


Ve věku 88 let zemřel bývalý francouzský premiér Lionel Jospin. Informovaly o tom v pondělí agentury AFP a Reuters s odkazem na francouzská média a rodinu bývalého předsedy vlády. Jospinova rodina podle stanice BFMTV uvedla, že zemřel v neděli.

Jospin se narodil v roce 1937 poblíž Paříže. Po studiích ve Francii i v zahraničí působil zejména jako univerzitní profesor. Za Socialistickou stranu (PS), do níž vstoupil na začátku 70. let, se v roce 1984 dostal do Evropského parlamentu. Od roku 1988 do roku 1992 působil jako ministr školství. Následně v roce 1995 v prvním kole prezidentských voleb překvapivě porazil všechny kandidáty včetně Chiraca. Ve druhém kole už mu však podlehl.
Francouzský prezident Emmanuel Macron Jospina označil za významnou osobnost historie své země. "Svou důsledností, odvahou a ideálem pokroku ztělesňoval ideály republiky," uvedl na síti X. Také premiér Sébastien Lecornu připomněl na síti X Jospinův odkaz. Svého předchůdce v čele francouzské vlády označil za vzor angažovanosti a doplnil, že jeho činnost zanechala na Francii trvalou stopu.
"Byl inspirací, vzorem a autoritou pro všechny socialisty," uvedl ve vysílání rozhlasové stanice France Inter šéf Socialistické strany (PS) Olivier Faure. Jospin byl podle něj v poslední době nemocný. "Jeho odchod tu zanechává prázdné místo," doplnil Faure. Hold svému předchůdci v čele francouzské vlády vzdali také bývalí premiéři Dominique de Villepin, Gabriel Attal či Élisabeth Borneová.
Jospinova PS v roce 1997 vyhrála předčasné parlamentní volby a on se tak stal třetím premiérem z období francouzské páté republiky, který působil v takzvané kohabitaci. Tímto termínem je ve Francii označována situace, kdy prezidentské a premiérské křeslo zastávají politici z odlišných politických stran.
Za Jospinovy vlády Francie zkrátila pracovní týden a vytvořila nová pracovní místa ve veřejném sektoru. S motem "ano tržní ekonomice, ne tržní společnosti" jeho kabinet privatizoval velké státní podniky a souhlasil s úspornými opatřeními ve veřejném sektoru, aby umožnil vstup Francie do eurozóny.
Jeho socialismus nebyl nikdy ortodoxní a privatizace státních podniků pokračovala i za jeho vlády. Hlásal "rovnováhu mezi státem a trhem" či že je "třeba smířit sociální spravedlnost a ekonomickou účinnost". Oblibu mu zajistilo i to, že byl po celou svou kariéru bezúhonný a vyhnula se mu i obvinění z korupce, jež jsou jinak již desetiletí výraznou součástí francouzského politického folklóru.
V roce 2002 Jospin znovu kandidoval na post prezidenta, už v prvním kole ho ale těsně porazil kandidát krajní pravice Jean-Marie Le Pen. Jen několik minut poté, co úřady vyhlásily volební výsledky, Jospin prohlásil, že za nečekanou porážku přijímá plnou odpovědnost. Od té doby již nikdy nezastával žádný volený úřad.
Po období mlčení v roce 2007 zvažoval prezidentskou kandidaturu proti Nicolasi Sarkozymu, ale nakonec zůstal stranou. V roce 2012 se zapojil do kampaně Françoise Hollanda. I poté se pravidelně angažoval ve francouzském politickém životě. Mimo jiné byl také jmenován členem Ústavní rady, což je nejvyšší instituce soudní moci ve Francii.



Zástupci dvojice obviněné z terorismu v souvislosti se žhářským útokem na pardubický závod zbrojovky LPP Holding promluvili. V sobotním vyjádření tvrdí, že muž a žena, kteří od úterního večera sedí ve vazbě, u zapálení haly ve východočeské metropoli vůbec nebyli. Oba se prý v noci na pátek 20. března nacházeli v Praze.



Nadstavbová část ženské fotbalové ligy začala v sobotu minutou ticha za Nicol Valentovou. Jen těžkou pochopitelnou informaci o úmrtí teprve šestnáctileté talentované fotbalistky zveřejnil fotbalový klub z Mladé Boleslavi, jehož dres Valentová oblékala.



Česko letos zažívá dvě významná výročí. Zdeněk Svěrák, jedna z nejvýznamnějších osobností tuzemské kultury, slaví v sobotu devadesát let a neméně legendární Jára Cimrman šedesátku. Málokdo toho o fenoménu Cimrmanů může říct víc než skalní fanoušek a odborník Tomáš Maleček.



Chirurgové jako „nešlapající prostitutky“? Dnes bych taková slova nepoužil, za výrok jsem se omluvil, řekl nastupující ředitel kyjovské nemocnice Pavel Piler v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Bývalý šéf dvou brněnských nemocnic v minulosti čelil ostré kritice od svých kolegů za „autoritářské“ a „homofobní“ chování. Nyní promluvil o kontroverzích spojených s jeho jménem i o plánech na novém působišti.



Skromněji než v předchozích letech musí letos kvůli ekonomické situaci pojmout Velikonoce pětina Čechů a dokonce 31 procent nízkopříjmových domácností. Naopak více chce utrácet pět procent lidí. Zbytek zaplatí stejně nebo svátek neslaví. Vyplývá to z průzkumu pro firmu Provident Financial, který provedla agentura Ipsos v březnu na vzorku 1036 lidí a mezi 841 lidmi z nízkopříjmových domácností.