Jak velká část zemského povrchu zůstává nedotčená člověkem? Předchozí data založená na satelitních snímcích uváděla, že "čistou" přírodu najdeme na 20 až 40 procentech povrchu planety. Nová studie, která použila mapy ukazující poškození životního prostředí a úbytek zvířat, však toto číslo upravuje na pouhá tři procenta.
Tato místa se nachází v tropických lesech Amazonie a Konga, v určitých částech Sibiře a Kanady a na Sahaře. Do zkoumání nebyla zahrnuta pouze Antarktida, píše britský deník The Guardian.
"Velká část životního prostředí, kterou vnímáme jako nedotčenou, postrádá původní druhy, protože je lidé vylovili nebo zmizely kvůli invazivním druhům a nemocem," vysvětluje vedoucí studie Andrew Plumptre. "Je to děsivé, protože to ukazuje, jak ojedinělá jsou místa jako chráněné území Serengeti, které má funkční a skutečně nedotčenou přírodu," dodává.
Sedačky jako důvod ke kácení deštných pralesů
Jedno z těch nedotčených míst, která rychle mizí, je amazonský deštný prales. K jeho odlesňování přispívá nejen politika brazilského prezidenta Jaira Bolsonara, ale také evropské automobilky a konkrétně kožené sedačky. Kůže na ně totiž pochází z velké části právě z Brazílie, která má nejpočetnější stáda na světě. Právě kvůli chovu dobytka se ale pralesy kácí.
Podle zjištění norské nadace Rainforest Foundation Norway je možné spojit korporace Volkswagen, BMW, Daimler, PSA a Renault s odlesněním nejméně 1,1 milionu hektarů Amazonie za poslední dva roky. Svůj podíl má zřejmě i Česko. V loňském a předloňském roce bylo z hlediska objemu obchodu největším vývozcem autosedadel na planetě.
Zákony na snížení emisí
S kácením lesů se uvolňují do ovzduší emise oxidu uhličitého. V dubnu se k zakročení proti nim zavázala Evropská unie - přestože o jejich snižování mluvili političtí lídři už dříve, od dubna je zavazuje zákon. "Evropský klimatický zákon je zákonem všech zákonů," prohlásil portugalský ministr životního prostředí João Pedro Matos Fernandes.
Legislativu podpořilo i Česko, které dříve vystupovalo proti. Jeho postoj k řešení klimatické krize se stal také předmětem žaloby, kterou na stát podal spolek Klimatická žaloba ČR. Pokud u soudu uspěje, bude muset stát aktivně problém řešit.
Konec krátkých letů
Francouzští politici v dubnu schválili zákon, který má také omezit emise. Shodli se na zákazu krátkých domácích letů, které dokáže nahradit jízda vlakem dlouhá až dvě a půl hodiny. Zákonodárci doufají, že jim krok pomůže dosáhnout cíle snížit emise do roku 2030 o 40 procent v porovnání s hodnotou v roce 1990, píše agentura Reuters.
Wow. France just banned domestic flights between cities <2.5 hours away by train.https://t.co/eJWFFsQ9ff
— David Zipper (@DavidZipper) April 11, 2021
Malba, která dokáže čistit vzduch
S emisemi se bojuje i v Praze. Společný projekt firmy Nike a internetového obchodu s obuví Footshop nechal vytvořit v Holešovicích nástěnnou malbu vytvořenou z ekologických barev obsahujících minerální látky. Když na ně dopadnou sluneční paprsky, dojde k fotokatalýze, při které se rozloží škodliviny v ovzduší a přemění se na bezpečné molekuly soli.
Malba s názvem We Share The Same Future (Sdílíme stejnou budoucnost), kterou vytvořil kanadský umělec David Strauzz, dokáže pohltit údajně až 88 procent škodlivin.
Pěstování klidně i na poušti
Kousek od malby se můžete v pražském Vnitrobloku podívat na to, jak může vypadat pěstování budoucnosti. Český start-up GreeenTech zde představuje technologii zvanou hydroponie, která umožňuje pěstování bez půdy a s úsporou až 95 procent vody. Rostliny totiž rostou v živném roztoku, který se dá přizpůsobit potřebám jednotlivých plodin a urychluje jejich vývoj. Technologii společnost představí i na letošní výstavě EXPO 2020 v Dubaji.
Co když dojdou fosilní paliva?
Možností, jak se chovat k planetě šetrněji, se zabývá také americký odborník na klima a fosilní paliva Richard Heinberg. "Před koncem století už nebudeme využívat fosilní paliva, a to z jednoho ze dvou důvodů - buď kvůli klimatickému aktivismu a snahám o zabránění klimatické změně, nebo proto, že nám dojdou," vysvětluje pro Aktuálně.cz. "Nemáme žádný plán, co bude dál. Alternativní zdroje energie, které máme, nejsou schopné nám poskytnout takový život, jaký nyní žijeme. Musíme přijít na způsob, jak si vystačit s menším množstvím energie," dodává.
Až se do tohoto bodu lidstvo dostane, budou se podle něj různé strany a státy vzájemně obviňovat. "Na vině je ale každý z nás, protože jsme postavili život na fosilních palivech a na lži, že vždy můžeme mít něco víc. Lidé budou muset obětovat svůj životní styl," myslí si odborník. Více o Heinbergovi a pocitech, jaké v něm klimatické změny vyvolávají, si můžete přečíst v článku níže.
