reklama
 
 

"Dokonalá bouře" problémů. Pod tlakem krizí Trump za pochodu mění zahraniční politiku USA

6. 4. 2017
Foto: Reuters
Donald Trump naznačil, že za nasazení chemických zbraní v Sýrii může ze strany USA přijít trest v podobě vojenského úderu. A cílem by byl režim Bašára Asada. Americký prezident zároveň uvedl, že by mohl udeřit i na Severní Koreu. Jde o obrat v dosavadní politice: Trump chtěl původně zasahovat jen tam, kde by byly přímo ohroženy zájmy USA. Signálem, že tento přístup se skutečně mění, by mohlo být i to, že z Rady pro národní bezpečnost byl odvolán poradce Steve Bannon.
Doporučujeme

Washington - Krize v Sýrii, nevyzpytatelný severokorejský režim, obchodní jednání s Čínou nebo případný nový ruský výpad na Ukrajinu.

To byly při vstupu Donalda Trumpa do Bílého domu nejčastěji zmiňované body, které se měly stát prvním ostrým testem jeho zahraniční politiky.

Analytici a komentátoři ale vesměs předpokládali, že to bude jedna, či druhá krize, na co bude muset nový americký prezident reagovat. Jenže Donald Trump je nyní vystaven souběhu hned několika zásadních zkoušek.

Použití chemických zbraní proti civilistům v Sýrii. Raketový test a jaderné vyhrožování ze strany Pchjongjangu. A čtvrteční summit s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, na kterém by měl Trump obhájit svůj centrální argument z kampaně, že USA musejí narovnat své nevýhodné obchodní vztahy s Čínou.

Není to jedna krize, ale spíše "dokonalá bouře" problémů.

Prezident Trump musí doslova za pochodu formulovat svoji zahraniční politiku. A vypadá to, že mění svůj pohled na roli USA ve světě.

Dramatický posun

"Můj přístup k Sýrii a Asadovi se velmi změnil," prohlásil včera Donald Trump v reakci na použití chemických zbraní v Sýrii.

Trump to nazval "strašlivou urážkou lidství" a naznačil, že může proti režimu syrského prezidenta Bašára Asáda podniknout vojenskou akci.

V dosavadní Trumpově politice vůči Sýrii by šlo o dramatický posun.

V kampani i po svém nástupu do Bílého domu Donald Trump propagoval přístup, který by se v Sýrii - za možné spolupráce s Ruskem - soustředil na boj proti teroristům z radikálního uskupení Islámský stát. Asad by mohl zůstat u moci.

Ještě minulý týden tento přístup potvrdili americký ministr zahraničí Rex Tillerson a velvyslankyně při OSN Nikki Haleyová. "Už se nesoustředíme na to, jak dostat Asada pryč," prohlásila Haleyová před víkendem.

Během středečního jednání Rady bezpečnosti OSN už však Haleyová uvedla, že nebude-li mezinárodní společenství schopno odpovědi, může to USA přimět "k samostatné akci".

Trump ve středu nespecifikoval, jak by taková akce mohla vypadat. Ale potvrdil, že je jeho zodpovědností reagovat.

Obrat o 180 stupňů

"Prezident právě učinil prohlášení, které je obratem o 180 stupňů od jeho politiky," komentovala Trumpovo vystoupení analytička Kori Schakeová ze Stanfordovy univerzity, která pracovala v administrativě George Bushe.

Trumpova středeční slova se liší od jeho dosavadní rétoriky, postavené na principu "Amerika na prvním místě".

V rámci této politiky "America First" se Donald Trump ve světě hodlal angažovat jen tam, kde by byly přímo ohroženy zájmy USA.

Mělo jít o tvrdou "real politiku" v rámci oblíbeného rčení Henryho Kissingera, že "Amerika nemá přátele, ale jen své zájmy".

Jeden z amerických komentátorů to vystihl slovy, že Trumpova politika by byla "Kissingerem na steroidech".

Nyní je možná s tímto přístupem konec. Nasvědčovaly by tomu přinejmenším další dvě zprávy z posledních dní.

Zaprvé Trumpova reakce na raketové testy severokorejského režimu. Ve víkendovém rozhovoru pro Financial Times americký prezident uvedl, že chce tlačit na Čínu, aby uplatnila svůj vliv na Pchjongjang.

Zároveň však řekl, že Spojené státy jsou připraveny zasáhnout proti Severní Koreji o svém vlastním rozhodnutí.

Ve středu toto odhodlání znovu potvrdil.

"Máme tady velký problém. Je tady někdo, kdo se nechová správně, a bude to moje zodpovědnost," uvedl na tiskové konferenci, když se od tématu Sýrie přesunul právě k severokorejskému jadernému programu.

Bannon z kola ven

A tím druhým signálem, že Trumpův základní přístup k zahraničně bezpečnostní politice USA se mění, bylo úterní odvolání šéfporadce Bílého domu Steva Bannona z vedení Rady pro národní bezpečnost.

Bannon byl hlavním "mozkem" Trumpovy kampaně a po příchodu do Bílého domu si prosadil své místo v bezpečností radě, například na úkor šéfa amerických tajných služeb Dana Coatse.

Právě Bannon je zároveň jedním z ideových tvůrců a propagátorů politiky "America First". Se svými názory se však dostal do sporu s poradcem pro národní bezpečnost generálem H. R. McMasterem.

A Bannonova demontáž z rady teď může znamenat, že prezident se přiklonil na McMasterovu stranu. Čemuž nasvědčuje i to, že do vedení rady se vracejí lidé, protežovaní právě McMasterem.

"Zdá se, že se věci přichylují k středovému, uspořádanému procesu výkonu zahraniční politiky," komentoval změny v radě Richard Fontaine, prezident think-tanku Centrum pro novou americkou bezpečnost (Center for a New American Security - pozn. red.), ve Wall Street Journal.

Podle Fontaina se ale ještě musí ukázat, zda tyto změny budou trvalé a jak bude vypadat Trumpova skutečná politika.

Trumpovská nejistota

Tuto nejistotu zmiňují i mnozí další analytici.

"Nevíme, zda skutečně změnili svoji pozici, nebo jde jen o rétorický posun," komentovala Danielle Pletkaová, viceprezidentka think-tanku American Enteprise Institute, Trumpovu středeční pohrůžku silou vůči režimu Bašára Asada.

Přinejmenším jedna z velkých otázek Trumpovy zahraniční politiky by měla být zodpovězena ve čtvrtek večer v resortu Mar-a-Lago v Palm Beach na Floridě.

Americký prezident tam bude jednat se svým čínským protějškem Si Ťin- pchingem. 

V rétorice vůči Pekingu byl prezident Trump velmi silný. Celý svět teď bude moci sledovat, zda si své obchodní a politické požadavky prosadí i v praxi.

autor: Daniel Anýž

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama