Jeruzalém - Značná část odpovědnosti za krveprolití při izraelském útoku na tureckou loď Mavi Marmara padá na hlavu premiéra Benjamina Netanjahua.
Vyplývá to z čerstvě zveřejněné zprávy takzvaného státního kontrolora, jenž dohlíží na zákonnost chování veřejných institucí.
Zásah proti "flotile svobody", která mířila do pásma Gazy, přitom koncem května 2010 skončil smrtí devíti Turků a zásadně zhoršil diplomatické vztahy mezi Jeruzalémem a Ankarou.
"Rozhodování o zásahu proti flotile provázela podstatná pochybení," cituje server Haaretz ze zprávy ombudsmana Michy Lindenstrausse.
Mavi Marmara v OSN
Lindenstraussova zpráva není první, která označila obsazení "mírové flotily" za přinejmenším problematické.
Incidentem se zabývala i vyšetřovací komise Organizace spojených národů. Ta dospěla k tomu, že zásah byl nepřiměřený. Samotnou námořní blokádu Gazy ale označila za legální.
Nedbal na varování
Podle něj Netanjahu potenciální rizika zásahu separátně probral pouze s ministry obrany a zahraničí Ehudem Barakem a Avigdorem Liebermanem.
Navíc prý ignoroval scénáře, které upozorňovaly na možnou odvetu propalestinských aktivistů. Varování přišlo například od tehdejšího náčelníka generálního štábu armády Gabiho Aškenaziho. Ten pár týdnů před incidentem poslal Netanjahuovi a Barakovi dopis, v němž je nabádal, aby se situaci pokusili nejprve vyřešit diplomatickou cestou.
Nedlouho poté Netanjahua na možný ozbrojený útok upozornil i Barak, píše se ve zprávě. Ani on nepochodil.
"Zanedbatelné riziko"
Marné bylo rovněž Aškenaziho opakované varování, že "dojde ke konfrontaci". "Nemyslete si, že když se 20 lidí nalodí na plavidlo se 400 pasažéry, budou přivítáni. Naopak - zaútočí," apeloval podle zprávy na premiéra.
Šéf vlády ovšem jakékoliv pochybení odmítá. Varianta ozbrojené odvety prý byla vyhodnocena jako "nepravděpodobná".
O legálnosti zásahu je ostatně přesvědčen od počátku. I proto se staví negativně k požadavku Turecka na omluvu a odškodnění pozůstalých. "Nepotřebujeme se omlouvat za to, že se příslušníci izraelského komanda bránili před útoky zuřivých aktivistů," prohlásil například loni v září.
Vztahy mezi oběma zeměmi jsou na bodu mrazu. Turecko přitom bylo až do incidentu jedním z největších spojenců Izraele na Blízkém východě. Po útoku ovšem zastavilo platnost smluv o odběru vojenské techniky, vyhostilo diplomaty a čelným představitelům židovského státu pohrozilo žalobami.
Předák radikálního hnutí Hamás a premiér vlády v Gaze Ismáíl Haníja nedlouho po zveřejnění ombudsmanovy zprávy prohlásil, že vedení Izraele by mělo za "zločiny proti lidskosti" stanout před mezinárodním tribunálem.
"To, co se stalo na Marmaře, bylo za hranicí lidského chápání," citoval ho server Ynet News.
