Foto: Přehlížený holokaust. Nacisté před 75 lety zavraždili tisíce Romů v Osvětimi

Lékař Ritter odebírá romské ženě krev. Proč? Odpověď najdete ve fotogalerii.
Památku stovek tisíc obětí romského holokaustu si v těchto dnech připomínají lidé v mnoha zemích. Uplynulo přesně 75 let ode dne, kdy se završil osud skupiny 2897 Romů v Osvětimi.
15. listopadu 1943 vyhlásil jeden z nejmocnějších mužů nacistického Německa, šéf SS a organizátor židovského holokaustu Heinrich Himmler, že Romové i částeční Romové budou postaveni "na stejnou úroveň jako Židé a umístěni do koncentračních táborů".
Romové dorazili do Evropy ve 14. století z Blízkého východu, kořeny etnika ale sahají až do středověké Indie. Na snímku romská oslava, zřejmě se jedná o svatbu, z let 1934 až 1939.
Středoevropským Romům se také jinak říká Sinti (Sintové). Romové žili hlavně nomádským životem jako kočovníci se stany a karavany. Ve městech si je většinová společnost často zaškatulkovala jako žebráky. Na snímku z roku 1942 Romové v bulharské metropoli Sofia.
Foto: Bundesarchiv, R 165 Bild-244-70 / CC-BY-SA 3.0
Dan Poláček Kateřina Vítková Dan Poláček, Kateřina Vítková
3. 8. 2019 19:01
Památku stovek tisíc obětí romského holokaustu si v těchto dnech připomínají lidé v mnoha zemích. Tragická pouť části osvětimských Romů se završila před 75 lety - v noci z 2. na 3. srpna 1944, kdy tam bylo zavražděno 2897 Romů ze 14 zemí. Šlo o staré a nemocné, ženy a děti. Nacisté vyvraždili celkem asi 500 tisíc Romů a Sintů. Na rozdíl od toho židovského byl romský holokaust po válce dlouho přehlížen a neuznáván. Západní Německo jej dokonce uznalo až v roce 1982. Připomeňte si osud tisíců Romů ve fotogalerii tvořené dobovými snímky.
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy