Neipyijto (Barma) - V sobotu uplyne přesně rok od zatím největšího a nejbrutálnějšího útoku na barmské Rohingy, který způsobil útěk desítek tisíc lidí ze země.
Loni na konci srpna rohingští povstalci zaútočili na několik policejních a vojenských stanovišť. Barmská armáda zareagovala rychle a nekompromisně. Ti, kterým se podařilo uprchnout do sousedního Bangladéše, tehdy přinášeli svědectví o znásilňování, vraždění, mučení, vypalování vesnic a vyhánění muslimského obyvatelstva ze země.
Od loňského podzimu už z Barmy uprchlo přes 700 000 Rohingů. Na místě, kde žili po generace, po nich zůstala jen spálená země. Podle organizace Human Rights Watch bylo se zemí srovnáno nejméně 55 vesnic. Přes 20 000 vesničanů zemřelo.
"Zabíjeli a zabíjeli a těla vršili na hromadu. V té hromadě byl něčí krk, něčí hlava, něčí noha. Dokázala jsem se odtamtud dostat, ale ani nevím jak," popsala před rokem americké stanici CNN jedna z rohingských žen pocházející z barmské vesnice Tula Toli.
Co přesně se v loňském roce dělo v barmském Arakanském státě, není úplně jasné. Barmská armáda z vypalování vesnic a útoku viní rohingské povstalce. Podle OSN ale tamní úřady provedly "učebnicový příklad etnické čistky".
Všechno se to ale dělo před zraky bývalé disidentky a nositelky Nobelovy ceny míru Su Ťij. De facto hlava státu a její strana Národní liga pro demokracii, která je od konce roku 2015 v čele vlády, musí stále velmi úzce spolupracovat s místní armádou. Krveprolití ani ona nedokázala zabránit. Naopak odmítá většinu obvinění ze zvěrstev, ze kterých uprchlíci viní bezpečnostní složky.
Více než 130 poslanců z pěti zemí jihovýchodní Asie požaduje, aby byla Barma postavena před Mezinárodní trestní soud. Požadavek sepsal parlament Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) pro lidská práva.
Návratu se bojí
A přímo v Barmě se situace příliš nemění, protože ze země podle agentury Reuters stále utíkají lidé. Jen za srpen přišlo do sousedního Bangladéše dalších 150 rohingských běženců, od začátku roku jich bylo téměř 13 000. Vypovídají, že prchají před pronásledováním a zatýkáním.
Barma přesto tvrdí, že je připravena přijmout Rohingy zpět. V přeplněných uprchlických táborech v Bangladéši je na 900 000 lidí, navíc je tam v létě ohrožují monzuny a záplavy. Barma a Bangladéš se proto letos v lednu dohodly na podmínkách jejich návratu. Uprchlíci se mají do Barmy vrátit do dvou let. Mnozí z nich se ale obávají.
"Lidé nám říkají, že se cítí jako vězni," popsala strach Rohingů představitelka UNHCR v uprchlických táborech v Bangladéši Caroline Glucková. "Nesmějí opouštět své domovy, muži nesmějí rybařit, opatření jsou tak přísná, že jsou vymezeny pouze určité hodiny, kdy je možné zapálit oheň."
Rohingové čelí v převážně buddhistické Barmě dlouhodobé diskriminaci. Barmské úřady je považují za přistěhovalce z Bangladéše, kteří do země přišli většinou v dobách britské koloniální nadvlády a v Barmě jsou nelegálně. Většina Rohingů byla občanství zbavena v roce 1982 a zůstali bez státní příslušnosti. Příslušníkům této menšiny úřady omezují jejich svobody a neuznávají je ani jako etnickou skupinu žijící v zemi. Ani v sousedním Bangladéši nejsou Rohingové přijímáni a jsou tam označováni za "muslimské občany Barmy".
