Berlín - Během posledních let počet tureckých žáků v německých školách stále stoupal. Postupně měli školáci z Turecka na rozvrhu svůj mateřský jazyk a v Německu vznikalo stále více vzdělávacích ústavů zaměřených přímo na ně.
Mezi tyto instituce spadají i soukromé školy, které provozuje hnutí tureckého duchovního vůdce Fethullaha Gülena. Muže, kterého turecký prezident Recep Tayyip Erdogan považuje za svého úhlavního nepřítele.
Po loňském pokusu o převrat v Turecku je tak všechno jinak.
Dříve populární "Gülenovy školy" jejich studenti v Německu opouštějí. Dvě z nich se už musely kvůli nízkému počtu žáků zavřít.
"Podle odhadů se odhlásilo z takových škol 10 až 15 procent žáků," uvedl pro německý list Rheinische Post předseda nadace Dialog und Bildung (SDUB) Ercan Karakoyun.
Podle něj je hlavním důvodem strach z prodloužené Erdoganovy ruky.
Turecký prezident považuje duchovního Gülena, který nyní žije v exilu ve Spojených státech, za strůjce loňského puče. Gülenovi stoupenci jsou v Turecku ve velkém zatýkáni a považováni za teroristy.
Strach mají ale i v Německu. Jejich počet se podle Karakoyuna od loňského roku snížil z odhadovaných 100 až 150 tisíc na pouhých 60 tisíc.
Turečtí rodiče jsou pod tlakem
Podle bývalé spolkové poslankyně Lale Akgünové, která se narodila v Istanbulu, se s příznivci Gülenova hnutí v tureckých komunitách zachází jako s malomocnými.
Němečtí Turci na rodiče často naléhají, aby odhlásili své děti z těchto soukromých škol. "Jinak by jim to mohlo způsobit potíže," dodává Akgünová.
V Německu je gülenistických škol kolem 30 - například v Kolíně nad Rýnem, Berlíně, Hamburku nebo Stuttgartu. Od loňského července, kdy v Turecku došlo k převratu, se musely dvě zrušit.
Na konci loňského roku ukončila provoz učňovská škola ve Würzburgu.
A toto pondělí se zavřela i škola v Ludwigsburgu. Během roku přišla o pětinu žáků. "Myslím, že se rodiče dostali pod tlak," řekl v březnu německým médiím tehdejší ředitel Hakan Cakar.
Turecké školy v Německu se navíc v posledním roce potýkají s projevy nenávisti. Neznámí vandalové na zdi zmíněné školy v Ludwisburgu jen pár dní po puči napsali "vlastizrádci" a "zasr… Gülen".
Jiná škola v Kolíně nad Rýnem byla zase na internetu označována za "domov teroristů" a ve Stuttgartu musela krátce hlídat před školní budovou policejní ochranka.
Jakou roli hraje náboženství?
Erdoganův někdejší blízký spojenec, muslimský duchovní Fethullah Gülen, žije od roku 1999 v dobrovolném exilu v USA. Jeho liberálně islámské hnutí má v Turecku i po celém světě miliony příznivců a provozuje rozsáhlou síť škol a charitativních organizací.
Ačkoli se Gülenovo hnutí prezentuje jako sdružení bez politických zájmů, světová média již v minulosti upozorňovala na jeho vliv na dění v Turecku. Příznivci hnutí působili v turecké armádě i policii a zastávali významné politické posty.
Sám Gülen nyní patří k Erdoganovým kritikům, ale od pokusu o převrat se distancoval.
Proti Gülenovu hnutí ale existuje odpor i v samotném německém školství. Některé tamní úřady ho otevřeně kritizují.
"Musí se brát v potaz, že jde pořád o islamistické hnutí. Ano, gülenistické školy vzdělávají, ale nejsou apolitické," míní znalkyně islámu Akgünová.
Karakoyun ze SDUB, který v Německu působí i jako kontaktní osoba pro příznivce hnutí duchovního vůdce, nicméně tvrdí, že v gülenistických školách nehraje náboženství žádnou roli.
