Brusel - Už několik vědeckých studií ukázalo, že řada evropských firem prodává v jednotlivých členských zemích stejné potraviny, které ale mají trochu jiné složení. V chudších zemích s horší kontrolou kvality jsou často lehce ošizené. Ukázalo to například srovnání výrobků v Česku a v Německu.
Středoevropské země visegrádské čtyřky proto chtěly, aby Evropská komise takové praktiky zakázala. S tím ale na čtvrtečním summitu v Bruselu nakonec neuspěly.
Ostatní lídři členských zemí Evropské unie pouze připustili, že nižší kvalita potravin v Česku a dalších zemích střední a východní Evropy představuje problém.
Evropská komise zatím ale s praktickými řešeními nespěchá. Nechává si vypracovat analýzu, jak vážným problémem v jednotlivých zemích unie kvalita potravin je. Zdaleka ne všechny státy EU si totiž myslí, že by měly unijní instituce tento problém řešit a řadit ke svým prioritám.
"Měla by Evropa zkoumat kvalitu Nutelly?" divil se podle serveru Politico například německý ministr zemědělství Christian Schmidt. Připustil, že problém skutečně existuje, ale dodal, že "nepotřebujeme žádná nová pravidla."
Dvě možnosti řešení
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker původně předložil členským zemím dvě možnosti.
Podle jedné z nich by Evropská agentura na ochranu spotřebitelů dostala pravomoci vymáhat a kontrolovat kvalitu potravin na celém evropském trhu. Mohla by tak za určitých okolností rozdíly ve složení výrobků zakázat.
Podle druhého návrhu by evropské země nejdřív vypracovaly analýzu situace. A pokud skutečně zjistí problém, samy by se víc věnovaly dohledu nad kvalitou potravin.
Země EU nakonec odsouhlasily tuto druhou možnost. A to i proto, že se jim nechtělo předat část svých pravomocí do Bruselu.
Úřadům v Česku už teď nic nebrání
Evropská komise dlouho říkala, že žádný problém s dvojí kvalitou potravin nevidí. Podobně jako výrobci upozorňuje na to, že složení každého výrobku je napsané na jeho obalu, a spotřebitelé tedy vědí, co kupují.
Podle dokumentu, který EK nedávno zaslala do Česka a který má Aktuálně.cz k dispozici, už teď nic domácím úřadům nebrání v zákrocích proti případnému klamání spotřebitelů. Tedy v případě, kdy by výrobce propagoval v rámci unie svůj produkt jako stejný, ale ve skutečnosti by to tak nebylo.
Komise ale nakonec souhlasila s vypracováním zmíněné analýzy. "Je to důsledek našeho soustavného tlaku," pochválil Česko a další země visegrádské čtyřky premiér Bohuslav Sobotka.
Pomohlo i to, že se za čtveřici středoevropských států postavila česká eurokomisařka Věra Jourová, která má na starosti mimo jiné ochranu spotřebitele.
"Dvojí kvalitu potravin a zboží, jako jsou prací prášky, považuji za neférovou obchodní praktiku na společném evropském trhu," řekla Jourová.
Země jako Nizozemsko nebo Finsko byly podle informací Aktuálně.cz velmi překvapené, když se o stížnostech zemí Visegrádu dozvěděly. Jejich politici o problému vůbec netušili a přislíbili, že ho přezkoumají.
Visegrádská čtyřka ale nevystupuje úplně jednotně. Na problém s různým složením výrobků upozorňují hlavně Česko, Slovensko a Maďarsko.
Poláci spíš přihlížejí. Podle diplomatů kvůli tomu, že sami mají s kvalitou potravin vyráběných v Polsku často problém. Ukázala to řada kontrol, v Česku se v polských potravinách například našla technická sůl.
Jedna Rama, různé složení
Analýza pražské Vysoké školy chemicko-technologické už před rokem a půl v Česku ukázala rozdílné složení některých potravin.
Margarín Rama na českých pultech například obsahoval o 10 procent méně tuku než ten prodávaný v Německu. Rozdíly byly taky u nápojů Pepsi nebo Sprite, případně u masových konzerv Luncheon a zmrazené pizzy Dr. Oetker.
Firma Pepsi teď tvrdí, že své výrobky v Česku a na Slovensku sladí stejně jako v Německu.
Společnost Mars, která vyrábí například sladkosti, připustila, že v jejích továrnách v rámci EU "jsou někdy používány odlišné ingredience a výsledkem můžou být mírné odlišnosti ve složení." Podle firmy ale nemají vliv na kvalitu nebo chuť výrobku.
Výrobci, u kterých testy odhalily různý obsah produktů, argumentovali tím, že reagují na preference spotřebitelů. Ty se prý v různých zemích liší, jako například u Ramy.
"V České republice se tento výrobek používá především na studenou kuchyni, v jiných státech, například v Německu, je Rama univerzálním multifunkčním výrobkem s rozšířeným použitím na vaření, pečení a restování," tvrdila firma Unilever, která Ramu vyrábí.
