Foto: Afghánská mise, která skončila smrtí. Ale i zázrakem

Foto: Afghánská mise, která skončila smrtí. Ale i zázrakem
Tohle je Miloš Prášil, vrchní praporčík elitní brigády rychlého nasazení, na cvičení v Doupovských horách. Teď slouží v Česku, v roce 2007 byl ale na misi v Afghánistánu.
Spolu s dalšími vojáky působil v českém rekonstrukčním týmu.
Tou dobou tam sloužil i těžce zraněný J. L., který po úterním sebevražedném atentátu bojuje o život na základně v Bagrámu.
Patrola českého rekonstrukčního týmu, v němž Miloš Prášil působil, pravidelně projížděla nehostinné afghánské hory.
Foto: Archiv 43. výsadkového praporu v Chrudimi
Jan Gazdík Zahraničí Jan Gazdík, Zahraničí
Aktualizováno 12. 7. 2014 11:28
Před sedmi lety ho zavalila lavina. Teď drží Miloš Prášil palce kamarádovi, který mu tenkrát pomohl. Bojuje o život - v afghánském Bagrámu.

Chrudim/KábulMiloš Prášil je vrchní praporčík elitní brigády rychlého nasazení. V roce 2007 ho v Afghánistánu zavalila lavina bahna a kamení, když přijel zachraňovat uvízlé kamarády.

Teď drží palce J. L., kterého v úterý těžce zranil sebevražedný atentátník u základny v Bagrámu. Dobře se totiž znají: sloužili spolu v českém rekonstrukčním týmu.

Redakce Aktuálně.cz získala souhlas se zveřejněním unikátních fotek, které vznikly během posledních tří dnů osudné patroly 3. května 2007 v provincii Badakšán, při níž byl Miloš Prášil těžce zraněn. Podívejte se.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Americká sonda OSIRIS-REx letí z planetky Bennu zpět k Zemi. Nasbírala až 400 gramů vzorků

Sonda OSIRIS-REx americké vesmírné agentury NASA se po úspěšném splnění mise u planetky Bennu vydala v neděli pozdě večer SELČ na dvouletou cestu zpět. Na Zemi dopraví kapsli se vzorky odebranými z Bennu a podle záměrů vědců by se pak mohla zaměřit na zkoumání dalšího cíle, planetky Apophisu.

Realizace projektu začala v září 2016 vypuštěním sondy, která po dvouleté cestě dorazila začátkem prosince 2018 k Bennu. Poté OSIRIS-REx prováděla průzkum tělesa a připravovala se na splnění hlavního úkolu, odebrání vzorků. Loni po testovacích přiblíženích k tělesu sonda 21. října provedla úspěšný manévr s nabráním dostatečného množství materiálu z povrchu planetky.

Hlavní vědkyně projektu Dante Laurettaová podle agentury AP odhaduje, že sonda mohla získat 200 až 400 gramů vzorků, většinou drobných kousků. Každopádně je to mnohem víc než zamýšlených alespoň 60 gramů. Vědci mají o materiál z Bennu velký zájem, neboť jim umožní zjistit, jaké chemické látky a horniny planetka obsahuje. Podobná vesmírná tělesa v dávné minulosti totiž s sebou při dopadu na Zemi přinesla organický materiál, který je nutný pro vznik života.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Vláda USA zadržuje desítky tisíc dětí migrantů. Jejich počet se za poslední dva měsíce zdvojnásobil

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena zadržuje kolem 21 tisíc dětí čekajících na výsledek azylového řízení v neprůhledné síti asi 200 vládních zařízení rozprostřených ve více než 20 amerických státech. V pěti z nich přitom pobývá více než 1000 dětí naráz. Napsala to agentura AP s odkazem na uniklé utajované vládní dokumenty, podle nichž se počet dětí migrantů, od batolat až po nezletilé, v péči úřadů za poslední dva měsíce zdvojnásobil. Řada právníků a aktivistů přitom tvrdí, že některá zařízení ohrožují bezpečnost a zdraví dětí.

Do USA v poslední době vstupuje velké množství dětí ze zemí Střední a Jižní Ameriky. Jeden z důvodů nárůstu jejich počtu vychází z mimořádného příkazu exprezidenta Donalda Trumpa, který s odkazem na nebezpečí šíření koronaviru v podstatě uzavřel jižní hranici USA pro všechny migranty. Nynější administrativa však umožnila vstup migrujícím dětem, pro dospělé však zákaz ponechala. Řada rodičů proto nyní vysílá svoje děti přes hranici samotné, většina z nich již totiž má členy rodiny či vzdálenější příbuzné v USA a doufají, že se k nim děti rychle dostanou.

Děti však na jejich cestě nejprve zadrží američtí celníci, kteří je pak předají do vyřízení všech formalit do vládních ubytovacích zařízení. Aby si úřady s nedávným přílivem dětí poradily, založila Bidenova administrativa nouzová zařízení například ve vojenských základnách, na stadionech či v kongresových centrech. Ta přitom kvůli svému zvláštnímu statusu nemusí splňovat některá zákonná kritéria a jsou do značné míry mimo dohled veřejnosti. Vláda do nich rovněž nepouští novináře s odvoláním na ochranu soukromí dětí a pandemii covidu-19.

Zdroj: ČTK
Další zprávy