Společná návštěva amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena a šéfa Pentagonu Lloyda Austina v Kyjevě jasně ukázala, jak se situace proměnila. Blinken a Austin se v neděli stali prvními vysokými představiteli USA, kteří sem od začátku invaze přijeli.
Vyjádřili přesvědčení, že s pomocí Západu může Ukrajina ruskou agresi odvrátit. "Rusko selhává, Ukrajina je úspěšná," řekl ministr Blinken po jednání s ukrajinským vedením v čele s prezidentem Volodymyrem Zelenským.
"Oni věří, že můžeme vyhrát. A i my věříme, že mohou vyhrát, pokud budou mít správné vybavení a skutečnou podporu," potvrdil za sebe Lloyd Austin. A podle listu New York Times šel ministr obrany USA ještě dále, když naznačil, že americkým cílem je dlouhodobější omezení ruské síly a vlivu.
Rusko podle něj na Ukrajině "už ztratilo hodně ze své vojenské kapacity a mnoho vojáků". "A zcela upřímně, my nechceme, aby byli schopni tyto své kapacity rychle obnovit," prohlásil ministr Austin.
Těžké zbraně, rychlé dodávky
V posledních dvou týdnech Američané na Ukrajinu dodávají už i těžké zbraně, například houfnice, obrněné vozy a vrtulníky, které na začátku války odmítali Ukrajincům poskytnout. Zatím poslední takovou zásilku ministři Blinken a Austin přislíbili přímo během jednání v Kyjevě.
Šéf Pentagonu zdůraznil, že Američané své dodávky také velmi urychlili. Ze zásilky ve výši 800 milionů dolarů, kterou prezident Joe Biden, vyhlásil minulý čtvrtek, byly některé zbraně - konkrétně houfnice, které Kyjev potřebuje proti Rusům na Donbase - na Ukrajině už o víkendu. "To je nepředstavitelná rychlost," uvedl k tomu Austin v Kyjevě. Celkově Bílý dům od začátku války poslal na Ukrajinu zbraně za 3,7 miliardy dolarů, přičemž více než polovinu z toho během posledních deseti dní.
Podle analytika Iana Brzezinskiho, který v administrativě George Bushe působil na ministerstvu obrany, je to "velmi zřetelný a zásadní posun" v pohledu vlády Joea Bidena na válku na Ukrajině.
"Tato administrativa byla ještě donedávna velmi váhavá s poskytnutím zbraní Ukrajině, které by podle jejího názoru mohly provokovat Rusko," vysvětlil Brzezinski pro list Financial Times. Rozhodující pro změnu postoje Bílého domu byla podle něj efektivní obrana ukrajinských ozbrojených sil, která předčila i ta nejoptimističtější očekávání uvnitř Pentagonu.
Německá otočka o 180 stupňů
USA nyní tlačí i spojence, především členské země NATO, aby pomoc posílili. Německo v úterý oznámilo, že na Ukrajinu pošle své protiletadlové systémy Gepard, tedy samohybná děla na tankovém podvozku.
Jde o naprostý obrat v dosavadním odmítavém německém postoji k možnému poskytnutí těžké techniky. Ještě před třemi týdny Berlín takovou možnost vylučoval. "Jsme odhodláni spojit naše úsilí, abychom ukrajinským lidem pomohli v tomto existenčním ohrožení," prohlásila německá ministryně obrany Christine Lambrechtová na koordinační schůzce spojenců, kterou svolali Američané na svoji vojenskou základnu v německém Ramsteinu.
Tamního jednání se zúčastnili zástupci čtyřiceti zemí, tedy i nečlenských států NATO. Šéf Pentagonu Lloyd Austin při této příležitosti prohlásil, že západní země "pohnou nebem a zemí", aby Ukrajinu dále zásobovaly zbraněmi k její sebeobraně.
Podle Austina si ruský prezident Putin "nikdy nedokázal představit, že svět se za Ukrajinou tak rychle a jistě semkne". Náčelník generálního štábu, generál Mark Milley, zase varoval, že příští týdny, kdy Rusové útočí na východ a jih Ukrajiny, budou klíčové. "Výsledek této bitvy, právě tady, právě teď, závisí na lidech v této místnosti," apeloval Milley v Ramsteinu na spojence k podpoře Ukrajiny.
Nebezpečně jaderný Putin
Prezident Joe Biden stále vylučuje, že by Američané do konfliktu sami přímo vstoupili. Podle listu New York Times je ale zároveň zřejmé, že Spojené státy začaly aktivně "podkopávat ruskou vojenskou sílu". Deník napsal, že Bidenova administrativa už vidí válku na Ukrajině jako součást nového "souboje s Moskvou o moc a vliv", který se může podobat někdejšímu soupeření za studené války.
Podle expertů oslovených The New York Times ale tento přístup může mít svá omezení. "Pohybujete se na velmi tenké hranici," upozornil James Arroyo, bývalý vysoce postavený britský bezpečnostní analytik. "Rizikem je, že degradace ruských vojenských sil snadno povede k degradaci Ruska jako takového - a Putin to pak využije k podnícení nacionalismu," míní.
Dalším nebezpečím by mohlo být, že pokud by Vladimir Putin usoudil, že jeho konvenční vojenské síly prohrávají, mohl by se uchýlit k nasazení chemických nebo dokonce taktických jaderných zbraní. Tuto možnost před několika týdny nevyloučil ani šéf CIA William Burns.
"Vzhledem k možnému Putinově rozčarování a ruského vedení, vzhledem k dosavadním vojenským potížím nemůžeme brát na lehkou váhu nebezpečí, že by se mohli uchýlit k jaderným zbraním," uvedl Burns během slyšení v Kongresu a doplnil, že pravděpodobnost je sice velmi malá, ale Američané zároveň analyzují některé možné scénáře. Například Putinem nařízený "demonstrativní" výbuch nad Černým mořem nebo v neobydlené oblasti.
Američtí diplomaté se vrací
Spojené státy byly mezi prvními zeměmi, které hned na začátku války z Ukrajiny stáhly své diplomaty. Ministr zahraničí Antony Blinken po nedělní návštěvě Kyjeva oznámil, že přišel čas, aby se tam vrátili. "Od příštího týdne budeme mít americké diplomaty zpět na Ukrajině," potvrdil šéf diplomacie s tím, že nejdříve budou působit ve Lvově a následně by se měla znovu otevřít i americká ambasáda v Kyjevě.
Prezident Joe Biden zároveň oznámil, že na post velvyslankyně na Ukrajině nominuje Bridget Brinkovou. Podle ministra Blinkena má diplomatka, která se do Kyjeva přesune z vedení americké ambasády v Bratislavě, "hlubokou zkušenost s tímto regionem".
Někteří američtí politici, především republikáni, ale také nezávislí analytici vyzývají Bidenův Bílý dům k ještě mnohem silnější vojenské podpoře Ukrajiny. Frederick Kempe, prezident washingtonského think-tanku Atlantic Council, připomněl mohutnou pomoc, kterou Spojené státy během druhé světové války poskytly spojencům. A to už před tím, než do ní samy vstoupily
Tehdejší prezident Franklin Delano Roosevelt uvedl, že Spojené státy "musejí být velkým arzenálem demokracie". Podle Kempeho by Biden měl tento arzenál obnovit.
"To, co Bidenova administrativa a její partneři dosud prostřednictvím sankcí a vojenské podpory udělali, je pozoruhodné. Ale stále je to nedostatečné, pokud Putin eskaluje svoji ofenzivu na východě a jihu Ukrajiny," varoval Frederick Kempe.
