Co jste řešil na jednání se svým protějškem Antonym Blinkenem?
Za ministrem Blinkenem jsem šel s celou řadou otázek, které by se daly shrnout do tří kategorií. Prvním tématem byla válka na Ukrajině, kde jsme si potvrdili, že se shodujeme, a to jak Česko a Evropská unie, tak Spojené státy. A že je důležité pracovat na tom, abychom současnou jednotu udrželi a dále posilovali.
Také jsme si potvrdili, že Spojené státy hrají důležitou roli v otázkách zbrojních dodávek přímo Ukrajině i u náhrad sovětských systémů, kterých se zbavujeme - také proto, že je od nás Kyjev dostává. Nemůžeme ale dát úplně všechno, protože potřebujeme zachovat naše obranné schopnosti, takže jsem apeloval na americkou stranu, aby to vnímala jako prioritu.
Česko-americké vztahy jsou dlouhodobě na velmi dobré úrovni, ale vždy je třeba hledat nové příležitosti. Zmínil jsem, že by bylo vhodné, aby v Praze byl americký velvyslanec (administrativa Joea Bidena zatím nového ambasadora nenominovala, pozn. red.). Vzhledem k tomu, že Česko bude kandidovat na uvolněné místo v Radě OSN pro lidská práva, jsem poprosil Američany, aby nás podpořili, což se setkalo se vřelým přijetím.
V neposlední řadě jsme se částečně bavili i o tématech spojených s Čínou. Je potřeba si neustále připomínat, že rusko-čínské partnerství, které se utvořilo a stále se posiluje, může významně ovlivňovat konflikt na Ukrajině. Apeloval jsem na americkou stranu, aby na to nezapomněla.
Ministryně Jana Černochová (ODS), která USA v posledních dnech také navštívila, naznačila, že by Česko mohlo koupit americké stíhačky. Posunula se nějak jednání v tomto směru?
Konkrétní kroky nejsou v mojí gesci, nebudu to tedy příliš komentovat. Česko má zájem mít stíhací letectvo a Amerika je jednou ze zemí, která stíhačky produkuje. Ale není to tak, že by to v tuto chvíli na zahraničněpolitické lince bylo nějaké zásadní téma.
Zmínil jste, že bude Česko usilovat o post v Radě pro lidská práva. Lze tedy říct, že se česká zahraniční politika vrací k důrazu na lidská práva?
To musí posoudit ostatní, ale naše vláda si to vetkla jako cíl a já na tom pracuji. Členství v Radě pro lidská práva je pro Česko tradiční záležitostí, teď nám mandát skončil a připravovali jsme se, že budeme kandidovat zhruba za dva roky. Ale v situaci, kdy se Rusko samo vylučuje z mezinárodního společenství, mi přijde vhodné mít ambici právě toto uvolněné místo zaplnit.
Česko od července čeká evropské předsednictví. Chápete to jako příležitost k rozvinutí transatlantických vztahů?
Nalezení dalších témat, jak budeme vztahy se Spojenými státy rozvíjet, jednoznačně vnímám jako jeden z nejvýznamnějších úkolů pro zahraniční politiku naší nové vlády. Myslím, že i série cest, které proběhly a další významní politici se ještě do USA chystají, potvrdily vzájemné postoje. Spousta věcí běží, máme strategický dialog mezi ministerstvy zahraničích věcí, spolupráce na úrovni Severoatlantické aliance je velmi intenzivní.
V Praze se měl konat summit EU a USA. Je jedním z důvodů, proč k němu nedojde, i to, že se prezident Joe Biden nechtěl setkat se svým protějškem Milošem Zemanem?
Tato informace se podle mě nezakládá na pravdě. Faktem je, že prezident Biden navštívil střední Evropu poměrně nedávno, když byl v Polsku. Přece jen americká zahraniční politika šetří zahraničními návštěvami, zvlášť, když se jedná o jeden region. Na druhou stranu stále máme ambici zvát americké politiky do Prahy, věříme, že se podaří tuto ambici naplnit. České předsednictví bude - minimálně ta zahraničněpolitická část - logicky i o konfliktu na Ukrajině a Spojené státy v tom hrají významnou roli.
Budete se tedy snažit vymyslet alternativu, že by prezident Biden nebo někdo z vysoce postavených amerických politiků přijel do Prahy během našeho předsednictví?
Na tom intenzivně pracujeme, uvidíme, co z toho se povede.