Kriminální reforma, potraty, Irák. Bidenovi kritici připomínají jeho stará rozhodnutí

Dominika Perlínová Dominika Perlínová
6. 2. 2021 11:56
Podporoval invazi do Iráku, odmítal svatby homosexuálů a stál za trestněprávní reformou, která ve výsledku disproporčně zvýšila počet Afroameričanů ve věznicích v USA. Joe Biden je v americké politice už skoro 50 let, z toho 36 let v Senátu a osm let na pozici viceprezidenta. Některá jeho starší rozhodnutí ale stále vyvolávají kritiku.
Americký prezident Joe Biden.
Americký prezident Joe Biden. | Foto: Reuters

Současný americký prezident Joe Biden byl na konci roku 1972 zvolen senátorem za stát Delaware. Tehdy mu bylo teprve 29 let. Kulaté narozeniny oslavil krátce před nástupem do funkce, takže jen těsně překročil minimální věkovou hranici. Stal se šestým nejmladším senátoremamerické historii.

Letos v lednu složil prezidentskou přísahu a stal se naopak nejstarším americkým prezidentem. Má za sebou skoro 50 let v politice.

"Biden zažil v Senátu éru, kdy to byl elitní klub bílých gentlemanů, kteří často měli společné zájmy a dokázali spolu komunikovat mnohem lépe než dnes," popisuje pro Aktuálně.cz začátek Bidenovy kariéry Kryštof Kozák, amerikanista z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

I jako demokrat Biden často našel společnou řeč s republikány, což mu dnes někteří mladí voliči a členové Demokratické strany vyčítají. Mluvil i na pohřbu bývalého republikánského senátora a jednoho z nejvýznamnějších podporovatelů segregace Stroma Thurmonda v roce 2003. Biden o něm tehdy řekl, že byl produktem své doby, a i když zpočátku nehájil občanská práva menšin, časem se "posunul správným směrem".

Demokratický starosta Columbie, hlavního města státu Jižní Karolína, Steve Benjamin ale vidí v přátelství s republikány spíš Bidenovu výhodu. "Lidé chápou dlouhou a bolestnou historii americké politiky v otázce rasy a roli, kterou v ní lidé jako Thurmond hráli," řekl pro server BuzzFeed News. Podle něj ale Bidenova ochota říkat pravdu a zároveň dodat, že jde už o minulost, vyznívá pozitivně.

Biden se nicméně s republikány přátelí dál. Bývalého viceprezidenta Mikea Pence před pár lety označil za "dobrého chlapa". V roce 2018 zase veřejně chválil republikána Freda Uptona za jeho práci na zákoně podporujícím výzkum rakoviny. Zákon byl pro Bidena osobně důležitý, protože nemoci podlehl jeden z jeho synů.

Ve svém lednovém inauguračním projevu opakovaně vyzýval k jednotě a spolupráci i mezi politickými oponenty.

"Na druhou stranu, je to demokrat klasického střihu a pochází z dělnických poměrů. Není z žádné politické dynastie. Byl známý tím, že uměl dobře komunikovat s odboráři, pracujícími lidmi a chudšími Američany, kteří tvořili základ voličů Demokratické strany," dodává Kozák.

Práva Afroameričanů

Pro mnoho mladých amerických voličů se nicméně některá starší Bidenova rozhodnutí neshodují s tím, čím je Demokratická strana dnes. Biden se například v minulosti aktivně angažoval proti "busingu", praxi, při níž byli studenti a žáci sváženi autobusy do škol, které nebyly přímo v jejich čtvrti. Tato reforma měla pomoct s koncem segregace ve vzdělání.

Když demokraté v posledních primárkách rozhodovali, kdo bude jejich kandidátem na prezidenta, kritizovala Bidena i jeho současná "pravá ruka" Kamala Harrisová.

Podobně Biden v 90. letech prosadil trestněprávní reformu, která vedla k masovému uvěznění lidí, a to hlavně černošského obyvatelstva. Demokraté se ale teď profilují jako strana bojující za práva menšin.

"Po 50 letech strávených ve Washingtonu je velmi pragmatický. Chápe, že se americká společnost za tu dobu neuvěřitelným způsobem proměnila. Právě v pohledu na menšiny a na otázku například kriminální reformy se společnost posunula," upozorňuje Kozák.

Biden některých svých rozhodnutí i veřejně lituje. Deník LA Times připomíná například jeho komentář ke svému tvrdému postoji vůči drogám, který byl součástí legislativy 80. a 90. let minulého století. Politici tehdy chtěli tvrdě zakročit proti zločinu, což neúměrně dopadlo právě na etnické menšiny. Jedním z opatření bylo i právní rozlišení mezi práškovým kokainem a crackem "z ulice".

"Udělali jsme velkou chybu," řekl Biden, když se administrativa Baracka Obamy před lety snažila nerovnost napravit. "Experti nám říkali, že když berete crack, tak už není cesty zpět - že se ty dvě (drogy) od sebe nějak liší. Není v tom ale rozdíl a bohužel to uvěznilo celou jednu generaci."

Trestněprávní reforma byla zase ostře kritizovaná loni během protestů Black Lives Matter (Na černošských životech záleží). Jak ale připomíná Kozák, Biden se tehdy nijak výrazně nelišil od většiny demokratů.

"V 90. letech se Clintonovým demokratům podařilo sebrat republikánům jejich tradiční témata. Moc se o tom nemluví, ale Bill Clinton byl první, kdo postavil zeď na mexicko-americké hranici s podporou demokratických politiků a tím sebral republikánům důležitou volební kartu z ruky. I tvrdé vystupování proti kriminalitě demokratům politicky pomohlo," upřesňuje.

Svatby homosexuálů nebo potraty

Biden se ale nedržel vždy jen stranické linie, tvrdí novinář Matěj Schneider, který se věnuje dění ve Spojených státech. "V celé řadě témat nebyl někým, kdo poslušně následoval tehdejší úkroky demokratů vpravo, ale naopak byl jedním z těch, kdo razil cestu," říká ve svém podcastu Redneck. Příkladem jsou Bidenovy postoje i v otázkách práv žen a sexuálních menšin.

V roce 1996 spolu s dalšími 31 demokratickými senátory Biden hlasoval pro zákon na ochranu manželství, který ho měl definovat jako svazek muže a ženy. V roce 2012, tehdy už jako viceprezident, ale vystoupil na podporu stejnopohlavních svazků, a to dokonce dřív než prezident Barack Obama.

Jak ale upozorňuje Schneider, Obama byl už v té době rozhodnutý LGBTQ komunitu veřejně podpořit. Biden ho však předběhl a vypustil informaci na veřejnost dřív, než bylo domluveno.

Biden se také vyslovil proti rozhodnutí Nejvyššího soudu USA v případu Roe vs. Wade, které v 70. letech legalizovalo v celé zemi potraty. Později navíc podporoval tzv. Hydeův dodatek, který zakazuje federální financování potratů v jiných případech, než je znásilnění, incest nebo ohrožení života matky. V roce 2019 během volební kampaně ale změnil názor i na toto téma.

Vyvažování radikálnějších demokratů

Mezi jeho další kritizovaná rozhodnutí patří například i podpora zrušení Glassova-Steagallova zákona, který rozděloval komerční a investiční bankovnictví. Jeho zrušení je jedním z důvodů velké finanční krize v roce 2008. I tady se ale Obamova administrativa snažila napravit předchozí chyby demokratů.

Současný prezident také velmi aktivně podporoval válku v Iráku.

Podle Kozáka musí Biden svou politickou minulost reflektovat, ať už sám chce, nebo ne. "Nezapomínejme, že velmi významná část jeho Demokratické strany zastává radikálnější postoje než on, což ho z hlediska politického pragmatismu tlačí tímto směrem, i kdyby nechtěl."

Biden byl viceprezidentem prvního černošského prezidenta Baracka Obamy a nyní je jeho viceprezidentkou první žena Kamala Harrisová. Jeho kabinet je vůbec nejreprezentativnější v americké historii. Kromě velkého počtu žen jsou v něm zastoupeny i etnické a sexuální menšiny. Otázkou zůstává, nakolik jim bude nový prezident naslouchat.

Bidenův inaugurační projev: Budu prezident všech Američanů, obnovím stará spojenectví

Joe Biden se stal 46. prezidentem Spojených států amerických. Poslechněte si co slíbil v inauguračním projevu: Jednotu a obnovení starých spojenectví. | Video: DVTV
 

Právě se děje

před 15 minutami

Skupina Miton investuje 15 milionů do digitálního antikvariátu Knihobot.cz

Do českého digitálního antikvariátu Knihobot.cz, který funguje dva roky, vstupuje investiční skupina Miton. Za 15 milionů korun získá ve firmě třicetiprocentní podíl. "Všichni si rádi kupujeme knížky, ale ne všechny potřebujeme nastálo v knihovně. Některé ani nedočteme, jiné potřebujeme jen na krátkou chvíli. Málo z nás pak takové knihy vrací do oběhu," popisuje zakladatel Knihobotu Dominik Gazdoš. "Pak to připomíná začarovaný kruh, kdy by si čtenář rád pravidelně kupoval knihy z druhé ruky, ale často nemá kde," líčí, co se Knihobot snaží změnit.

Společnost už pomohla najít nového majitele více než 113 tisíci knihám, v přístím roce si dal za cíl vyplatit majitelům použitých knih 100 milionů korun. Knihy lze donášet na pobočky Knihobota nebo Zásilkovny, případně si po celém Česku objednat kurýra. Knihobot nyní dokáže přijmout do prodeje tisícovku knih denně, do konce roku by to mohl být trojnásobek. Peníze z prodeje vyplácí majitelům na základě skutečné prodejní ceny hned poté, co titul najde nového majitele. Výhledově chce Knihobot expandovat do Evropy. "Začneme nejspíš ještě letos na Slovensku," doplňuje zakladatel.

Skupin Miton vznikla roku 2000, jejím portfoliem prošly portály Stahuj, Heureka.cz, Dáme jídlo nebo Slevomat. V současnosti do skupiny patří on-line supermarket Rohlík.cz, obchod s nábytkem Bonami, e-shop s módou Glami nebo prodejce lístků GoOut. "Tým Knihobotu na koleně vybudoval fungující firmu. Když jsme viděli, co všechno dokázali sami postavit, museli jsme smeknout. Naše peníze a know-how z e-commerce mohou pomoci k dalšímu růstu," komentuje dohodu partner Mitonu Michal Jirák.

před 20 minutami

Z mysu Canaveral odstartovali k vesmírné stanici čtyři astronauti v lodi firmy SpaceX

Z floridského Mysu Canaveral v pátek po denním odkladu vynuceném nepřízní počasí odstartovala loď Crew Dragon Endeavour se čtyřmi novými obyvateli Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) včetně Thomas Pesqueta, astronauta Evropské kosmické agentury (ESA). Loď s lidskou posádkou poprvé nese na oběžnou dráhu již jednou použitý stupeň nosné rakety Falcon 9 společnosti SpaceX. Samotná loď má za sebou již také jednu cestu k ISS, loni v květnu tam vynesla testovací dvoučlennou posádku.

Cesta k ISS bude trvat necelých 24 hodin. Posádka má podle plánu dorazit ke stanici v sobotu v 11:10 SELČ.

Zdroj: ČTK
před 23 minutami

Česko o víkendu zasáhnou noční mrazy, teploty klesnou až k minus čtyřem

V celém Česku se mohou od noci na sobotu do úterního rána objevit mrazy. Vyplývá to z výstrahy, kterou v pátek zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). V noci podle předpovědi ústavu teploty klesnou až na minus čtyři stupně Celsia. Meteorologové varují, že mráz tak může poškodit zeleninu, vinnou révu nebo právě kvetoucí ovocné stromy.

Výstraha před mrazy platí od začátku soboty až po úterních 09:00 pro všechny kraje. Mrazy se zřejmě objeví i v nižších polohách. Pracovníci ČHMÚ proto doporučují zakrýt zeleninu a nižší rostliny netkanou textilií a stromy případně ošetřit přípravky proti promrznutí.

Ve své týdenní předpovědi počasí ústav uvádí, že v nocích na sobotu a neděli se budou teploty pohybovat mezi plus dvěma a minus dvěma stupni Celsia. V nocích na pondělí a úterý se pak v noci ještě více ochladí, rtuť klesne na nulu až minus čtyři stupně. Přes den pak teploty stoupnou na deset až 14 stupňů a v úterý možná i na 16 stupňů.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 29 minutami

Soud vzal do vazby muže, který se zapojil do bojů na Ukrajině. Čelí obvinění z terorismu

Obvodní soud pro Prahu 5 v pátek uvalil vazbu na jednoho z pěti obviněných, kteří se podle vyšetřovatelů zapojili do bojů na východě Ukrajiny na straně samozvané Doněcké lidové republiky, sdělil Martin Bílý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Případné uvalení vazby pro další dva obviněné bude soud teprve řešit. Bílý navrhuje na tři stíhané uvalit vazbu kvůli tomu, že by mohli uprchnout nebo působit na dosud nevyslechnuté svědky.

Pětici policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu obvinili ve čtvrtek z teroristického útoku, účasti na teroristické skupině, financování terorismu a podpory a propagace terorismu. Obvinění čelí i jedna právnická osoba. Za trestný čin teroristického útoku jim hrozí až 20 let vězení, u trestného činu financování terorismu až 12 let vězení a v případě podpory a propagace terorismu může soud uložit maximálně patnáctileté vězení.

Policie podezřelé zadržela ve středu. Kvůli případu zasahovala po celém Česku. Zadržení čeští občané podle kriminalistů jezdili bojovat na Ukrajinu na straně proruských separatistů nebo takové cesty chystali či organizovali.

Podle informací serveru iROZHLAS.cz se vyšetřování soustředí kolem paramilitárního spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír. Policie zjistila, že jeden z jeho členů v minulosti odjel na Donbas, kde se měl zapojit do bojů na straně separatistů. Po návratu spolek začal shánět peníze, aby do válčící zóny mohli vycestovat další zájemci.

Zdroj: ČTK
Další zprávy