Duben obvykle bývá měsícem, kdy na horách taje sníh a řeky se plní vodou. Letos to ale neplatilo. Duben byl měsícem sucha a vůbec posledních pět let je v Česku obdobím extrémního sucha.
Podle zjištění projektu Intersucho je tato epizoda bez vody, kterou si Česko prochází od roku 2015 a jež stále nekončí, nejhorší za posledních 500 let.
Sucho trápí hlavně zemědělce. Degradaci půdy kromě nedostatku vody také zhoršují techniky průmyslového zemědělství. Sedmnáct evropských expertů proto sepsalo petici, ve které kritizují evropské hospodaření s půdou. Podepsaly ji tisíce vědců z celého světa. Problém ale je, že ji vydali na začátku koronavirové krize, a tak nejspíš zůstanou nevyslyšeni.
Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR v rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, že je situace vážná, a popisuje, kam by měly směřovat dotace EU, aby se v Evropě zavedlo udržitelné zemědělství.
Extrémní sucho trápí i sousední Německo. V nedalekých Drážďanech koryto Labe vysychá už v dubnu. Protože teď není možné se tam jet podívat kvůli uzavřeným hranicím, níže je alespoň video.
S pomalu ustupující pandemií koronaviru se vynořují otázky, jak po uvolňování karantény nastartovat ekonomiku. Poté co pandemie způsobila celkový pokles vypouštěných emisí, se restart zdá jako šance pro šetrnější způsoby ekonomického rozvoje a pro zelenou energetiku. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová chce plán oživení hospodářství postavit na Zelené dohodě pro Evropu, takzvaném green dealu. V rámci něj EU poskytne podporu k přechodu na udržitelné a ekologické hospodářství. V roce 2050 by se tak Evropa měla stát uhlíkově neutrálním kontinentem.
Proti evropskému green dealu ale stojí český premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj by EU měla v této době zapomenout na snižování emisí. Jak však zjistily Hospodářské noviny, nikdo jiný český postoj nesdílí. Ostatní evropské země vidí šanci, jak investicemi do zelené energie sníží i nezaměstnanost.
Vědci navíc varují, že změna klimatu přinese mnohem hlubší krizi, než jakou vyvolá pandemie koronaviru. Podle nové studie, která začátkem května vyšla v prestižním vědeckém časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences, tato krize navíc přijde dřív a ve větší míře, než jsme očekávali. Do poloviny století bude žít miliarda lidské populace v nesnesitelně horkém podnebí. To je definované průměrnou roční teplotou 29 stupňů Celsia.
Including areas expected to be home to nearly 200,000 Australians in WA and NT, according to data attached to the studyhttps://t.co/wX4nOLKULc
— Adam Morton (@adamlmorton) May 6, 2020
V oblastech, kde momentálně panuje takové horko, dnes žije téměř 25 milionů lidí. Jedná se hlavně o oblast Sahary. S postupující klimatickou změnou se ale oblast rozšíří i do Indie, na Blízký východ, do Jižní Ameriky či jihovýchodní Asie. Vědci k tomu připočítali rychlost, s jakou roste populace, a tak jim vyšlo výsledné číslo.
Podobně alarmujících studií vychází v posledních letech celá řada, někdo se v tom snadno může ztrácet. Ke Dni Země, který se letos už popadesáté slavil 22. dubna, server Aktuálně.cz nachystal malý kvíz o Zemi. V něm si můžete vyzkoušet, kolik toho o Zemi víte.
Ne všechny vědecké studie ale přicházejí s katastrofálními zprávami. Například archeologové pracující v italských Pompejích zjistili, že obyvatelé tohoto starověkého města už v dobách před naším letopočtem recyklovali odpad. Část města byla dokonce z odpadu postavená.
Planeta v nouzi. Klimatický speciál Aktuálně.cz
Vedro ve městech, prázdné studny nebo vykácené lesy. Klimatické změny výrazně zasahují do života nás všech. Tvrdá fakta jasně ukazují, že planeta se kvůli vypouštění skleníkových plynů ohřívá a mění. Co se vlastně přesně děje? Jak se globální krize, ve které jsme se ocitli, projevuje v Česku i zahraničí a jaké bude mít následky?
Deník Aktuálně.cz připravil velký speciál věnovaný změně klimatu, ve kterém postupně zveřejňuje reportáže, rozhovory s odborníky i inovativně zpracované fotogalerie nebo interaktivní grafiky. Dejte o nich vědět pod hashtagem #PALINASKLIMA.
Už jsme napsali:
- Fotky trpících koalů nefungují. Klimatu pomůžou pozitivní příklady, říká psycholog
- Drancování přírody způsobí další pandemie, varuje přední britský expert
- V tomto lese vám hned nateče do bot. V Krkonoších obnovují mokřady, bojují se suchem
- Foto: Když to v lese čvachtá. Rašeliniště v Krkonoších zadržují vodu jako houba
- V Chrudimi se naučili vážit si vody. Obnovují náhony i tůně, staví vsakovací plochy
- Do 100 let vyhynou lední medvědi a stovky druhů ryb
Projekt vznikl za podpory 
