Ruský prezident Vladimir Putin ve svém projevu ze 7. září uvedl, že pouze dvě z 80 lodí s potravinami z Ukrajiny mířily do nejchudších zemí - zbytek byl podle něj poslán do Evropy. "Rozsah světových potravinových problémů se s takovým přístupem jen zvětší," řekl.
Podobnou rétoriku vede i ruské ministerstvo zahraničních věcí, které podle státní agentury TASS v pondělí obvinilo Západ z narušení smlouvy.
Na základě údajů OSN ale od obnovení vývozu zamířila do členských zemí EU jen menšina vypravených lodí. Téměř dvě třetiny ukrajinského obilí směřovaly do Asie a Afriky, doplnily ukrajinské úřady.
Poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Mychajlo Podoljak pak dodal, že dohoda o obilí nestanovuje žádná omezení míst, kam zásilky mohou směřovat. "Rusko nemůže diktovat, kam má Ukrajina posílat své obilí, a Ukrajina to samé nediktuje Rusku," uvedl.
Díky červencové dohodě vzrostl vývoz zemědělských výrobků nejen z Ukrajiny, ale i Ruska, uvedla v úterý šéfka Konference OSN o obchodu a rozvoji Rebeca Grynspanová (UNCTAD). Agentura AP k tomu doplňuje, že ačkoliv mezinárodní sankce zavedené proti Rusku kvůli invazi na Ukrajinu se nevztahují na potraviny a hnojiva, válka vývoz z Ruska narušila, protože s ním přepravní společnosti a pojišťovny nechtěly obchodovat.
Dohoda je ale velmi křehká. V listopadu končí její platnost a Rusko minulý týden pohrozilo, že by ji nemuselo prodloužit.
Hlad způsobený válkou
Vývoz pšenice byl přerušen už na začátku invaze, kdy Rusové zablokovali ukrajinské přístavy. V důsledku toho cena obilí vzrostla a ve světě se ještě zvýšil počet hladovějících - OSN mluví o 40 milionech lidí. "Opravdu potřebujeme zvýšit dodávky z Ukrajiny, Ruska a jiných zemí, abychom vyvážili velmi zoufalou situaci v Africkém rohu a celém regionu," řekl britské stanici BBC Michael Dunford, ředitel Světového potravinového programu (WFP) pro východní Afriku.
Mezi země Afrického rohu spadá Eritrea, Etiopie, Džibutsko a Somálsko. Právě poslední zmíněná byla válkou na Ukrajině zasažena nejvíce, protože 90 procent tamního dovozu obilí obstarávalo Rusko a Ukrajina.
Ukrajinský ministr zemědělství Mykola Solskyj oznámil, že tamní zemědělský export by mohl v říjnu stoupnout až na 6,5 milionu tun, což by byl dvojnásobek toho, co se povedlo vyvézt v červenci.
Ačkoliv je dohoda momentálně platná, Ukrajina se nedokáže vrátit na původní výši exportu, protože do země připlouvá málo lodí. Důvodem jsou obavy o bezpečí námořníků. V Černém moři je například neznámý počet min - minulý týden jedna poškodila rumunskou loď.
"V tuto chvíli neposíláme naše lodě do ukrajinských přístavů, protože nevěříme, že je to bezpečné. Situace je stále velmi nestabilní a my nechceme ohrožovat životy našich námořníků. Je zde i reálné riziko, že v přístavu uváznete," řekl agentuře Reuters Alexander Saverys, generální ředitel belgické lodní skupiny CMB, která před válkou vyvážela obilí z Ukrajiny.
Sucho a občanská válka
Válka na Ukrajině ale není jediným důvodem hladu v Africe. Koncem roku 2020 kontinent zaznamenal nejhorší sucho za posledních 40 let. Situace je navíc dlouhodobá, už čtyři období deště za sebou nepřinesla dostatek vláhy. V důsledku toho uhynuly miliony hospodářských zvířat a 1,1 milionu lidí opustilo své domovy kvůli nedostatku vody i jídla.
Prognózy na následující rok také nezní optimisticky: očekává se další úbytek srážek. "Naše modely bohužel ukazují s vysokou mírou jistoty, že v Africkém rohu vstupujeme do pátého neúspěšného období dešťů v řadě," řekl Guleid Artan, ředitel regionálního klimatického centra pro východní Afriku.
Například v Somálsku hrozí hladomor, který tam před deseti lety zabil statisíce lidí. Situaci komplikuje také občanská válka v etiopském státě Tigraj mezi federální vládou a jednou z etnických politických stran. "V současné době jsou naše operace v Tigraji pozastaveny, zatímco posuzujeme jak bezpečnost, tak schopnost oslovit obyvatelstvo. Je to zdrcující, protože ve třech regionech je více než 13 milionů lidí, kteří byli zasaženi a potřebují humanitární pomoc," doplňuje Dunford.