


Papež Lev XIV. přicestoval v sobotu na návštěvu Monaka. Stal se tak prvním papežem po téměř pěti staletích, který do tohoto středomořského knížectví zavítal. Hlava katolické církve chce návštěvou ukázat, že malé státy, jako je Vatikán či Monako, mohou i v době válek hrát na mezinárodním poli důležitou roli a udržovat tradiční katolické hodnoty.

Ve svém prvním projevu ve státě známém svým bohatstvím papež podle agentury AFP odsoudil prohlubování propasti mezi chudými a bohatými. V proslovu proneseném francouzsky z balkonu knížecího paláce mluvil mimo jiné o tom, že bohatství by mělo sloužit právu a spravedlnosti, a to zvláště v době dnešních konfliktů.
Součástí zhruba devítihodinového programu hlavy katolické církve v zemi s 38 tisíc obyvateli je vedle soukromé schůzky s knížecím párem také dopolední setkání s katolickou komunitou v katedrále či odpolední mše na sportovním stadionu Louise II. Zpět do Vatikánu by měl papež odletět v 17:45.
Monako patří k několika málo evropským zemím, kde je katolictví státním náboženstvím. Projevilo se to například loni, když Albert II. odmítl podepsat zákon o legalizaci potratů, přestože ho předtím monacký parlament schválil poměrem hlasů 19 ku dvěma. Kníže argumentoval právě rolí katolické víry v monacké společnosti.
Naposledy do Monaka hlava katolické církve zavítala v roce 1538, byl jí tehdy papež Pavel III.



Napětí mezi Spojenými státy a Íránem znovu prudce eskaluje. Americký prezident Donald Trump sice ustoupil od plánu zavést poplatek za plavbu Hormuzským průlivem, zároveň ale pohrozil rozsáhlými útoky na íránskou infrastrukturu. Teherán odpověděl výzvami k odvetě a zveřejnil seznam západních politiků, kteří se podle režimu stali prioritními cíli.



Anarchista ruského původu Igor Ševcov zůstane zapsaný v národní evidenci nežádoucích osob i Schengenském informačním systému. Ústavní soud odmítl jeho stížnost, je patrné z usnesení. Česká policie považuje Ševcova za bezpečnostní riziko.






Bývalý maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó ve středu oznámil, že se vzdal poslaneckého mandátu, protože dostal nabídku přejít do služeb čínské automobilky BYD. Szijjártó až dosud zastupoval v parlamentu stranu Fidesz bývalého premiéra Viktora Orbána, která po drtivé porážce v dubnových parlamentních volbách přešla do opozice.



Od příštího roku by na tuzemské podnikatele měla opět dopadnout elektronická evidence tržeb (EET). Má jít o modernější verzi bez nutnosti tisknout papírové účtenky. Má hlavně narovnat podnikatelské prostředí a ročně má podle odhadu ministerstva financí přinést státu víc než 14 miliard korun. Příslušný zákon o EET ve středu přijala Sněmovna. Musí ji ale ještě projednat Senát a podepsat prezident.