


Ukrajina obdržela dva humanoidní roboty Phantom MK-1 určené pro vojenské využití. Jejich nasazení má být jedním z prvních testů robotických vojáků ve skutečných bojových podmínkách.

Ukrajina se pátým rokem, kdy trvá válka s Ruskem, stala testovací laboratoří pro nové vojenské technologie a zbrojní start-upy z celého světa. Jedním z nich je americká společnost Foundation, která letos v únoru na Ukrajinu poslala své humanoidní roboty Phantom, jež firma označuje za první humanoidní roboty na světě vyvinuté speciálně pro obranné účely.
Magazín Time uvedl, že na Ukrajině mají zatím dva roboti Phantom projít testováním, které má ukázat, jak by si mohli vést v reálných bojových podmínkách.



„Humanoidní vojáci mohou být neocenitelní při zásobování a průzkumu, zejména pak na místech, kam se drony nedostanou – například do bunkrů,“ vysvětlil pro Time spoluzakladatel společnosti Foundation Mike LeBlanc. Dodal, že dnešní bojiště se postupně proměňuje ve válku robotů, v níž lidé hrají spíše podpůrnou roli.
Podle LeBlanca je dlouhodobým cílem vyvinout stroj, který dokáže používat jakýkoli zbraňový systém určený pro lidské vojáky – od kulometů přes granátomety až po vojenská vozidla. Robot navíc vytváří tepelnou stopu podobnou lidské, což by mohlo mást nepřátelské sledovací systémy.
Společnost Foundation už získala výzkumné kontrakty od americké armády, námořnictva i letectva a zařadila se tak mezi jejich oficiální dodavatele. Roboti Phantom by navíc měli projít testováním u americké námořní pěchoty, kde se budou učit umisťovat výbušniny na dveře, aby vojákům pomohli bezpečněji pronikat do budov.
Firma zároveň spolupracuje s americkým ministerstvem pro vnitřní bezpečnost na možném využití robotů Phantom pro hlídkování na hranici Spojených států s Mexikem.
Navzdory velkému potenciálu mají humanoidní roboti stále řadu zásadních nedostatků. Stroje jsou těžké a drahé, vyžadují pravidelné dobíjení a mohou být náchylné k mechanickým poruchám. Každý Phantom spoléhá přibližně na dvacet motorů, které řídí jeho pohyb, a i drobná závada může vyřadit z provozu celý systém.
Už dnes se ukazuje, že zajaté nebo zneškodněné drony mohou být cenným zdrojem zpravodajských informací, protože obsahují uložená operační data.
Experti proto varují, že podobné riziko by mohlo vzniknout i u humanoidních robotů. Pokud by se nepříteli podařilo systém hacknout nebo nad ním převzít kontrolu, mohl by jej obrátit proti jeho vlastním tvůrcům.
Na své limity také naráží samotná umělá inteligence. Odborníci upozorňují, že AI systémy mohou takzvaně „halucinovat“, tedy generovat nesprávné informace nebo chybná rozhodnutí, přestože působí velmi sebejistě.
LeBlanc se však domnívá, že rostoucí využívání autonomních systémů může zásadně proměnit způsob vedení válek. Podle něj by se budoucí konflikty mohly stát spíše technologickými souboji než střety mezi lidskými vojáky.
Magazín Time však upozorňuje i na opačný scénář. Humanoidní vojáci by podle nich mohli snížit politické i etické zábrany k zahájení konfliktu, ztížit určení odpovědnosti za případná pochybení a ještě více dehumanizovat válčení.



V anglické lize vyzněl souboj českých reprezentantů jednoznačně pro Tomáše Součka, jehož West Ham rozdrtil Wolverhampton s Ladislavem Krejčím 4:0. Obránce Robin Hranáč přispěl premiérovým gólem v německé fotbalové lize k remíze Hoffenheimu v Augsburgu 2:2.



Armáda Spojených států se připravuje na nové údery na Írán pro případ, že mírová jednání s Teheránem v Pákistánu nepovedou k uzavření dohody. Listu New York Post to v pátek řekl americký prezident Donald Trump. Šéf Bílého domu s deníkem hovořil nedlouho poté, co viceprezident J.D. Vance odletěl do Islámábádu, kde povede americkou delegaci.



Desetitisíce lidí v pátek zaplnily Náměstí hrdinů i přilehlé bulváry v centru Budapešti, aby se zúčastnily obřího sedmihodinového koncertu namířeného proti současnému režimu premiéra Viktora Orbána. Koncert provázejí vulgární vtipy, ostrá kritika vládní strany či popěvky jako „Rusové, jděte domů!“ s odkazem na současnou zahraniční politiku Orbána. V neděli se v Maďarsku konají parlamentní volby.



Bývalá americká viceprezidentka Kamala Harrisová přemýšlí nad opětovnou kandidaturou na prezidentku Spojených států ve volbách v roce 2028. V pátek to sdělila na konferenci organizace pro občanská prává National Action Network na newyorském Manhattanu. Informují o tom agentury a americká média.



Městský soud v Brně dnes vzal v kauze dotací pro brněnské inovační centrum do vazby viceprezidenta Hospodářské komory ČR Michala Štefla. Další dva aktéry, u kterých státní zastupitelství také navrhovalo vazbu, propustil na svobodu.