Hongkong – Peking se rozhodl ukázat, že hongkongská samospráva i základní politické svobody mají jasné mantinely, o nichž rozhoduje vedení komunistické Číny.
Z hongkongského parlamentu vyloučil dva poslance, kteří byli v září zvoleni a kteří ho rozezlili tím, že mu odmítli v přísaze slíbit věrnost.
Odvolal je i přesto, že Hongkong je autonomní součástí Číny v rámci systému "jedna země, dva systémy" a jeho občané mají mít – alespoň na papíře – na rozdíl od obyvatel pevninské Číny zajištěny některé základní politické svobody.
Pročínský šéf hongkongské administrativy, tedy vlády města, Leung Čchun-jing chce nyní navíc přijmout zákon, který by zavedl tresty za prosazování nezávislosti na Číně. Na své internetové stránce to uvedl deník China South Morning Post.
Nová právní úprava by měla "rozvíjet" ustanovení hongkongského základního zákona, tedy místní ústavy. Kromě jiného má umožnit zakázat politické organizace, které "podvracejí" Čínskou lidovou republiku a spolupracují se zahraničím. Zatím nebyl kvůli odporu hongkongských obyvatel takový zákon vydán, i když Peking na jeho zavedení naléhá.
V ulicích se znovu demonstruje
Hongkongská vláda zřejmě očekává masové protesty proti čínskému rozhodnutí a chtěla by zakázat některé opoziční organizace, které podporují nezávislost Hongkongu na Číně nebo žádají více demokracie.
Už v neděli v Hongkongu protestovalo mezi osmi až 11 tisíci lidmi. Agentura Reuters akce přirovnala k prodemokratickým protestům z roku 2014, známým pod jménem "deštníková revoluce".
Na vrcholu "deštníkové revoluce" bylo v ulicích Hongkongu denně přes sto tisíc lidí, kteří požadovali přímou volbu šéfa města a odmítali požadavek Pekingu, aby dopředu schvaloval kandidáty na tento post podle toho, zda jsou dost "patriotičtí". Tedy oddaní komunistické straně Číny.
Předsednictvo čínského parlamentu má právo vykládat hongkongský základní zákon. Podle jeho pondělního rozhodnutí to, že poslanci Sixtus Leung a Yau Wai-ching v říjnu nesložili ústavou požadovanou přísahu, která obsahuje také slib věrnosti Čínské lidové republice, znamená, že se sami zbavili možnosti být poslanci.
Nově zvolená poslankyně Sixtus Leung a její kolega Yau Wai-ching v říjnu rozvinuli v parlamentu transparent s nápisem "Hongkong není Čína" a nepronesli předepsaná slova přísahy. Slíbili místo toho věrnost "lidu Hongkongu" a pro pevninskou Čínu použili japonské slovo, které Peking považuje za urážlivé.
Hnutí za nezávislost v Hongkongu roste
Rozhodnutí čínského parlamentu je zatím největším zásahem Pekingu do záležitostí Hongkongu od té doby, co Čína v roce 1997 převzala jeho správu od Velké Británie.
Tehdy se Peking zavázal, že bude respektovat zásadu "jedna země, dva systémy" a Hongkongu ponechá jeho zákonodárství a kapitalistický systém po dobu padesáti let a bude přitom rozšiřovat hongkongskou demokracii, tedy účast místních obyvatel na volbách svých představitelů.
V roce 1997 ale nikdo nepředpokládal, že by se ve městě mohlo objevit hnutí za osamostatnění Hongkongu a získat pro to značnou podporu obyvatel.
Hnutí za nezávislost ale v posledních letech roste, zřejmě ze dvou důvodů: politické svobody – jako je třeba svoboda projevu – jsou v Číně postupně stále více oklešťovány a obyvatelé Hongkongu nechtějí dopadnout stejně. Přitom Peking se v posledních letech stále více snaží ve městě prosazovat svoji ideologii.
Velký odpor před několika lety například vyvolala snaha zavést do hongkongských škol povinnou patriotickou výchovu, tedy hodiny historie a ideologie podle cílů komunistické strany Číny.
V Hongkongu sílí odpor vůči pevninským Číňanům i z ekonomických důvodů. Místní obyvatelé tvrdí, že občané Čínské lidové republiky způsobují růst cen v Hongkongu a že Peking podporuje ve městě podnikatele a firmy spojené s čínským vnitrozemím na úkor místních obyvatel.
