reklama
 
 

Konec sankcí proti Íránu: Šance pro investory, výměna vězňů, ale i obavy Izraelců

Aktualizováno 17. 1. 2016 18:48
Evropská unie a USA zrušily sankce proti Íránu, protože dodržuje závazky vyplývající z dohody se šesti mocnostmi o jaderném programu. Izrael se přesto nadále obává, že Írán představuje jadernou hrozbu. Uvolnění sankcí je příležitostí pro investory, šanci mají i čeští podnikatelé.

Praha/Teherán - Mezinárodní organizace pro atomovou energii (MAAE) o víkendu oznámila, že Írán dodržuje závazky vyplývající z dohody se šesti mocnostmi o íránském jaderném programu. Tato informace znamená uvolnění řady protiíránských sankcí, která zavedla OSN v obavách, že Teherán usiluje o získání jaderné zbraně. Zároveň Spojené státy americké a Evropská unie ještě v sobotu ohlásily, že ruší své protiíránské sankce. Vedle vlny kladných ohlasů ze Západu i z Íránu působila osamoceným dojmem reakce Izraele, který se nadále obává, že Írán představuje jadernou hrozbu.

"Blízký východ i svět jsou nyní bezpečnějším místem," uvedl britský ministr zahraničí Philip Hammond, podle něhož dohoda dostatečně oslabila íránské jaderné ambice. Podobně se vyjádřili šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier nebo generální tajemník OSN Pan Ki-mun. "Írán uskutečnil významné kroky, o nichž mnozí, zdůrazňuji mnozí, pochybovali, že se kdy stanou. A to by mělo být oceněno," řekl americký ministr zahraničí John Kerry.

Izrael naopak zrušení protiíránských sankcí kritizoval. "I když Írán podepsal dohodu o svém jaderném programu, neupustil od snahy vyvinout jadernou zbraň, nadále jedná tak, aby destabilizoval Blízký východ, a porušováním svých mezinárodních závazků šíří terorismus po celém světě," uvádí se v prohlášení úřadu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua.

"Otevřeli jsme novou kapitolu vztahů mezi Íránem a světem," prohlásil v íránském parlamentu prezident Hasan Rúhání. Dohoda šesti západních mocností a Teheránu může být podle něj vzorem pro řešení regionálních krizí. Dohodu podle Rúháního podpořil i duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí, který je nejvyšší autoritou v zemi.

Prezident věří v růst ekonomiky

Rúhání řekl, že očekává pětiprocentní ekonomický růst v nadcházejícím roce, který v Íránu začíná v březnu. Upozornil, že Írán potřebuje zahraniční investice, a ubezpečil investory politickou a ekonomickou stabilitou své země. Ten, kdo v dohodu (s mocnostmi o íránském jaderném programu) nevěřil, se podle prezidenta pletl. "Jen několik hodin poté, co dohoda vstoupila v platnost, vydaly různé (zahraniční) banky na 1000 úvěrových příslibů. To ukazuje, že všichni ti skeptici se mýlili," uvedl Rúhání.

Íránský prezident však také upozornil, že hospodářské vztahy jeho země s USA se v plném rozsahu neobnoví.

Podle amerického prezidenta Baracka Obamy je třeba splnění jaderné dohody s Teheránem uvítat, neboť Írán nebude moci vyrobit jadernou bombu a svět tak bude bezpečnější. Obama zdůraznil, že nadále budou íránský jaderný program kontrolovat inspektoři, kteří odhalí jakýkoli podvod.

Jako první velkou obchodní dohodu signalizující investiční a obchodní rozmach oznámil Teherán v sobotu plán nakoupit 114 letadel za více než deset miliard dolarů (zhruba čtvrt bilionu korun) od evropské firmy Airbus.

Šéf italské ropné společnosti Eni Claudio Descalzi dnes prohlásil, že zrušení ekonomických sankcí vůči Íránu pomůže Evropě diverzifikovat své energetické zdroje.

V Íránu je nyní na návštěvě český ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek spolu s šedesátičlennou podnikatelskou misí. Ředitel sekce mezinárodních vztahů českého Svazu průmyslu a dopravy Lukáš Martin řekl, že v Teheránu byl dnes podepsán kontrakt o dodání 250 traktorů za pět milionů eur (cca 135 milionů korun) brněnské firmy Zetor Tractors íránské společnosti Tondak Tiz.

Nové sankce po propuštění vězňů

Nejnovější vývoj kolem Íránu byl provázen zprávou, že Washington a Teherán recipročně propustily několik vězňů - Američanů v Íránu a Íránců v USA.

Komplikovanost americko-íránských vztahů ovšem současně potvrdila zpráva, že americké ministerstvo financí právě dnes oznámilo nové sankce vůči 11 íránským společnostem nebo jednotlivcům zapojených podle USA do íránského balistického programu.

Má jít o odpověď na loňskou říjnovou zkoušku nové íránské střely středního doletu, kterou tehdy USA označily za porušení rezoluce Rady bezpečnosti OSN; vyhlášení americké reakce však prý bylo v prosinci odloženo kvůli vyjednávání o propuštění vězňů.

autor: ČTK | 17. 1. 2016 17:02

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama