


„Grónsko potřebujeme, rozhodně.“ Taková slova prohlásil americký prezident Donald Trump v nedělním rozhovoru pro časopis The Atlantic. Poté, co se mu podařilo zajmout venezuelského diktátora Nicoláse Madura, svět s napětím čeká, zda USA nebudou mít zálusk na další „nutný zásah“ amerických speciálních sil. A autonomní část Dánského království už je delší dobu v Trumpově hledáčku. Důvodů je více.

Už v sobotu, tedy v den americké intervence ve Venezuele, konzervativní influencerka Katie Millerová, která v letech 2017 až 2019 pracovala na několika pozicích pro první Trumpovu administrativu, zveřejnila na síti X obrázek mapy Grónska v barvách americké vlajky s komentářem „Brzy“.
A nebyla zdaleka jediná, kdo sdílel podobné příspěvky. Podporovatelé Donalda Trumpa a jeho administrativy začali ve velkém vtipkovat, na které zemi si USA „smlsnou“ dále a udělají z ní další americký stát.
Kromě Grónska se v příspěvcích skloňují země jako Mexiko, Kanada nebo Kuba, ale také vzdálený Írán. V jeho případě mluví internetoví diskutéři především o zajetí tamního vůdce, ajatolláha Alího Chameneího.
Trump ale dal znovu najevo, že v tuto chvíli stojí zejména o ostrov, který spadá pod Dánsko – tedy stát, který je rovněž členem Severoatlantické aliance. Nejnovější vyjádření amerického prezidenta pro časopis The Atlantic proto nenechalo evropskou zemi chladnou.
„USA nemají právo anektovat žádnou ze tří částí Dánského království,“ vzkázala mu ještě v neděli večer dánská premiérka Mette Frederiksenová. S tím, že Trump musí s hrozbami anexí přestat. Není to zdaleka poprvé, co se musela proti slovům šéfa Bílého domu ostře ohradit.
Trump již v minulosti několikrát argumentoval slovy, že kontrola nad Grónskem je otázkou americké národní bezpečnosti. Pro jeho získání dříve nevylučoval ani nasazení vojenské síly, což minulý rok vyvolalo rozhořčení nejen u samotných Dánů.
Ostrov je podle Trumpa obklopený ruskými a čínskými loděmi, což má ohrožovat i americký kontinent. Do určité míry přitom existuje spolupráce mezi královstvím a USA, a to především na zajištění bezpečnosti v Arktidě.
Grónsko s rozlohou 2,17 milionu kilometrů čtverečních má nejen strategický význam. Disponuje totiž velkým nerostným bohatstvím, čehož si je Trumpova administrativa velice dobře vědoma, stejně jako obří zásoby ropy v případě Venezuely. Zemi nyní chtějí Spojené státy „řídit“.
Napětí mezi USA a Dánskem loni eskalovalo poté, co si úřady předvolaly nejvýše postaveného amerického diplomata z ambasády v Kodani. Důvodem byly zprávy o Američanech, kteří se za pomoci vlivových kampaní snaží podle dánských tajných služeb narušit vztahy Dánska a Grónska.
Obyvatelé Jutského poloostrova mají o názorech na současnou hlavu Spojených států jasno. „Je to narcistický oranžový šašek. Ať si nejdříve vyřeší problémy v USA, nemá jich tam málo, a nechá Grónsko na pokoji,“ řekl minulé září redaktorovi Aktuálně.cz například Frederik, pracovník logistické firmy. Reportáž z Kodaně najdete zde.
Ostrov obývá zhruba 56 tisíc lidí, do 50. let 20. století byl dánskou kolonií a v roce 1979 získal částečnou autonomii, když vznikl jeho parlament. Kodaň má stále pod kontrolou zahraniční záležitosti, obranu či měnovou politiku Grónska. V roce 2009 získalo Grónsko možnost vyhlásit plnou nezávislost na základě referenda.



Mistr podvratné íránské kinematografie Džafar Panahí přichází s filmem, který je inspirovaný jeho vlastními zážitky z vězení. I proto Drobná nehoda kromě autorova typického humoru přináší nezvykle otevřený a rozhořčený políček autoritářskému režimu, jenž pohrdá lidskou důstojností i právem na svobodné vyjádření.



Ukrajina není prioritou jeho kabinetu, válku musí vyřešit americký prezident Donald Trump s lídry Evropy a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, řekl v rozhovoru pro Deník.cz premiér Andrej Babiš. Uvedl také, že Česká republika určitě nenastupuje cestu směrem k obranným výdajům ve výši 3,5 procenta hrubého domácího produktu.



Mistrovství Evropy v curlingu mužů a žen bude letos hostit Ostrava. Pořadatelství šampionátu, který se uskuteční od 27. října do 1. listopadu v RT Torax Areně, dnes na svém webu potvrdila mezinárodní federace World Curling.



Nejméně 16 zraněných, včetně dvou dětí, si v noci na čtvrtek vyžádal ruský útok na Charkov, oznámili záchranáři. Ve městě Kryvyj Rih byli zraněni dva lidé, 89letý muž a 82letá žena. Výbuchy byly během noci slyšet také v Kyjevě či Záporoží. Polsko kvůli rozsáhlému ruskému útoku na Ukrajinu preventivně vyslalo do vzduchu stíhačky a letoun včasné výstrahy, oznámilo velitelství ozbrojených sil.



Polské úřady prohledávaly sídlo internetového prodejce Allegro v Poznani a jeho kanceláře ve Varšavě. Firmu podezírají z porušení antimonopolních zákonů, informovala ve čtvrtek agentura Reuters. Mluvčí Allegro.cz Monika Brichtová sdělila, že vyšetřování se českého zastoupení netýká.