Varšava/Londýn - EU musí vytvořit energetickou unii, aby zajistila dodávky zemního plynu, protože současná přílišná závislost na ruských zdrojích Evropu oslabuje. Navrhuje to polský premiér Donald Tusk.
Tuskovu výzvu otiskl deník Financial Times (FT).
Rusko kryje přibližně jednu třetinu spotřeby plynu a ropy v Evropské unii. Mezinárodní společenství letos šokovalo tím, že poslalo své jednotky na Krym a poloostrov následně anektovalo.
Vojenská intervence přiměla Spojené státy a jejich evropské spojence, aby části nejbližších spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina zmrazili jejich zahraniční konta a odmítli jim udělovat víza pro cesty do EU a USA.
Washington a Brusel navíc Moskvě pohrozily hospodářskými sankcemi, pokud by situace na Ukrajině dále eskalovala.
Nic přitom nenaznačuje to, že by se situace v zemi vracela do normálních kolejí. Mezinárodní dohody uzavřené minulý čtvrtek v Ženevě jsou vážně ohroženy - proruští separatisté, kteří na východě Ukrajiny okupují řadu správních budov, je totiž odmítají respektovat.
Návrat ke kořenům?
"Ať již konflikt na Ukrajině dopadne jakkoli, plyne z něj jedno ponaučení: přílišná závislost na ruských zdrojích energie Evropu oslabuje," napsal Tusk v článku pro FT.
Připomněl, že EU vytváří mimo jiné bankovní unii, v jejímž rámci by měla na finanční sektor dohlížet Evropská centrální banka, která by mimo jiné zajistila dodržování jednotných pravidel fungování bankovních institucí. A podobně by to mohlo fungovat i s energetikou.
Členské státy Evropské unie již dnes nakupují společně uran používaný v jaderných elektrárnách na území EU. Přístup k ruským zdrojům energie by měl být stejný, tvrdí Tusk.
"Z toho důvodu navrhuji vytvoření energetické unie. Evropské společenství se tím navrátí ke svým kořenům," napsal polský premiér.
Jednotný nákup plynu
Nová unie by podle Donalda Tuska měla stát na několika základních pilířích. Jedním z nich by bylo vytvoření celoevropského orgánu, který by zajišťoval nákup plynu pro potřeby EU.
Dalším má být "mechanismus vzájemné solidarity". S jeho pomocí by členské státy EU pomáhaly dodávkami plynu těm zemím, jež by byly od zdrojů energie odříznuty. Tak jako se to v minulosti stalo Ukrajině, kam Moskva při neustále se opakujících sporech o cenu suroviny přestala surovinu načas dopravovat.
Zemím, které jsou nejvíce závislé na dodávkách plynu od ruského státního koncernu Gazprom, by Evropská unie měla navíc pomoci s financováním výstavby nových zásobníků a plynovodů, a to až do výše 75 procent ceny takovýchto projektů.
"Dnes je nejméně deset členských zemí EU závislých na jedné firmě – Gazpromu -, která pokrývá více než polovinu jejich spotřeby. Některé země jsou dokonce kompletně závislé na ruském energetickém gigantu," připomíná Tusk.
Dalším z nezbytných předpokladů pro vznik energetické unie by podle Tuska mělo být intenzivnější využívání zdrojů fosilních paliv, a to nejenom černého uhlí, ale nově i břidličného plynu.
"Pro řadu východoevropských členů Unie je černé uhlí synonymem energetické bezpečnosti. Žádná členská země by neměla být nucena k těžbě, žádné by ale zároveň nemělo být bráněno v tom, aby tyto zdroje těžila – pokud tak činí v rámci udržitelného rozvoje," zdůraznil polský premiér.
Spoléhání na Spojené státy
Dalším z fundamentů energetické unie by měl být systém dohod, na jejichž základě by EU nakupovala plyn od neevropských producentů, jako jsou Spojené státy a Austrálie. Do Evropy by se plyn dopravoval ve zkapalněné podobě.
Na anexi Krymu EU v březnu odpověděla tím, že začala hledat možnosti, jak využívat jiné zdroje energie. A požádala Evropskou komisi, aby do června vypracovala příslušné návrhy.
Od plynové krize z let 2006 a 2009, kdy spory o cenu plynu mezi Ukrajinou a Ruskem vedly k přerušení dodávek suroviny do Evropské unie, se EU už o něco posunula - začala klást větší důraz na zabezpečení dodávek suroviny. To však vedlo mimo jiné k tomu, že se Unie paradoxně stala ještě více závislá na ruském plynu.
Podle Eurostatu se energetická závislost EU na dovozech z Ruska zvýšila z 63,4 procenta v roce 2009 na 65,8 procenta v roce 2012.
V současnosti EU kryje přibližně třetinu své spotřeby plynu dovozem z Ruska, v případě ropy je to dokonce 35 procent.
