Washington/Kábul - Afghánistán, který mají v roce 2016 opustit poslední mezinárodní jednotky, se postupně snaží přebírat zodpovědnost za vlastní bezpečnost.
V posledních týdnech ale vyplouvají na povrch pochybení a nejasnosti v amerických dodávkách zbraní a další poskytované pomoci Kábulu.
Úřad zvláštního generálního inspektora pro obnovu Afghánistánu (SIGAR), zřízený Kongresem jako nezávislý dohled, informoval, že Pentagon ztratil přehled až o 43 procentech lehkých zbraní, jež v uplynulých letech dodal pod Hindúkuš.
Záznamy totiž vykazují chyby u více než 200 000 ze 474 823 evidovaných sériových čísel výzbroje přijaté v Afghánistánu. Podle agentury Reuters nelze vyloučit, že některé ze zbraní dokonce mohly skončit v rukou povstalců.
Ze zprávy úřadu vyplývá, že na vině jsou "nekompatibilní systémy". "Chybí sériová čísla, data odesílání a příjmu jsou nepřesná a obsahují duplicitní záznamy, což může vést k tomu, že se zbraně ztratí, než se dostanou k afghánským bezpečnostním silám," píše se v dokumentu.
Některé zásilky byly odeslány "několikrát"
SIGAR pochybení odhalil při porovnávání údajů ze dvou navzájem nepropojených - a manuálně ovládaných - databází ministerstva obrany. Ta první (SCIP) eviduje odesílání zásilek zbraní z USA, druhá (OVERLORD) jejich příjem v Afghánistánu.
U asi 50 000 záznamů v OVERLORDu a 60 000 zápisů SCIPu zcela chybí data o odeslání nebo převzetí. Naopak duplicitní záznamy mohou absurdně naznačovat, že příslušná zásilka byla odeslána, nebo naopak přijata hned několikrát.
Pentagon tvrdí, že se obě databáze snaží sladit. Podle zástupce náměstka ministra obrany Michaela Dumonta "bude ministerstvo obrany tyto kritické otázky i nadále řešit“.
Nepořádek na afghánské straně
Mnohem závažnější je pochybení na afghánské straně. Na armádní automatizovaný systém vedení inventáře CoreIMS se nedá spolehnout ani podle Američanů. Afghánská policie dokonce vše zaznamenává pouze do evidenčních knih.
Problémy spojené s neexistencí plně funkční registrace zbraní a monitorovacího programu mohou narůstat s tím, jak se budou podle plánu snižovat celkové počty příslušníků ANSF.
Kontrola proto zamířila i do řady afghánských skladů. Například v tom centrálním neodpovídala osmina ze 4388 záznamů o zbraních skutečnosti.
Mimo jiné na místě chyběly dva tucty těžkých kulometů M2 nebo stejný počet ostřelovacích pušek M48.
Záznamy ve skladech v Afghánistánu navíc podle The Washington Post vůbec neevidují sériová čísla, ale pouze počty určitých typů výzbroje.
Situace se navíc může i zhoršovat. "Problémy spojené s neexistencí plně funkční registrace zbraní a monitorovacího programu mohou narůstat s tím, jak se budou podle plánu snižovat počty příslušníků ANSF (označení pro afghánské bezpečnostní složky - pozn. red.)," uvádí zpráva úřadu.
Do roku 2017 by měly jejich řady prořídnout ze současných 335 000 na 228 000.
83 000 "přebytečných" AK-47
Afghánistán teď má navíc k dispozici víc zbraní, než o kolik oficiálně žádal.
Dohromady ANSF vlastní asi 112 000 přebytečných zbraní.
Ve skladech mimo jiné leží ladem 83 000 samopalů AK-47, jelikož Kábul místo nich od roku 2010 dostával od dalších západních zemí jiné typy automatických zbraní.
SIGAR vyčíslil, že Pentagon afghánským bezpečnostním silám v rámci tréninku a vyzbrojení jednotek od roku 2004 poskytl přes 747 000 kusů zbraní a dalšího vybavení za zhruba 626 milionů dolarů, z toho bylo přes 465 000 lehkých zbraní, jako jsou pušky, pistole, kulomety, granátomety či brokovnice apod.
Nepotřebná letadla...
Tím ale ostuda nekončí. Zvláštní inspektor John F. Sopko uvedl, že Washington v Afghánistánu promrhal až miliardy dolarů.
Poukazuje například na dodávku dvou nákladních letounů Hercules C-130s a chystané odeslání dvou dalších do konce roku 2014.
"Analyzovali jsme data o letech dvou strojů C-130 u afghánských vzdušných sil a zjistili jsme, že jsou málo využívané. To vyvolává otázky o tom, zda jsou skutečně zapotřebí další letadla," uvádí zpráva inspektora.
Každý z letounů přitom stojí desítky milionů amerických dolarů. Podle úřadu navíc není jasné, proč se Pentagon rozhodl Kábulu poskytnout právě tyto letouny.
... a nebezpečné budovy
Pochybnosti ukázaly i audity týkající se konstrukce budov, které v Afghánistánu vystavěla americká armáda a jež neodpovídají požárním standardům. Na problém inspektor upozornil už loni, ale i přes slíbenou nápravu se podle něj mnoho nezměnilo.
Odpovědi na jeho pochybnosti se mu prý dostalo s tím, že "obyvatelé těchto budov jsou převážně mladí a fyzicky zdatní lidé, kteří v případě potřeby dokážou rychle místo opustit".
Do souladu s mezinárodními standardy tak nebude zřejmě uvedeno okolo 285 objektů, a to včetně čtyř lékařských zařízení.
Na seznamu objektů, které čelí potenciálnímu nebezpečí požáru, jsou kasárna i zdravotnická zařízení.
"Znepokojuje mě, že odpovědí USACE (americké ženijní vojsko - pozn. red.) na závažnou hrozbu požáru je spoléhání se na předpokládané schopnosti mladých afghánských vojáků, že dokážou uniknout případnému požáru. To je nepřijatelné," uvádí Sopko.
"Mnohem znepokojující ale je, že na seznamu objektů, které čelí potenciálnímu nebezpečí požáru, jsou kasárna a zdravotnická zařízení, kde by vojáci mohli spát nebo zrovna nebýt schopni se rychle přesunout do bezpečí."
Už před pár týdny vyšel najevo jiný skandál. Spojené státy koupily afghánské policii osm hlídkových lodí za tři miliony dolarů. Ani jedna z nich ovšem na místo určení nedorazila.
