Námluvy Trumpa s Putinem zamrzly. Rusko je pro Bílý dům zdrojem čím dál větších problémů

Daniel Anýž Daniel Anýž
4. 4. 2017 13:27
Nový americký prezident Donald Trump chtěl se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem začít od čistého stolu. Pokus o další "reset" vztahů mezi Spojenými státy a Ruskem se ale nekoná. Bílý dům čím dál víc zaměstnává aféra, během které policie a americký Kongres vyšetřují loňské kontakty lidí z Trumpova štábu s Rusy. V reálné zahraniční politice jsou navíc zájmy USA a Ruska úplně protichůdné. Osobně se Trump s Putinem pravděpodobně setkají až v červenci během jednání skupiny G20 v Německu.
Foto: Reuters

Washington - V prezidentské kampani se Donald Trump zahraniční politice příliš nevěnoval. Jedno téma ale v jeho rétorice vedlo. 

Ve vztazích s Ruskem a osobně s jeho prezidentem Vladimirem Putinem chtěl Trump začít z čistého stolu.

"Neznám Putina, ale kdybychom s Ruskem vycházeli, byla by to skvělá věc. Je to dobré pro nás i pro Rusko," uvedl prezident Donald Trump krátce po nástupu do úřadu prezidenta USA.

Podle amerických médií počítal Trump s pomocí Ruska při řešení krize v Sýrii a v boji proti Islámskému státu. Výměnou za to by Bílý dům zřejmě tiše uznal ruskou anexi Krymu, případně zrušil americké sankce proti Kremlu.

Jenže plán na tento "velký handl" (v originále "grand bargain" - pozn. red.), jak američtí novináři Trumpův záměr překřtili, se postupně rozpadá. Otázkou zůstává, zda se o něj nový americký prezident ještě vůbec pokusí.

Hlavní roli v tom hraje aféra, v které americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) i výbory amerického Kongresu pro tajné služby vyšetřují roli Moskvy v loňských amerických volbách. Včetně kontaktů, které s ruskou stranou udržovali lidé z Trumpova týmu.

Příliš třecích ploch

A je tu i praktická zahraniční politika, která je složitější než teoretické plány. Zájmy Ruska a USA jsou totiž v mnohých věcech úplně protichůdné.  

Ruské sbližování s Íránem, pokračující podpora Kremlu separatistům na Ukrajině, kybernetické útoky a taky pravděpodobné nové rozmístění ruských pozemních raket se střední dráhou letu - to jsou jen ty nejviditelnější třecí plochy mezi Washingtonem a Moskvou.

"Pokaždé když se otočíme, spadne stonožce jedna bota," komentoval republikánský senátor John McCain v neděli v televizi ABC aféru s ruskou stopou v americké prezidentské kampani. Den po dni do mozaiky zapadají nové informace.

Minulý týden přibyl k lidem, kteří přiznali, že jednali s Rusy, i Trumpův zeť a jeden z jeho nejbližších spolupracovníků Jared Kushner.

Kromě jiného se v prosinci 2016 setkal se Sergejem Gorkovem, šéfem ruské státní rozvojové banky Vněšekonombank, kterou Američané po anexi Krymu zařadili na sankční seznam.

Blackwater opět v akci

Generál Michael Flynn, který musel po třech týdnech v Bílém domě právě kvůli ruské aféře rezignovat na místo Trumpova poradce pro národní bezpečnost, pak oznámil, že chce vypovídat před americkým Senátem.

Výměnou za imunitu proti případnému trestnímu stíhání.

Souběžně s tím se ale ukázalo, že před nástupem do Bílého domu Flynn nepřiznal část svých příjmů, pocházejících z předchozích kontraktů s ruskými společnostmi. Třeba s prokremelskou anglickojazyčnou televizí Russia Today (RT).

Podle pondělního vydání deníku Washington Post se navíc Eric Prince, původně zakladatel americké soukromé bezpečnostní firmy Blackwater (ta působila v letech 2003 až 2007 v Iráku), který v loňské kampani podporoval Trumpa v lednu ve Spojených arabských emirátech setkal s emisarem Vladimira Putina.

Důvodem byla podle listu snaha otevřít zákulisní komunikační kanál mezi nastupujícím americkým prezidentem Trumpem a Kremlem.

Nový americký prezident odmítá, že by se jeho volební tým dopustil něčeho špatného.

"Je to hon na čarodějnice ze strany médií a demokratů," zopakoval prezident na Twitteru svůj dosavadní postoj.

Pomoc přichází z Kremlu

Velmi podobně v tuto chvíli vyznívají i výroky ruského prezidenta Vladimira Putina.

"Vidíte, co se děje? Nově zvolenému prezidentovi je bráněno, aby naplňoval svoji agendu. Aby naplnil své sliby ohledně zdravotní reformy, mezinárodních záležitostí a vztahů s Ruskou federací," uvedl Putin před víkendem.

Aféra s údajným ruským vměšováním do amerických voleb je podle Moskvy výmyslem Trumpových vnitropolitických nepřátel.

Americký prezident podle listu Wall Street Journal pořád hledá "oblasti možné spolupráce" s Ruskem. Pod vlivem klíčových členů své administrativy ale zřejmě musel připustit, že řada konkrétních ruských kroků směřuje přímo proti americkým zájmům.

"Nechceme být v situaci, kdy bychom hodně dávali, ale nedostali dost zpět," citoval Wall Street Journal vysokého zástupce Trumpovy administrativy.

Už zmíněné rozmístění ruských raket středního doletu, ke kterému podle Američanů přikročila Moskva loni v prosinci, by bylo porušením smlouvy z roku 1987 (I.N.F.)

Ta přitom byla výchozím bodem pro další dohody mezi USA a Sovětským svazem a návazně Ruskem.

Strategický oponent

"Pokud by Rusko dostalo možnost tuto dohodu beztrestně porušit, mohlo by to podrýt všechny současné a budoucí odzbrojovací smlouvy a iniciativy," uvedl americký ministr obrany Jim Mattis v pátek během návštěvy v Londýně.

Podle generála Mattise se USA snaží o diplomatickou a politickou spolupráci s Ruskem. "Právě teď se ale Rusko rozhodlo, že chce být (naším) strategickým protivníkem. A my zjišťujeme, že ve vzájemné spolupráci můžeme mít jen velmi skromná očekávání," dodal Mattis v Londýně.

Americký ministr zahraničí Rex Tillerson se ve stejný den v Bruselu účastnil zasedání ministrů zahraničí NATO.

Právě Tillerson byl loni v prosinci, kdy si ho Trump vybral do funkce šéfa diplomacie, považován za muže, který nastupujícímu americkému prezidentovi pomůže s jeho ruským "resetem".

Ze svého dřívějšího působení ve funkci CEO firmy ExxonMobil zná totiž Tillerson ruskou politickou a manažerskou elitu. A osobně i prezidenta Putina, který ho v roce 2013 vyznamenal čestným řádem Přítel Ruska.

Přítel, který zradil?

Řada amerických médií předpokládala, že Tillerson, jehož ExxonMobil ztratil v roce 2014 kvůli protiruským sankcím lukrativní zakázku na Sibiři, se bude s požehnáním Donalda Trumpa snažit sankce proti Kremlu zmírnit nebo rovnou zrušit. 

Teď to ale podle něj rozhodně není na pořadu dne.

"Nepřijímáme a nepřijmeme snahu Ruska změnit hranice území Ukrajiny. Sankce zůstanou v platnosti, dokud Moskva nezvrátí kroky, které sankce iniciovaly," prohlásil Tillerson v pátek v Bruselu.

Taky Trumpova velvyslankyně při OSN Nikki Haleyová se adresu Kremlu, konkrétně jeho politiky na Ukrajině, vyjadřuje nekompromisně. Dokonce tvrději, než to dělala předchozí americká administrativa prezidenta Baracka Obamy.

Vliv na prezidenta Trumpa má zřejmě i jeho poradce pro národní bezpečnost generál H. R. McMaster.

Zatímco jeho předchůdce ve funkci generál Flynn se nechal v letech 2014 a 2015 Moskvou platit, McMaster označil Rusko po anexi Krymu za "revizionistickou mocnost", která se "snaží podrýt Evropu".

Schůzka se odkládá

Proměna "ruské" nálady ve Washingtonu je tak viditelná, že nemohla uniknout ani Moskvě.

Kreml původně usiloval o co nejrychlejší setkání Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem. Uvažovalo se o květnu, kdy bude Trump v Evropě na bruselském summitu zemí NATO.

Bílý dům ale tuto možnost zavrhl a je pravděpodobné, že prezidenti se poprvé osobně setkají nejdřív letos v červenci na jednání skupiny G20 v Německu.

Prezident Putin se bude muset do té doby spokojit s Rexem Tillersonem, který by měl do Moskvy dorazit za dva týdny.

NATO roste

Svoji nezanedbatelnou roli hraje v americké zahraniční politice taky tamní Senát. Ten minulý týden ratifikoval jasnou většinou hlasů (97:2) smlouvu o přijetí Černé Hory do NATO.

V otázce protiruských sankcí dal Trumpovi Senát ještě před jeho nástupem do Bílého domu najevo, že je proti případné snaze nového prezidenta sankce zrušit.

Zároveň je zřejmé, že američtí zákonodárci podporují současné posilování vojenské přítomnosti NATO v Pobaltí a v Polsku.

Symbolickým vyjádřením názoru na politiku Vladimira Putina je pak iniciativa skupiny amerických senátorů, předložená republikánem Marcem Rubiem.

Ta se snaží se o přejmenování části washingtonské Wisconsin Avenue na "náměstí Borise Němcova" podle ruského opozičního politika, zavražděného v únoru 2015 v Moskvě.

Na té samé ulici přitom ve Washingtonu sídlí ruská ambasáda. 

Putin je ale stále "ready"

"My jsme připraveni," naznačil prezident Vladimir Putin minulý týden, že po uklidnění vnitřních amerických hádek může přijít čas na rusko-americká jednání.

Ze strany Washingtonu ale mezitím vyhlídky na dramatické oteplení vztahů mezi USA a Ruskem výrazně ochladly.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Basketbalistky USK v EL na závěr bubliny v Turecku porazily Gdyni

asketbalistky USK Praha dnes ve třetím kole Evropské ligy porazily Gdyni 85:76. Výběr trenérky Natálie Hejkové tak úvodní část základní skupiny v Istanbulu zakončily s bilancí dvou vítězství a jedné porážky. Zbývající tři zápasy, ve kterých se bude hrát o dvě místa ve čtvrtfinále, čekají český celek v lednu.

Hráčky USK k zápasu nastoupily den po výhře 80:79 nad Lyonem, v prvním utkání v protikoronavirové bublině v Turecku v úterý podlehly 70:77 domácímu Fenerbahce. Gdyně naopak v Turecku prohrála obě dosavadní utkání ve skupině a ani proti Pražankám neuspěla.

Po vyrovnané první čtvrtině se ve druhé podařilo USK odskočit a po prvním poločase vedl 42:34. Největší zásluhu na tom měla pivotka Brionna Jonesová, která si v úvodním dějství připsala 16 bodů a sedm doskoků. Alyssa Thomasová k vedení přispěla 13 body, osmi doskoky a pěti asistencemi.

Po přestávce hráčky USK drama nepřipustily a vedení postupně navýšily až na rozdíl 17 bodů. Nakonec vyhrály 85:76 a před druhou částí základní skupiny, kde se od 19. do 21. ledna bude hrát o dvě postupová místa, mají stejnou bilanci jako Lyon a Fenerbahce. Gdyně je s třemi porážkami poslední.

Nejlepší střelkyní zápasu byla s 28 body a deseti doskoky Jonesová. Americká pivotka odehrála celý zápas stejně jako její krajanka Thomasová, která s bilancí 19 bodů, 11 doskoků a 12 asistencí zaznamenala triple-double. V dresu Gdyně byla s 24 body nejlepší Alice Kuneková.

Evropská liga basketbalistek - 3. kolo:

Skupina B (Istanbul):

Gdyně - USK Praha 76:85, Fenerbahce Istanbul - Lyon 70:84.

Tabulka:

1. Lyon 3 2 1 252:207 5
2. USK Praha 3 2 1 235:232 5
3. Fenerbahce Istanbul 3 2 1 227:224 5
4. Gdyně 3 0 3 203:254 3

 

Další zprávy