Kreml ve středu obvinil Ukrajinu, že se v noci pokusila o dronový útok na prezidentské sídlo, a zveřejnil záběry z venkovních kamer, které mají údajný zásah zachycovat. Kyjev ale vzápětí popřel, že by za incident nesl zodpovědnost. Pravost videa se zatím nepodařilo ověřit a nad tím, kdo útok skutečně způsobil, se objevují spekulace.
Politolog Dmitrij Oreškin, který nyní působí na univerzitě v Lotyšsku, si nemyslí, že by se jednalo o promyšlenou akci ze strany nejužšího vedení Kremlu. "Vůbec to nevypadá, že by to byl takový typ akce srovnatelný s ostřelováním pohraničního stanoviště v Mainile, které posloužilo jako záminka k zahájení sovětsko-finské války," uvedl v rozhovoru pro agenturu Associated Press. "Čím víc o tom přemýšlím, tím víc se mi zdá, že jde jen o nějaký boj mezi bezpečnostními složkami," dodal.
Podobné události dle jeho názoru v současné situaci již nemohou ovlivnit veřejné mínění ani v Rusku, ani na Západě. "Uprostřed únavy a podráždění vůči Ukrajině, Kremlu a USA lidé (v Rusku) nikomu nevěří. To je fáze, která právě probíhá. A uprostřed této fáze nelze veřejné mínění v Rusku vážně vyděsit, sjednotit, mobilizovat nebo inspirovat takovými událostmi," podotkl Oreškin a dodal, že podle něj se o to Kreml ale alespoň pokusí.
Na podobný scénář upozornil ve své nejnovější zprávě i Americký institut pro studium války (ISW). Podle něj je velmi nepravděpodobné, že by se dvěma ukrajinským dronům podařilo takto proniknout moskevskou protivzdušnou obranou, a to ještě nedlouho poté, co ji ruské úřady v metropoli posílily.
"Je proto krajně nepravděpodobné, že by dva drony mohly proniknout několika vrstvami protivzdušné obrany a pak vybuchnout nebo být sestřeleny přímo nad srdcem Kremlu tak, že vše bude působivě zachyceno na kameře," píše se v analýze. Agentura Associated Press v souvislosti s tím podotýká, že ani není jasné, proč oznámení o incidentu přišlo ze strany Kremlu až asi 12 hodin po údajném útoku.
Samuel Bendett z vlivného think-tanku Nové centrum pro americkou bezpečnost podotýká, že Rusům vysílá incident nebezpečnou zprávu. "Ukázalo se, že v podstatě žádná část evropského Ruska není před útokem v bezpečí. A útok na Kreml má samozřejmě velkou symboliku vzhledem k tomu, že 9. května tam má Rusko uspořádat mohutnou přehlídku ke Dni vítězství," tvrdí Bendett. I on se přiklání k variantě, že útok zosnovali neoficiální činitelé. Narozdíl od Oreškina ale mluví o ukrajinské straně.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ještě ve středu popřel, že by drony na moskevský Kreml poslala Ukrajina. Na dotaz, proč ji Rusko z nočního útoku obviňuje, pak odpověděl, že vysvětlení je velmi prosté. "Rusko nemá žádná vítězství. Putin už nedokáže motivovat svou společnost a nemůže jednoduše posílat vojáky na smrt. Teď nějak potřebuje motivovat svoje lidi, aby pokračovali dál," myslí si prezident země, která už déle než rok čelí ozbrojené ruské agresi.
