* Před pěti lety vstoupilo Česko do Schengenu. Aktuálně.cz v Německu detailně zmapovalo, jak se lidem bez hraničních závor žije. * V několika dílech seriálu popíšeme napjatou atmosféru na česko-polsko-německém pomezí, které ovládli "zloději z Východu".
Löbau/Zittau (od naší zpravodajky) - "V Sasku přibývá vloupání." "Češi vybrali ilegálně peníze z německých bank." "V Ebersbachu u hranic s Českem zmizelo přes noc 150 nákupních vozíků Kauflandu." "Češi ukradli auto, s nímž chtěla rodina právě odjet." "Z polského břehu Nisy se střílelo na německý obytný dům."
Neuplyne den, aby se v saském regionálním tisku neobjevila zpráva o trestných činech, které v Německu - většinou kousek od hranic - páchají Poláci a Češi.
Pět let poté, co padly hraniční závory a Poláci s Čechy vstoupili do Schengenu, si saští obchodníci a podnikatelé stěžují na čím dál otrlejší "zloděje z Východu". Hlasitěji než dřív žádají, aby byly obnoveny hraniční kontroly.
Nejčastější věta, kterou říkají, je: "Takhle už to dál nejde."
Přivazovat všechno řetězem
Z německých měst a vesnic v pohraničí ve velkém mizí auta i drahé zemědělské stroje za desetitisíce eur. Krade se v obchodech, na stavbách, ale i na zahradách, v kůlnách a stodolách.
Ztrácí se také vše, co se dá prodat ve sběrnách, hlavně barevné kovy.
Podle statistik policejního ředitelství Oberlausitz-Niederschlesien, regionu vklíněného mezi Česko a Polsko, hlásí krádeže železa zejména města a obce v bezprostřední blízkosti hranice: Žitava, Ebersbach-Neugersdorf či Löbau.
"Ze zlodějů kovů, které chytíme, jsou třetina Němci, třetina Poláci a třetina Češi," řekl Aktuálně.cz policejní prezident z Görlitzu Conny Stiehl.
Seifhennersdorf a Grossschönau, obce těsně vedle Varnsdorfu, zaznamenaly v roce 2011 256, respektive 252 případů krádeží. O rok dříve jich bylo o zhruba 50 míň.
Jihovýchod Saska navíc sužuje drogová kriminalita. I ta je spojená s Českou republikou - nejen s pašováním marihuany, ale zejména v Česku vyrobeného pervitinu.
Jen loni zabavila zdejší policie drogy 380 osobám. Počet deliktů souvisejících s pervitinem vzrostl meziročně o 18 procent.
Němců podezřelých v regionu Oberlausitz-Niederschlesien ze spáchání trestného činu bylo v roce 2011 méně než o rok dřív, cizích státních příslušníků mezi podezřelými naopak přibylo.
Výprava Romů za železem z Německa:
"Už tak se nám tu těžce žije," říká jeden z obyvatel Grossschönau u Varnsdorfu, který se přestavil jako Horst, i když se zjevně jmenuje jinak. "Je tu vysoká nezaměstnanost, chudoba. A teď abychom ještě všechno přivazovali řetězem, protože co není přivázané, to nám ti odtamtud přes noc seberou," mávne rukou směrem k hraničnímu přechodu s Českem.
"Je to tu rozhodně mnohem horší, než to bylo před zrušením kontrol," přitakává i jedna z číšnic v místní restauraci. Ani ona nechce říct svoje jméno. O Češích se tu nikdo moc bavit nechce.
Majetková kriminalita na vzestupu
Policejní statistiky, srovnávající období před a po vstupu Česka do Schengenu, přitom zdaleka nevyznívají tak tragicky. Alespoň ne ty celkové.
Žádné výrazné zvýšení kriminality v česko-německém pohraničí z nich není patrné.
"Skutečným a nejzávažnějším problémem tohoto regionu je drogová kriminalita," tvrdí policejní prezident Conny Stiehl. "Je ale pravda, že tu přibylo i majetkových deliktů," přiznává.
Pro srovnání - v roce 2002 zaznamenali kriminalisté podél česko-německé hranice celkem 1255 případů závažnější majetkové trestné činnosti. V roce 2005 jich bylo "jen" 737. Od roku 2008 (800) ale číslo znovu stoupá, a to na loňských 978 případů.
V jihovýchodním Sasku se zvýšil počet vloupání do bytů, domů a k domům patřících budov (z 1318 v roce 2009 na loňských 2116). Naopak ubývá krádeží v obchodech, jejichž pachateli jsou často drogově závislí s potřebou "vydělat" si na omamné látky.
Zdejší obyvatelé mají přesto jasno. Podle nich se u hranic krade mnohem víc než před rokem 2007 a policii viní z přikrášlování čísel.
"Pozor, bdělý soused!"
Hned za hranicí Německa s Českem visí na domech žluto-zelené cedule v češtině a němčině. Stojí na nich "Dáváme pozor! Pozor, bdělý soused!" a mají odradit potenciální zloděje z České republiky.
Místním Němcům je rozdala právě saská policie. Cílem projektu ale původně nebylo zastrašit Čechy. Tabulky měly sousedy naučit, aby se ohlídali navzájem a zajímali se i o to, co se děje za vlastním plotem.
Dnes je však situace jiná. Na Čechy (a Poláky) se tu - jak se přesvědčilo i Aktuálně.cz - hledí s velkou nedůvěrou.
Vystoupit z auta s českou poznávací značkou a fotografovat si dům, před nímž je náhodou opřené kolo či zaparkovaný automobil, se v očích místních obyvatel už skoro rovná krádeži.
"Problém je v tom, že lidé o tom neustále čtou v novinách, slyší to kolem sebe," myslí si starosta šestitisícové obce Grossschönau Frank Peuker. "Každý den se dočítají, že se někde vloupali, že někdo něco ukradl. A přitom jsou to často zprávy třeba i z docela jiného regionu," dodává.
Obtížné stavění cest
Před pěti lety, v prosinci 2007, obletěly obrázky ze severočeského Hrádku nad Nisou doslova celý svět. Předseda české vlády Mirek Topolánek a polský premiér Donald Tusk na nich symbolicky řezali hraniční závoru.
"Přeji všem zemím, aby mohly zažít podobný den, jaký nyní zažíváme my. Jsem hrdý," hlásal tehdy do kamer Mirek Topolánek.
"Nyní bouráme hranice, musíme ale také stavět cesty," upozornil už trochu méně euforicky Polák Donald Tusk.
"Stavění cest" jde ale v Trojzemí, kde se stýkají hranice všech tří států, zatím ztuha.
"Viděl jsem, jak tu v Doníně v půl druhé v noci šmejdí bílej Fiat s polskou SPZ DZG16NH a mapují si to tu. Ptám se, jak dlouho si to tu necháme líbit," píše na webu v neoficiálním diskusním fóru Hrádku nad Nisou jakýsi rozhořčený občan.
"Poláci vám vlezou až do baráku, a co není přivařený, ukradnou," zlobí se i Čech, který pracuje na zdejší benzinové pumpě. O Polácích mluví navlas stejně jako předtím Němec z Grossschönau o Češích.
380 hodin za "kraviny"
Benzinová pumpa v Hrádku stojí na dohled od místa, kde se už v květnu 2004 konala obří lidová slavnost k rozšíření EU směrem na východ. Ve větru se tu třepetají tři vlajky - česká, polská a německá. Letos zjara neměla ta německá na čem viset - někdo totiž, jak napsal list Sächsische Zeitung, ukradl železný stožár.
Z laviček kolem polské vlajky zmizela opěradla. Se stavbou Mostu na bodu Trojzemí ve tvaru elegantního kruhu spojujícího všechny tři země, který měl být dokončen v roce 2009, se ještě ani nezačalo.
Na opuštěné asfaltové cestičce, vedoucí pod stromy od pumpy k vlajkám, zametá mladý český Rom spadané listí. Přímo uprostřed listnatého lesa.
"Jste tu první," odpovídá na otázku, kolik lidí dnes po téhle cestě prošlo, když už je skoro poledne. "Dostal jsem 380 hodin (veřejně prospěšných prací)," vysvětlí, proč zametá listí zrovna v lese a ještě k tomu tam, kde nikdo nechodí.
A za co těch 380 hodin je? "No, za kraviny," říká a šibalsky se přitom usmívá.
