Krym nebyl první. Putin chtěl před 21 lety část Estonska

Petr Jemelka Petr Jemelka
20. 4. 2014 13:10
Někdejší plukovník KGB jakožto představitel petrohradské městské správy připravoval referendum o odtržení estonského města Narva.
Jako bývalý důstojník KGB věděl, co má dělat. V roce 1993 to ale ještě nevyšlo.
Jako bývalý důstojník KGB věděl, co má dělat. V roce 1993 to ale ještě nevyšlo. | Foto: Reuters

Tallinn - Snahy ruského prezidenta Vladimira Putina o rozbourání postsovětského uspořádání Evropy sahají až do roku 1993.

Dva roky po rozpadu Sovětského svazu totiž Putin jakožto představitel petrohradské radnice pro zahraniční politiku pomáhal ruské většině v estonském městě Narva uspořádat referendum o vyhlášení autonomie.

Intervence někdejšího agenta KGB ve východním Německu ale tehdy skončila nezdarem - všelidové hlasování bylo nakonec shledáno protiústavním a smeteno ze stolu. S odvoláním na tehdejšího předsedu rady hraničního města Vladimira Čujkyna na to upozorňuje agentura Bloomberg.

Před referendem se podle něj na ruské straně hranice objevila jednotka ruských kozáků, kteří zpovzdálí "dohlíželi na průběh referenda". Panovaly obavy, že pokud se kozáci dostanou do města, dojde ke krveprolití.

Referendum pod taktovkou KGB

"Mluvil jsem s Putinem o tom, že je třeba, aby Rusko uzavřelo hranice, aby se ti lidé nedostali do města. Znal jsem Putina a jeho šéfa - starostu Anatolije Sobčaka. (Oni dva) uspořádali jednání - v podstatě s námi jednala KGB -, na němž jsme se domluvili, že nedovolíme zásah žádné třetí strany," cituje Bloomberg Čujkyna.

Pomoc Rusům žijícím na území bývalého Sovětského svazu je oficiální prioritou zahraniční politiky Moskvy od Putinova zvolení v roce 2000. Poté, co byl do pozice šéfa Kremlu zvolen podruhé, ruský prezident dokonce prohlásil, že byl rozpad Sovětského svazu "opravdovou tragédií".

Desítky milionů našich spoluobčanů se ocitly za ruskými hranicemi.

"Desítky milionů našich spoluobčanů se ocitly za ruskými hranicemi," konstatoval před sedmi lety. Zatímco tehdy se mohlo zdát, že jde o hru na nacionalistickou strunu voličů, nyní ruský prezident ukazuje, že "pomoc" etnickým Rusům žijícím v zahraničí myslí vážně.

Estonsko a další pobaltské země s významnou ruskou menšinou proto bijí na poplach; bojí se, že po Ukrajině přijdou na řadu ony.

Nejistota v Pobaltí

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov sice tvrdí, že se tajné služby ani žádné další instituce Ruské federace na současných separatistických nepokojích na východě Ukrajiny nepodílejí, to samé ale tvrdil i před ruskou anexí Krymu.

Nemějme iluze o tom, že Rusové nemají detailní plány na ochranu rusky mluvících obyvatel Pobaltí.

"Nemějme iluze o tom, že Rusové nemají detailní plány na ochranu rusky mluvících obyvatel Pobaltí, které počítají s tím, k čemu došlo na Krymu," varuje šéf Pobaltského centra ruských studií v Tallinnu Vladimir Juškyn.

Ruská kultura se musí vyvážet, míní Putin

Před obsazením Krymu nebo Narvy Juškyn varoval už v roce 2012, kdy byl Putin do úřadu zvolen potřetí. V rámci předvolební kampaně tehdy šéf Kremlu v listu Moskovskije novosti publikoval článek, v němž napsal, že Rusko musí navýšit své vzdělávací a kulturní aktivity ve světě, zejména v oblastech, kde lidé hovoří nebo rozumí rusky.

Netrvalo dlouho a staronový ruský prezident svá slova naplnil. Nechal navýšit rozpočet ministerstva zahraničí a dalších vládních agentur právě pro výše zmíněné účely. Zároveň prohlásil, že vztah federace ke krajanům musí být kompletně přehodnocen.

Před politikou popuzování ruské menšiny v Estonsku proti tamním úřadům varovala také estonská tajná služba. "Rusko chce expandovat, rozrůst se v impérium a jako jeden z nástrojů k tomu používá ruské obyvatele (cizích zemí)," cituje agentura Bloomberg z její výroční zprávy.

Estonsko a Lotyšsko po rozpadu Sovětského svazu nerozdávaly automaticky občanství všem lidem, kteří se přistěhovali z ostatních sovětských zemí, a tak v obou státech žijí stovky tisíc lidí bez občanství.

V Lotyšsku, které má 2,1 milionu obyvatel, žije 46 000 občanů ruské etnicity a 291 000 lidí bez občanství. V Estonsku žije 95 000 ruských občanů a 91 000 lidí bez státní příslušnosti. Dvoumilionové Lotyšsko občanství po rozpadu udělovalo všem obyvatelům, přičemž k ruské národnosti se tam hlásí 540 000 obyvatel.

 

Právě se děje

před 26 minutami

Bouzková s Hradeckou při deblové premiéře titul v Charlestonu nezískaly

Tenistky Marie Bouzková a Lucie Hradecká na prvním společném turnaji na zelené antuce v Charlestonu deblový titul nezískaly. Ve finále český pár podlehl 2:6, 4:6 nejvýše nasazené americko-nizozemské dvojici Nicole Melicharová, Demi Schuursová.

Dvaadvacetileté Bouzkové nevyšel útok na první titul v kariéře, o třináct let starší Hradecká už ve čtyřhře vyhrála 24 turnajů WTA Tour včetně dvou grandslamů.

Ve finále dvouhry se utkají o svou premiérovou trofej Danka Koviničová z Černé Hory a Ruska Veronika Kuděrmětovová.

Tenisový turnaj žen v Charlestonu (antuka, dotace 565.530 dolarů):

Čtyřhra - finále: Melicharová, Schuursová (1-USA/Niz.) - Hradecká, Bouzková (ČR) 6:2, 6:4.

Tenisový turnaj mužů v Monte Carlu (antuka, 2,460.585 eur):

Dvouhra - 1. kolo: Goffin (11-Belg.) - Čilič (Chorv.) 6:4, 3:6, 6:0, Thompson (Austr.) - Paire (Fr.) 6:4, 6:7 (3:7), 7:6 (7:5).

Tenisový turnaj mužů v Marbelle (antuka, dotace 408.800 eur):

Dvouhra - finále: Carreňo (1-Šp.) - Munar (Šp.) 6:1, 2:6, 6:4.

Čtyřhra - finále: Behar, Escobar (Urug./Ekv.) - Brkič, Čačič (Bosna/Srb.) 6:2, 6:4.

Tenisový turnaj mužů v Cagliari (antuka, dotace 408.800 eur):

Dvouhra - finále: Sonego (3-It.) - Djere (Srb.) 2:6, 7:6 (7:5), 6:4.

Aktualizováno před 31 minutami

V pražské Černokostelecké ulici hořel byt, 11 lidí je zraněných. Na místo letěl záchranářský vrtulník

Při požáru bytu v domě v pražské Černokostelecké ulici bylo v neděli zraněno 11 lidí, nejméně dva z nich jsou ve vážném stavu, na místo letěl vrtulník. Na twitteru o tom informovala mluvčí záchranářů Jana Poštová. Podle mluvčího hasičů Martina Kavky hořelo v jedné místnosti v bytě ve třetím patře. Požár hasiči dostali rychle pod kontrolu, nyní už byt odvětrávají, řekl mluvčí.

První informace hovořily o osmi zraněných. Později mluvčí upřesnila, že jich je 11. "Minimálně dvě z toho jsou ve vážném zdravotním stavu. Jednoho z nich nyní záchranáři uvedli do umělého spánku a zajišťují dýchací cesty. Na místo byl vyslán také záchranářský vrtulník," uvedla. Záchranáři aktivovali traumatologický plán, který se vyhlašuje při mimořádných událostech s větším počtem postižených kvůli koordinaci záchranných prací. Na místě je také speciální vůz Atego pro mimořádné situace.

Hasiči měli událost hlášenou v 17:15, na místo vyslali tři profesionální a jednu dobrovolnou jednotku. "Pět minut po příjezdu jsme měli požár pod kontrolou a za dalších deset minut bylo uhašeno," řekl Kavka. Nyní budou hasiči zjišťovat příčiny, podle mluvčího připadá v úvahu technická závada či nedbalost.

Zdroj: ČTK
Další zprávy