Teherán - Írán čekají už za pár dnů významné volby. A země se - krátce po dosažení jaderných dohod a zrušení ekonomických sankcí - připravuje na velký střet dvou hlavních sil.
Obyvatelé islámské republiky rozhodnou koncem příštího týdne o novém složení parlamentu a také Rady expertů, která spolu s duchovním vůdcem drží faktickou moc nad celou zemí.
V sázce může být mnoho. Mezi hlavní úkoly Rady expertů patří zvolení doživotního duchovního vůdce, který je nejvyšším představitelem státní moci.
V případě smrti současného ajatolláha Alího Chameneího, kterému je již 76 let a podle zpráv z Íránu bojuje s rakovinou, by tak mohla určit dlouhodobý směr země.
Předvolební kampaň byla oficiálně zahájena ve čtvrtek a potrvá až do konání voleb 26. února. V případě vítězství reformistů podporujících současného prezidenta Hasana Rúháního by Írán mohl nakročit k reformám a otevření režimu.
A právě toho se obávají zastánci tvrdé linie v čele s ajatolláhem Alím Chameneím.
Konzervativci mírní naděje
Přestože nejsou známy podrobnější průzkumy veřejného mínění, podle serveru Foreign Policy se prezident Hasan Rúhání těší solidní popularitě. Slibuje posílení íránské společnosti a otevření se Západu. Dokázal naplnit své předvolební závazky z roku 2013 a mezi obyvateli vzbuzuje naděje na zlepšení ekonomické situace.
Proti prezidentovi proto brojí konzervativci. Cítí se být ohroženi Rúháního úspěchem na mezinárodním i domácím poli. Po dosažení dohod o jaderných zbraních se světovými velmocemi se duchovní vůdce a faktický vládce Íránu ajatolláh Alí Chameneí snaží udržet opratě moci ve svých rukou a zabránit otevření íránského režimu.
Stoupenci tvrdé linie odstartovali před volbami masivní mediální kampaň namířenou proti stávajícímu prezidentovi. Snaží se ho vyobrazit jako někoho, kdo příliš podlehl svodům západního světa.
Především se ale snaží snižovat naděje Íránců na to, že by se díky zrušeným sankcím mohlo podařit výrazně zlepšit skomírající ekonomiku. Posilováním frustrace, která se už tak mezi některými obyvateli objevuje, ničí vyhlídky na Rúháního úspěch a případně znovuzvolení v prezidentských volbách v roce 2017.
Nejvyšší duchovní vůdce má však jasné eso v rukávu. Volby v Íránu totiž kontroluje Rada dohlížitelů, kterou jmenuje právě ajatolláh. A ta před volbami diskvalifikovala až 51 procent kandidátů na poslance.
Sjednocení reformistů
Navzdory tomu je hlavním cílem reformistů to, aby v parlamentu co nejvíce oslabili pozici svých oponentů.
"Reformisté z mnoha různých stran dali po mnoha letech stranou některé neshody, aby se dohodli na společné kandidátní listině tvořící nebývalou koalici, která se zaměří na blokování vstupu členů tvrdé linie do parlamentu,” řekl britskému listu The Guardian íránský reformní aktivista Muhammad Réza Džalajpúr.
Registrace byla nakonec schválena celkem 6000 kandidátů, pouhá stovka z nich jsou ale reformisté. Jejich největší výzvou nyní je přesvědčit obyvatele, aby přišli k volbám.
Jedním z kandidátů je i samotný prezident Hasan Rúhání. Pokud by pro něj hlasovalo tolik lidí jako v prezidentských volbách v roce 2013, vystrnadil by automaticky z nového parlamentu hned několik nejkonzervativnějších politiků.
