Rozhovor: Až cizí vojáci odejdou, Tálibán možná ztratí páru

Martin Novák Martin Novák
24. 7. 2014 18:10
Aktuálně.cz odpovídá Richard Barrett. V době útoků 11. září 2001 vedl protiteroristické oddělení britské vojenské zpravodajské služby MI6.
Cisterny s palivem hoří po útoku Tálibánu na okraji Kábulu.
Cisterny s palivem hoří po útoku Tálibánu na okraji Kábulu. | Foto: Reuters

Praha - Česko se s poctami rozloučilo s pěticí vojáků padlých na začátku července v Afghánistánu. V úterý měl pohřeb poslední z nich, rotmistr Jaroslav Lieskovan.

Útoky a přestřelky se stupňují, přitom zemí zmítá i politická krize, a to kvůli sporům o výsledek prezidentských voleb.

Richard Barrett.
Richard Barrett. | Foto:

Válka se vrací rovněž do Iráku. Do druhé země, kde Spojené státy za vlády prezidenta George W. Bushe vojensky zasáhly. Fanatičtí extremisté z organizace Islámský stát obsadili severozápadní část země a armáda není schopná je vytlačit.

Bývalý důstojník britské rozvědky Richard Barrett v rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že Tálibán se po odchodu zahraničních vojsk z Afghánistánu (je naplánován na rok 2016) pokusí napodobit Islámský stát v Iráku a dostat pod kontrolu co nejvíce území.

Zároveň však předpovídá, že odchodem cizinců Tálibán ztratí nepřítele a možná i část podpory, kterou nyní má.

Stovky lidí se rozloučily 17. července v Chomutově s Davidem Benešem, jedním z pěti českých vojáků padlých v Afghánistánu.
Stovky lidí se rozloučily 17. července v Chomutově s Davidem Benešem, jedním z pěti českých vojáků padlých v Afghánistánu. | Foto: ČTK

Richard Barrett v době útoků z 11. září 2001 vedl protiteroristické oddělení britské vojenské zpravodajské služby MI6. Od roku 2004 působí v týmu OSN monitorujícím a analyzujícím hrozby související s Al-Káidou a Tálibánem (United Nations Monitoring Team). Je mezinárodně uznávaným expertem a členem několika výzkumných center zabývajících se terorismem.

Často poskytuje rozhovory televizím BBC, CNN nebo Sky News.

Aktuálně.cz: Irák a Afghánistán, zdá se, sdílejí podobný osud. Domníváte se, že ozbrojenci Islámského státu mohou dobýt Bagdád a ovládnout metropoli, podobně jako se to podařilo Tálibánu v roce 1996 v afghánském Kábulu?

V krátkodobém horizontu by to pro ně bylo obtížné. Ale postupně se jim to může podařit, pokud irácká vláda a ozbrojené síly nebudou jednotné a nebudou postupovat společně. Islámskému státu ale nenahrává fakt, že po pádu Saddáma Husajna se Bagdád stal městem s převážně šíitským obyvatelstvem (Islámský stát je sunnitská organizace, šíity považuje za nepřátele – pozn. red.)

A.cz: A Tálibán v Afghánistánu může napodobit Islámský stát v Iráku a zmocnit se částí Afghánistánu? Získat tak zpět část vlivu, který měl před vstupem zahraničních vojsk na podzim 2001?

Ano, domnívám se, že se to v některých provinciích může stát. Patrně bude Tálibán ve srovnání s Islámským státem v Iráku opatrnější ve vztahu k obyvatelstvu a nebude provádět nic, co by proti němu postavilo veřejné mínění. V tomto směru se podle mne poučili z let 1996 až 2002, kdy ovládali většinu Afghánistánu.

A.cz: V Afghánistánu zemřelo tento měsíc pět českých vojáků. Co se v zemi stane, až mezinárodní jednotky odejdou? Propadne se do chaosu a krveprolití jako Irák?

Může se to samozřejmě stát, ale záleží na tom, jaká vláda vznikne na základě prezidentských voleb. Pokud se oba kandidáti dohodnou, kdo bude vládnout a jakou pozici zaujme ten druhý, existuje šance na to, že se situace nezhorší.

(Kandidáti Ašráf Ghání a Abdalláh Abdalláh se přou o výsledek voleb. Podle dohody má být část hlasů znovu přepočítána – pozn. red.)

Afghánci mají bohatou tradici vyjednávání a dohod po období válčení. Osobně nevěřím, že Tálibán může očekávat příliš velkou podporu lidí vyjma oblastí, kde už působí nebo které částečně kontroluje. Myslím, že sami tálibánci to vědí. Až zmizí jasný nepřítel, kterým jsou zahraniční vojáci, může mu dojít pára.

Problém je v tom, že řada Afghánců, kteří bojují pod vlajkou Tálibánu, bojuje hlavně za své osobní zájmy. A není vůbec jisté, že přestanou, i když je k tomu vyzve vedení Tálibánu.

Rozhodně však očekávám, že v první fázi po odchodu mezinárodních jednotek přejde Tálibán do útoku a bude se snažit vytlačit afghánskou armádu a policii poté, co ztratí v terénu podporu zahraničních sil.

(USA ukončí bojové operace v Afghánistánu do konce letošního roku, všichni příslušníci mezinárodních sil by měli podle plánu zemi opustit v roce 2016 - pozn. red.)

A.cz: Barack Obama je často kritizován za nečinnost. V Sýrii, Iráku, Afghánistánu. Má podle vás podíl na tom, že se situace v těchto zemích zhoršuje?

Neviním Obamu. Jde o problémy, které jsou mimořádně složité, a je nemožné předpovědět, jaké mohou být nezamýšlené důsledky intervencí. V Sýrii, Iráku i Afghánistánu je problematické určit, kdo je spojenec a kdo nepřítel.

Pokud místní lidé mohou dospět k nějakému mírovému řešení, rozhodně to bude stabilnější a trvalejší mír, než kdyby řešení bylo vnuceno zvenčí. Navíc se obávám, že další americké vojenské intervence by války a násilí v těchto zemích ještě vyostřily.

Foto: Jiří Kropáček

A.cz: Kdo je podle vás hlavním viníkem krize v Iráku?

Jak dlouho dozadu v čase mám jít? Je jednoznačné, že americká invaze v roce 2003 spustila éru chaosu a sektářského násilí. Ale hlavní odpovědnost za to, co se děje nyní, padá na iráckého premiéra Núrího Málikího. Naprosto selhal při sjednocování země a výsledkem je přesvědčení sunnitské menšiny, že nemůže prosperovat a slušně žít v převážně šíitském Iráku.

Islámský stát by v severních sunnitských oblastech Iráku nikdy nedokázal ovládnout tolik území, kdyby neměl podporu části místních sunnitských kmenů.

A.cz: Je Islámský stát velkým nebezpečím pro Evropu, nebo jsou ty hrozby v médiích zveličované?

Islámský stát podle mne nemá kapacitu útočit mimo Irák a Sýrii. Ale deklaruje úmysl své akce rozšiřovat a nepřekvapilo by mě, kdyby se svůj chalífát nějakým způsobem pokusili rozšířit na území Saúdské Arábie. Ve snaze dostat pod kontrolu posvátná města Mekku a Medínu.

Hrozbu pro Evropu představují Evropané, kteří v řadách islámského státu bojují a v určité chvíli se vrátí domů.

Otázkou je, nakolik budou zpracovaní propagandou o tom, že Západ je nepřítelem islámu. V současné době si ale myslím, že Al-Káida představuje pro Evropu větší nebezpečí než Islámský stát.

 

Právě se děje

Další zprávy