Washington - Už jen vzpomínky zbývají Georgi Bushovi na to, jak měl na přelomu let 2001 a 2002 masovou podporu Američanů a většina z nich schvalovala jeho kroky včetně války v Afghánistánu.

V Iráku se mu daří podstatně méně a i to se projevuje ve stále klesajícím počtu lidí, kteří jsou s jeho výkonem prezidentské funkce spokojeni.

Čtyři roky poté: Bush zmizel v iráckém stínu - ČTĚTE ZDE

To byl po nejnovějším průzkumu veřejného mínění nucen konstatovat i konzervativní deník Wall Street Journal, který jinak ve svých kometnářích většinou stojí za Bushem a netají se sympatiemi k jeho Republikánské straně.

Republikáni nejsou favorité

Průzkum provedený pro Wall Street Journal a televizi NBC ukázal, že s Bushem je spokojeno jen 29 procent Američanů. To je vůbec nejnižší číslo od doby, kdy se na začátku roku 2001 ujal funkce hlavy státu.

Dosud nejhůře byl hodnocen loni v prosinci, kdy s ním bylo spokojeno 34 procent obyvatel USA.

Rok a půl před prezidentskými volbami nevyznívá ani další část průzkumu pro Bushovy republikány dobře.

Na otázku, zda by nyní volili v prezidentských volbách  demokraty nebo republikány, se pro první variantu vyslovilo 52 procent dotázaných. Pro druhou jen 31 procent.

Je ale nutné dodat, že velké oblibě se netěší ani Kongres, kde mají momentálně většinu demokraté. Je s ním spokojeno jen 23 procent Američanů. Loňská změna složení zákonodárného sboru ale nejspíš na tento názor nemá vliv.

Ve stejném průzkumu vyjádřilo spokojenost s Kongresem v dubnu loňského roku jen 22 procent dotázaných. Tedy v době, kdy obě komory - Senát i Sněmovnu reprezentantů - ovládali ještě republikáni.

Podle řady amerických expertů mají republikáni jednu šanci, jak snížit šance demokratů na obsazení Bílého domu. Zdůrazňovat témata bezpečnosti a boje s terorismem, v nichž poukazují na údajnou slabost, "měkkost" a podceňování hrozby na straně demokratů.

Giuliani versus Clintonová?

Klikněte na fotku a dostanete se na speciál k návštěvě amerického prezidenta v Praze | Foto: Aktuálně.cz

Z nových výsledků také vyplývá, že největší šanci utkat se příští rok v listopadu o Bílý dům mají Rudolph Giuliani za republikány a Hillary Clintonová za demokraty.

Oba si před svými vnitrostranickými soupeři udržují náskok, i když popularita Giulianiho má podle zveřejněných čísel mírně sestupnou tendenci.

Pokud by se tito dva politici skutečně ve volbách utkali, by by to souboj dvou osobností spjatých s New Yorkem. Giuliani je bývalým starostou města, Clintonová zde obhájila senátorské křeslo.

Nejvýznamnějším soupeřem Clintonové mezi demokraty zůstává senátor za Illinois Barack Obama. Giulianimu šlapou na paty bývalý herec a senátor za Tennessee Fred Thomspon a exguvernér státu Massachussetts Mitt Romney.

Má šanci i mormon?

Mitt Romney. | Foto: Reuters

Ten je zajímavý tím, že se hlásí k Církvi Ježíše Krista Svatých posledních dnů, a má extrémně konzervativní názory. Je proti potratům, proti výzkumu kmenových buněk a je znám negativními postoji vůči homosexuálům.

Žádný mormon se dosud prezidentem USA nestal a řada Američanů pohlíží na církev, která se v některých věroučných bodech od jiných denominací výrazně liší, s podezřením.

Naposledy se z řad této specifické křesťanské větve chtěl stát prezidentem v roce 2000 republikánský senátor za stát Utah Orrin Hatch, ale kandidaturu brzy stáhl s tím, že jako mormon nemá šanci.

Mormoni tvoří dvoutřetinovou většinu obyvatel v Utahu a tradičně volí spíše republikány než demokraty.