Bidena nečeká jeho "první rodeo". Tyto problémy ale bude muset řešit jako první

Obrazem: Tisíce vojáků, Lady Gaga a "jiná" inaugurace. Biden složil prezidentský slib
Spojené státy slaví triumf demokracie, řekl nový americký prezident.
Joe Biden pár hodin po své inauguraci podepsal v Oválné pracovně exekutivní příkazy.
Ohňostroj nad Bílý domem večer po inauguraci.
Joe Biden na mši těsně před inaugurací.
Foto: Reuters
Daniel Anýž Daniel Anýž
21. 1. 2021 6:34
S naléhavou, osobní výzvou k národní jednotě se ve středu ve Washingtonu ujal vedení země 46. prezident USA, demokrat Joe Biden. V inauguračním projevu ale sám vystihl, že přebírá Ameriku uprostřed několika těžkých krizí. Epidemie koronaviru, která si v USA vyžádala už 400 tisíc obětí, vymazala i 10 milionů pracovních míst. A hluboce zraněná a rozpolcená je také americká společnost.

Před pouhými dvěma týdny bylo místo, odkud Joe Biden ve středu na Kapitolu po složení prezidentského slibu promlouval k Americe, dějištěm v historii USA bezprecedentního dramatu. Příznivci končícího prezidenta Donalda Trumpa, vyprovokováni jeho projevem, násilně zaútočili na zasedání Kongresu.

Odrazem tohoto šoku byla ve středu bezpečnostní opatření, která rovněž nemají v moderní historii USA obdoby. Inauguraci ve Washingtonu hlídalo na 25 tisíc příslušníků Národní gardy. Rozhlehlé prostranství pod Kapitolem, které při předchozích inauguracích zaplnily statisíce Američanů, bylo tentokrát pro veřejnost neprodyšně uzavřeno.

"Dnes, v tento lednový den, do toho vkládám celou svoji duši. Přivést Ameriku dohromady. Sjednotit náš lid. Sjednotit naši zem. A žádám každého Američana, aby se ke mně pro tento cíl přidal," vracel se Biden opakovaně k centrálnímu tématu svého dvacetiminutového projevu.

Podle Bidena "politika nemusí být zuřivý oheň, který ničí vše, co mu stojí v cestě". Biden vyzval "k ukončení války, která proti sobě staví demokraty a republikány, město a venkov, liberály a konzervativce".

Přímo a osobně se obrátil i na své odpůrce. "Pokud se mnou stále nesouhlasíte, budiž, to je demokracie, to je Amerika. Ale slyšte jasně, nesouhlas nesmí vést k rozdělení a já vám slibuji, že budu prezidentem všech Američanů, všech Američanů," apeloval Biden.

Bidenův naléhavý tón ale jen podtrhuje, jak politicky polarizovanou a společensky rozdělenou Ameriku po Donaldu Trumpovi převzal. Podle čerstvého průzkumu pro deník Washington Post nepovažuje 70 procent republikánských voličů Bidena za legitimně zvoleného prezidenta.

Gumování Trumpova odkazu

S osmasedmdesátiletým Bidenem se ujala funkce historicky první viceprezidentka USA, o 22 let mladší Kamala Harrisová. Jejich inaugurace se zúčastnili bývalí američtí prezidenti - demokraté Bill Clinton a Barack Obama a republikán George W. Bush.

Donald Trump, který listopadové volby už od samotné volební noci opakovaně označoval za podvod, na Kapitolu chyběl. Při porušení více než 160 let dlouhé tradice odletěl už ve středu ráno do svého sídla na Floridě. Těsně předtím, než nastoupil do letadla, Trump potvrdil, že chce zůstat na scéně. "Budu se dívat. Budu poslouchat. V nějaké podobě se vrátíme. Mějte se dobře, brzy se uvidíme," prohlásil Trump.

Joe Biden se ovšem hned v prvních hodinách v úřadu prezidenta, krátce poté, co s první dámou Jill Bidenovou dorazili do Bílého domu jako do svého nového sídla, rázně odstřihl od svého předchůdce.

Zaprvé symbolicky, když za stůl v Oválné pracovně Bílého domu usedl v ochranné roušce, kterou Trump odmítal nosit. A zadruhé politicky, když Biden podepsal několik výkonných výnosů, které rázně gumují Trumpův odkaz.

"Myslím, že není čas čekat. Okamžitě do práce," řekl nový prezident. Biden se například znovu přihlásil k pařížské klimatické dohodě, kterou Trump vypověděl. Zastavil proces odchodu USA ze Světové zdravotnické organizace (WHO). Zrušil Trumpův zákaz vstupu do USA pro občany z několika převážně muslimských zemí a zastavil výstavbu zdi na hranici s Mexikem.

Biden dále instruoval ministerstvo pro vnitřní bezpečnost, aby zajistilo právní ochranu ilegálním imigrantům, kteří do USA přišli jako malé děti s rodiči a kterým za Trumpa hrozila deportace ze země.

V sázce je zdraví národa

V souvislosti s epidemií koronaviru Biden podepsal výnos k povinnému nošení roušek v budovách a na územích pod správou federální vlády a nařídil prodloužení moratoria, kdy lidé nesmějí být v epidemii koronaviru kvůli dlužným platbám vypovězeni z bytu.

Zcela zásadní pro zmírnění dosavadních dopadů epidemie ale bude, jak rychle a v jaké podobě se Bidenovi podaří v Kongresu prosadit záchranná opatření v úhrnné výši 1,9 bilionu dolarů (skoro 41 bilionů korun).

"Před očima máme hluboké lidské utrpení. Musíme jednat a musíme jednat teď. Ekonomika bolestně strádá, v sázce je samotné zdraví našeho národa," vyhlásil Biden, když před uplynulým víkendem svůj záchranný balík představoval.

Vedle jednorázových výplat 1400 dolarů (30 tisíc korun) pro většinu Američanů, nových dávek v nezaměstnanosti a kompenzací pro podnikatele bude součástí balíku i 400 miliard dolarů na přímý boj s epidemií.

V rámci "národního očkovacího plánu", do kterého Biden zapojí armádu, zřídí veřejná očkovací centra například na sportovních stadionech a chce během prvních sto dní v úřadě "do paží Američanů vpíchnout 100 milionů dávek vakcíny".

Součástí balíku je i požadavek na zvýšení minimální mzdy na 15 dolarů za hodinu, což je dvojnásobek současného stropu. Mnozí republikáni v Senátu to ale už předem označili za nepřijatelné. Jde o názorný důkaz, že Bidenova inaugurační výzva k politickým kompromisům v praxi rychle narazí na tvrdý odpor.

Impeachment, nebo koronabalík?

Boj s epidemií i řešení ekonomické krize Bidenovi navíc ztěžuje fakt, že s nástupem do Bílého domu neměl nový prezident ve středu jediného potvrzeného ministra svého kabinetu. Jejich schvalování se zdrželo v Senátu, kde měli dosud většinu republikáni.

Kontrolu nad Senátem nyní přebírají demokraté, jejich dva senátoři, kteří na začátku ledna vyhráli volby v Georgii, ve středu složili senátorský slib. Jsou to ovšem i sami demokraté, kdo Bidenovi může zkomplikovat start jeho prezidentství.

Minulý týden demokraté ve Sněmovně reprezentantů, dolní komoře Kongresu, prosadili už druhý impeachment Donalda Trumpa. Ústavní žalobou, která tvrdí, že Trump "podněcoval k povstání", když měl vyzvat své příznivce k útoku na Kongres, se teď bude zabývat Senát.

Biden ale urgentně potřebuje, aby se Senát na sto procent své kapacity věnoval projednávání jeho legislativních návrhů, v prvé řadě zmíněného záchranného finančního balíku. Biden tak sice podpořil jednání o impeachmentu, ale zároveň uvedl, že "Senát musí souběžně pracovat na naléhavých úkolech, na rozjezdu vakcinačního programu, na nastartování ekonomiky".

Podle řady komentátorů z obou stran názorového spektra navíc proces impeachmentu jen proti Bidenovi zatvrdí republikánské voliče, kteří to považují za politickou mstu demokratů vůči Trumpovi.

"Toto je chvíle naší historické krize a výzvy. A my se musíme této chvíli postavit jako Spojené státy americké. Když to uděláme, zaručuji vám, že neselžeme," apeloval Biden v inauguračním projevu na své spoluobčany.

Jako nastoupit během hospodářské krize

Podle mnohých komentátorů a historiků je ovšem Amerika po Donaldu Trumpovi tak rozdělená, že si nelze představit, jak by ji Joe Biden mohl "sjednotit a uzdravit", jak řekl už uprostřed své vítězné listopadové volební noci.

Podle amerického historika Jona Meachama nastupuje Biden do Bílého domu za přinejmenším stejně těžké situace, v jaké byl v roce 1933 uprostřed Velké hospodářské krize nový demokratický prezident Franklin D. Roosevelt. Čtvrtina Američanů tehdy neměla práci, společnost byla poničena.

"Prezident Biden čelí ekonomické, politické a kulturní krizi. Zdravotní krizi a krizi dvou zcela odlišných vnímání reality," vystihl Meacham pro list Wall Street Journal problém současné Ameriky. Desítky milionů občanů, příznivců Donalda Trumpa, žijí v jiné realitě, v jiné Americe, než kterou obývají voliči nového prezidenta Joea Bidena.

"Znovu jsme poznali, jak drahocenná, křehká demokracie je, ovšem v této hodině, moji přátelé, demokracie zvítězila," uvedl nový americký prezident ve svém inauguračním projevu. 

Bývalý demokratický senátor a Bidenův dlouholetý přítel Chris Dodd pro deník Washington Post potvrdil, že souběh problémů, které musí Biden řešit, představuje "mimořádnou zkoušku". "Ale jak se říká, není to jeho první rodeo," věří ovšem Dodd zároveň Bidenově "politické zkušenosti, vyzrálosti a klidu".

Podívejte se na Bidenův inaugurační projev:

Joe Biden se stal 46. prezidentem Spojených států amerických. Poslechněte si co slíbil v inauguračním projevu: Jednotu a obnovení starých spojenectví. | Video: DVTV
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Tottenham podruhé dal Wolfsbergu čtyři góly a je v osmifinále EL

Fotbalisté Tottenhamu suverénně postoupili do osmifinále Evropské ligy. Svěřenci trenéra Josého Mourinha v odvetě druhého kola doma deklasovali rakouský Wolfsberg 4:0 a navázali na úvodní vítězství 4:1 z Budapešti. Záložník Dele Alli se blýskl výstavním gólem "nůžkami" a dvěma asistencemi.

Alli v desáté minutě převzal míč od Matta Dohertyho, na značce penalty si ho předkopl a akrobatickou ranou přes hlavu zamířil k tyči. Kritizovaný čtyřiadvacetiletý hráč vstřelil třetí soutěžní branku v sezoně a premiérovou v letošním roce.

Krátce po změně stran zvýšil Carlos Vinícius hlavičkou po centru Alliho, který v 73. minutě připravil gól i pro střídajícího Garetha Balea. Debakl Wolfsbergu ještě v závěru zvýraznil Brazilec Carlos Vinícius svou druhou trefou. Asistenci si připsal teprve šestnáctiletý náhradník londýnského týmu Dane Scarlett.

Tottenham si tak částečně spravil chuť po špatných výsledcích v anglické lize, kde prohrál pět z posledních šesti zápasů a klesl až na deváté místo tabulky

před 1 hodinou

Indráčková postoupila na MS do závodu skokanek na středním můstku

Pouze Karolína Indráčková se na mistrovství světa v klasickém lyžování představí v závodě na středním můstku. V dnešní kvalifikaci v Oberstdorfu obsadila 30. místo, další české skokanky Štěpánka Ptáčková, Klára Ulrichová a Veronika Jenčová se do postupové čtyřicítky nevešly.

Indráčková skočila 86 metrů a navázala na bodované umístění z posledního závodu Světového poháru v Rašnově. To se naopak nepovedlo Ulrichové, která letos v SP už čtyřikrát bodovala a figuruje v průběžném pořadí seriálu ještě o místo před Indráčkovou. Dnes skočila 73 metrů a obsadila 48. místo.

Ptáčkovou, která skočila 71,5, dělilo na 42. místě od postupu 4,5 bodu. Jenčová byla s pokusem dlouhým 71 metrů padesátá.

Kvalifikaci ovládla vítězka posledního závodu SP Sara Takanašiová z Japonska s pokusem 103 metrů. Vedoucí žena seriálu Nika Križnarová ze Slovinska byla pátá (98,5 m).

Další zprávy