Kvůli Tuskovi v EU zablokujeme úplně cokoliv, pohrozili Poláci

Ondřej Houska Ondřej Houska
10. 3. 2017 6:51
Polsku vadí, že státy EU i přes jeho odpor zvolily šéfem svých summitů Donalda Tuska, bývalého polského premiéra. Podle pravidel ale Varšava Tuskovu volbu zablokovat nemohla. Nesehnala žádné spojence.
Polská premiérka Beata Szydlová na summitu v Bruselu.
Polská premiérka Beata Szydlová na summitu v Bruselu. | Foto: Reuters

Brusel (od našeho zpravodaje) - Polsko pohrozilo, že bude další skoro tři roky blokovat dohodu na všech summitech lídrů členských zemí Evropské unie.

Polská premiérka Beata Szydlová takovou možnost zmínila na schůzce evropských premiérů či prezidentů v Bruselu. Aktuálně.cz to řekly dva zdroje z jednání evropských lídrů.

Poláci jsou uražení kvůli tomu, že se předsedou summitu, tedy šéfem Evropské rady, na další funkční období až do podzimu 2019 stal Donald Tusk, bývalý polský premiér. Současná polská vláda požadovala, aby ve funkci skončil.

"Souhlas země, odkud kandidát pochází, je nezbytný," tvrdila Szydlová. Podle pravidel ale ke zvolení kandidáta stačí podpora kvalifikované většiny členských zemí EU. Poláci tak sami Tuska zablokovat nemohli a pro svůj postoj nesehnali mezi ostatními státy ani jednoho spojence.

Tuska jednoznačně podpořilo i Česko, které je, stejně jako ostatní země, s působením Poláka ve funkci spokojené.

Pro schválení závěrů summitu je, na rozdíl od personálních otázek, potřeba jednomyslnost. Pokud by Polsko schválení závěrečných deklarací skutečně blokovalo, lídři zemí EU by pak nemohli stanovovat priority, kterými se má unie do budoucna řídit.

"Postoj Polska není odůvodnitelný a dlouhodobě udržitelný," řekl český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Země EU se mohou snažit polské veto na summitech obejít například vydáváním prohlášení, kterými by jménem ostatních zemí kromě Polska shrnul výsledky každé vrcholné schůzky její šéf Donald Tusk.

Není ale jisté, jestli by takový krok měl stejnou právní závaznost jako klasické závěry summitu.

I kdyby trvalo polské veto, EU by běžnou agendu mohla dál schvalovat. K přijetí různých norem a změn je potřeba souhlas příslušných ministrů členských zemí EU a europoslanců.

Na schůzkách ministrů stačí obvykle podpora kvalifikované většiny států.

Kulatý stůl Aktuálně.cz o Evropské unii na téma Bezpečnost v Evropě. | Video: Ondřej Houska
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy