San'á - Protesty, šířící se muslimským světem, zpečetily osud dalšího z tamních diktátorů. Třetí hlavou státu, která kvůli nim přijde o funkci, je prezident Jemenu Alí Abdalláh Sálih.
Jemenský diktátor stojí v čele země od jejího sjednocení v roce 1990. V čele Severního Jemenu byl od roku 1978.
Dnes, na mimořádném zasedání parlamentu, Sálih oznámil, že se po skončení stávajícího volebního období v roce 2013 už nebude ucházet o znovuzvolení. Moc prý nebude delegovat ani na svého syna.
"Žádné prodlužování, žádná dědičná moc, žádné vracení v čase," shrnul před zákonodárci své sliby.
Jemenci ale nechtějí na konec diktátora dva roky čekat. I když je prezident vyzval ke klidu a uvedl, že bude po zbytek volebního období upřednostňovat zájmy země před svými vlastními, ohlásili nové demonstrace.
Všude stejný problém: chudoba a hlad
Požadavky nespokojených Jemenců jsou v zemi, sousedící na Arabském poloostrově se Saudskou Arábií a Ománem, stejné, jako v Tunisku, Egyptě nebo v Jordánsku. Chtějí ekonomické reformy, které by zastavily rostoucí chudobu.
Ekonomická situace Jemenu je kritická. Bez práce je čtyřicet procent obyvatel a téměř polovina Jemenců musí vyžít s méně než dvěma dolary na den.
Ruku v ruce s rostoucími cenami potravin to vede ke zvyšujícímu se počtu lidí, trpících podvýživou.
Prvním státem, kde lid svrhnul diktátora, bylo Tunisko. Dlouholetý prezident Ben Alí musel v polovině ledna dokonce rodnou zemi opustit.
Prezident Egypta Husní Mubarak se sice u moci stále drží, slíbil však, že nebude znovu kandidovat. Protesty v zemi pyramid navíc jestě neskončily.
Odlišná je situace v Jordánsku. Jordánský král Abdulláh II. v reakci na dvoutýdenní protesty tisíců Jordánců rozpustil vládu premiéra Sámira Rifáího. Jeho samotného ale Jordánci stále podporují.
