Foto: Přehlížený holokaust. Nacisté před 75 lety zavraždili tisíce Romů v Osvětimi

Lékař Ritter odebírá romské ženě krev. Proč? Odpověď najdete ve fotogalerii.
Památku stovek tisíc obětí romského holokaustu si v těchto dnech připomínají lidé v mnoha zemích. Uplynulo přesně 75 let ode dne, kdy se završil osud skupiny 2897 Romů v Osvětimi.
15. listopadu 1943 vyhlásil jeden z nejmocnějších mužů nacistického Německa, šéf SS a organizátor židovského holokaustu Heinrich Himmler, že Romové i částeční Romové budou postaveni "na stejnou úroveň jako Židé a umístěni do koncentračních táborů".
Romové dorazili do Evropy ve 14. století z Blízkého východu, kořeny etnika ale sahají až do středověké Indie. Na snímku romská oslava, zřejmě se jedná o svatbu, z let 1934 až 1939.
Středoevropským Romům se také jinak říká Sinti (Sintové). Romové žili hlavně nomádským životem jako kočovníci se stany a karavany. Ve městech si je většinová společnost často zaškatulkovala jako žebráky. Na snímku z roku 1942 Romové v bulharské metropoli Sofia.
Foto: Bundesarchiv, R 165 Bild-244-70 / CC-BY-SA 3.0
Dan Poláček Kateřina Vítková Dan Poláček, Kateřina Vítková
3. 8. 2019 19:01
Památku stovek tisíc obětí romského holokaustu si v těchto dnech připomínají lidé v mnoha zemích. Tragická pouť části osvětimských Romů se završila před 75 lety - v noci z 2. na 3. srpna 1944, kdy tam bylo zavražděno 2897 Romů ze 14 zemí. Šlo o staré a nemocné, ženy a děti. Nacisté vyvraždili celkem asi 500 tisíc Romů a Sintů. Na rozdíl od toho židovského byl romský holokaust po válce dlouho přehlížen a neuznáván. Západní Německo jej dokonce uznalo až v roce 1982. Připomeňte si osud tisíců Romů ve fotogalerii tvořené dobovými snímky.
 

Právě se děje

před 8 hodinami

Papež zrušil kvůli bolesti nohy obřady

Papež František kvůli bolesti nervů v noze zrušil dva náboženské obřady plánované na 24. a 25. ledna a každoroční projev pro diplomaty sloužící u Svatého stolce, který měl přednést v pondělí. Svou tradiční nedělní modlitbu Anděl páně ale přednese. Podobné zdravotní potíže trápily hlavu katolické církve již na přelomu roku. Nové problémy vznáší otazníky nad jeho cestou do Iráku plánovanou na začátek března, kterou už tak ohrožovala pandemie covidu-19. Papežovy zahraniční cesty jsou většinou velmi náročné, hlava církve se při nich setkává s velkým množstvím lidí, slouží dlouhé mše a hodně cestuje.

Zdroj: ČTK
Další zprávy