Severní Koreu ale tyto tendence netěší. Jak připomíná britský list Guardian, minulý měsíc severokorejské ministerstvo zahraničí upozorňovalo, že by USA neměly "úmyslně provokovat" tím, že by vyzdvihovaly téma lidských práv. 

Kim Čong-un je považován za jednoho z nejbrutálnějších severokorejských vůdců. Svou moc v posledních letech tvrdě upevnil. V KLDR vládne jeden z nejrepresivnějších režimů na světě. Podle OSN je v zemi 80 až 120 tisíc politických vězňů koncentrovaných ve čtyřech velkých pracovních lágrech.

Video: KLDR před summitem propustila trojici vězněných Američanů

Donald Trump přivítal trojici Američanů, které propustila KLDR | Video: Reuters
 

Právě se děje

Aktualizováno před 37 minutami

Ruský parlament ratifikoval prodloužení smlouvy o kontrole jaderných zbraní

Dolní komora ruského parlamentu ve středu ratifikovala prodloužení smlouvy s USA o kontrole jaderných zbraní z roku 2010, na kterém se v úterý dohodla Moskva s Washingtonem. Informují o tom světové agentury. Poslanci prodloužení dohody o pět let schválili jednohlasně den poté, co si telefonovali prezidenti Ruska a Spojených států a země si vyměnily příslušné diplomatické nóty.

Odpovídající návrh zákona poslal do Státní dumy prezident Vladimir Putin v úterý večer, napsala agentura Interfax. Podle náměstka ministra zahraničí Sergeje Rjabkova bude smlouva prodloužena o pět let bez jakýchkoli předběžných podmínek. Spojené státy a Rusko se na prodloužení úmluvy dohodly jen několik dní před vypršením její platnosti.

Podle agentury AP se Washington s Moskvou dohodl, že všechny nezbytné formální procedury země dokončí během několika dní. Smlouvu musí ratifikovat ruští zákonodárci. Po Státní dumě, tedy dolní komoře ruského parlamentu, ji musí schválit horní komora, Rada federace, což se očekává ještě dnes. Schválení amerického Kongresu není zapotřebí, dodala AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy