Berlín/Moskva - Mocný šéf Siemensu už u něj byl, teď se za ním chystá předseda představenstva další německé "výkladní skříně" - Deutsche Bahn.
Od cesty za Vladimirem Putinem pány Joa Kaesera (Siemens) a Rüdigera Grubeho (DB) neodradilo ani napětí, které po ruské anexi Krymu zastavilo nejeden projekt mezi Západem a Ruskem.
Dalo by se dokonce říct - naopak. Cílem vlivných německých byznysmenů je totiž konflikt s Moskvou zastavit. Oba dobře vědí, jak důležitá je pro jejich firmy a Německo vůbec hospodářská a obchodní spolupráce s Ruskou federací.
A co by to znamenalo, kdyby se Rusko hospodářsky odvrátilo od Západu a otevřelo náruč Číně.
Na návštěvě u Putina
Den předtím, než Valné shromáždění OSN přijalo rezoluci, která ruské obsazení ukrajinského poloostrova označila jako "nelegální", navštívil Putina v Moskvě šéf Siemensu.
V rozhovoru prý chválil "vztahy plné důvěry" a podle agentury Reuters připomněl, že Siemens v Rusku podniká už 160 let.
V podobném duchu se vyjádřil i v rozhovoru pro televizi ZDF, když se vrátil domů do Německa. "V našem dlouhodobém plánování se nenecháme přehnaně ovlivňovat krátkodobými turbulencemi," prohlásil Joe Kaeser doslova.
Jeho firma spolupracuje například s ruskými drahami Vladimira Jakunina. Muže, který je na seznamu Rusů, na něž uvalily sankce Spojené státy.
Ve stopách Siemensu
Podobně mluví i Rüdiger Grube. "Pro nás je hlavní deeskalace," odpověděl, když se ho novináři ptali, jak se staví k zabrání Krymu.
Tento týden posílá do Ruska předvoj, šéfa logistiky Deutsche Bahn. Poté se za Putinem vypraví i on.
"Přes několik desetiletí jsme se spoustou energie a sil budovali tato partnerství, něco takového se ale rychle zničí," varoval. Společnosti, kterou řídí a která je stoprocentně ve vlastnictví německého státu, jde v Rusku o obchody za 250 milionů eur.
Mezi byznysmeny v Německu není Grube zdaleka výjimkou. I když se většina z nich - na rozdíl od Siemensu a Deutsche Bahn - raději do médií nevyjadřuje. Německé veřejné mínění je totiž po anexi Krymu radikálně proti Rusku.
Důležitý trh
"Rusko je jako odbytový trh pro Německo mnohem důležitější než pro ostatní členské země EU," upozornil expert Institutu pro hospodářský výzkum (Ifo) Gabriel Felbermayr, když se začalo mluvit o ekonomických sankcích. V Rusku podniká kolem 6000 německých firem (tj. více než z celé EU dohromady), na obchod s ním je v Německu navázáno 300 000 pracovních míst.
Němci vyvezli loni do Ruska zboží za 36 miliard eur, Rusové do Německa za 40,5 miliardy.
Rusové kupují od Němců hlavně stroje, chemikálie a auta. Opačným směrem, z Ruské federace do Spolkové republiky, naopak proudí ropa, plyn, ale i uhlí.
Obchodní propojení mezi ruskými a německými firmami se navíc v posledních letech zintenzivnilo.
Problémy jsou. I bez sankcí
Po obsazení Krymu hlásí mnozí exportéři z Německa problémy. I když ještě nezačaly platit žádné zásadnější sankce.
"Na trzích zažíváme velké turbulence, ruská ekonomika už je silně zasažena, stejně jako na burze obchodované německé firmy, které jsou činné na ruském trhu. Například Metro, Volkswagen, BMW nebo Daimler," varoval už počátkem března v rozhovoru pro manager magazin Rainer Lindner z Východního výboru, organizace, která od roku 1952 hájí zájmy německých společností na východoevropských trzích.
Problémy jim momentálně působí hlavně oslabování rublu. A velká nejistota, co bude dál.
Politici ale obavy byznysu mírní. Upozorňují, že Rusko přijde v případě vyhrocení krize kolem Ukrajiny a Krymu o mnohem víc než západní země, Německo nevyjímaje.
"Rusko může ve střednědobém horizontu ztratit víc než my," zdůraznil v rozhovoru pro deník Handelsblatt i německý ministr financí Wolfgang Schäuble.
Čísla totiž mluví jasně: Zatímco pro Rusko je Německo třetím nejdůležitějším obchodním partnerem na světě, pro Němce jsou Rusové až jedenáctí. Za sousedním Polskem.
