Apel zveřejnila Evropská komise minulý týden. Podle ní je zásadní, aby členské země EU zabránily podobnému skupování, a to i v budoucnu během podobných krizí.
Čína v minulých měsících v Evropě masivně nakupovala roušky nebo respirátory, před čímž varovala i česká Bezpečnostní informační služba (BIS). Zpráva Evropské komise nejlidnatější zemi světa doslova nezmiňuje, i ona ale byla už dříve příčinou znepokojení evropských politiků. Díky jejich iniciativě vzniklo před několika lety evropské nařízení, na jehož základě teď komise vyzývá k ostražitosti.
Česko zatím nemá mechanismus, který by systémově bránil ovládnutí domácích firem zaměřujících se na respirátory nebo nanotechnologie. Navzdory tomu, že EU vydala zmíněné nařízení už loni v březnu.
České úřady si však možné nebezpečí uvědomují. "Riziko predátorského skupování […] firem, a to nejen těch působících ve zdravotnictví, je v době pandemie vysoké. Není důvod myslet si, že české společnosti by měly být výjimkou," uvedla Miluše Štefancová z ministerstva průmyslu a obchodu. Podle ní sice Česko má nástroje na obranu proti agresivním investorům, žádné ale zcela nenahradí prověřovací mechanismus.
"Členským zemím, které takový mechanismus nemají, vzkazuji: Teď je čas ho vytvořit," vyzvala před týdnem šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. "Koronavirová krize silně ovlivňuje evropskou ekonomiku, mnoho firem je dočasně oslabených," zdůraznila.
New guidelines today that protect companies and infrastructure in this crisis against foreign takeovers. We help Member States screen offers from outside Europe. 🇪🇺will remain open to foreign direct investment but we need to balance it with our responsibility to protect. pic.twitter.com/9fxVMt8Kqz
— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) March 25, 2020
Česko, podobně jako jiné evropské státy, nyní zjišťuje, že kvůli rozsáhlému přesouvání výroby do "levnější" Číny podniky v EU nemají dostatečnou kapacitu, aby po milionech dodávaly například roušky nebo respirátory. Teprve tento týden ministr vnitra a nový šéf krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD) slíbil, že stát bude výrazněji mobilizovat i domácí firmy.
Ministerstvo průmyslu a obchodu počítá s dotačními programy, které by pomohly domácí výrobu rozšířit. A právě pod střechou tohoto rezortu vznikl loni zákon, který by firmy před rizikovými investory ochránil. V srpnu ho ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) předložil legislativní radě vlády. V reakci na dotazy Aktuálně.cz nyní Havlíček oznámil, že se pokusí paragrafy dostat co nejdříve na vládu.
"Mohlo by k tomu dojít už příští pondělí, měli bychom to stihnout," sdělil na dotaz Aktuálně.cz Havlíček. Podle něj návrh čeká pouze na podpis předsedkyně legislativní rady. Tou je ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO).
Úřad vlády ovšem Aktuálně.cz řekl, že není jasné, kdy přesně se podaří stanovisko legislativní rady vlády získat. "Vzhledem k okolnostem není v tuto chvíli možné předvídat, kdy bude k dispozici," uvedla Vanesa Šandová z tiskového oddělení.
Legislativní rada se kvůli opatřením zavedeným v nouzovém stavu neschází. Premiér Andrej Babiš (ANO) na dotaz Aktuálně.cz, zda vláda neplánuje projednání zákona urychlit, neodpověděl.
Riziko na evropském trhu
S tvrzením Ursuly von der Leyenové, že evropské firmy jsou nyní v oslabeném postavení, souhlasí také europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Ten se loni zasadil o přijetí rezoluce Evropského parlamentu, která varovala před rostoucí hrozbou ze strany Číny pro evropskou technologickou a kybernetickou bezpečnost.
"Riziko vidím zejména v tom, že by na evropský trh vstoupil někdo, kdo je neférově podporován svým státem. A já si myslím, že v případě Číny tomu tak je, že (firmy) neférově využívají státní pomoc, třeba v podobě úvěrů," říká europoslanec. Právě proti firmám s nejasnou vlastnickou strukturou a možností napojení na autoritářské režimy je návrh českého zákona zaměřen především.
Niedermayer ale zároveň upozorňuje, že se nejedná pouze o asijskou velmoc. "Hodně nešťastná byla třeba snaha Američanů převzít jednu německou firmu," připomíná případ německého podniku CureVac, který vyvíjí očkování proti koronaviru. Americký prezident Donald Trump měl jejím zástupcům nabídnout velkou sumu peněz za to, když přesunou výrobu do USA anebo Američanům poskytnou vakcínu exkluzivně.
Kontrarozvědka BIS i další evropské bezpečnostní služby v posledních letech varují, že se Čína prostřednictvím svého kapitálu snaží v Evropě prosazovat vlastní zájmy a zasahovat do politické nebo ekonomické orientace jednotlivých států.
Co je "screening" zahraničních investic?
Nástroj, kterým vlády můžou prověřovat přímé investice ze států mimo EU. Jde o takové investice, díky kterým získá investor kontrolu nad alespoň desetinou akcií nebo odpovídající podíl na rozhodovacích pravomocích firmy.
Rámec, který by jednotlivé státy měly respektovat, vyplývá z evropského nařízení. Jestli mechanismus zavést a jak bude vypadat, zůstává na vládách jednotlivých zemí.
V Česku návrh zákona sepsali úředníci na ministerstvu průmyslu a obchodu. Počítá s tím, že konkrétní investice by sledovalo několik českých orgánů.
Pro českou vládu může být přijetí zákona, který je namířený i proti Číně, nyní vysoce citlivé. První dodávky zdravotnického materiálu, nakoupeného v Číně za miliardy, vítali na letišti čeští ministři. Premiér Babiš Číně opakovaně děkoval. A nastavený letecký most stále dopravuje další tuny roušek, respirátorů, rukavic či rychlotestů.
Zlom před čtyřmi lety
Nařízení, podle kterého by si jednotlivé členské státy EU měly zajistit kontrolu investic, přijala unie už loni v březnu, platit začalo o měsíc později. "Jednalo se o reakci na chování investorů v EU, hlavně tedy Číny, ale nejen jí. Zlomem byl rok 2016, kdy nastal výrazný nárůst investic do kritické infrastruktury v Evropě, zejména pak do oblastí logistiky, dopravy nebo do odvětví high-tech technologií," vysvětlila už dříve serveru Euractiv analytička Alice Rezková z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).
Podle aktuálního vyjádření Evropské komise by se teď země ale měly zaměřit na výrobce zdravotnického materiálu, pomůcek a dalších klíčových potřeb.
Český zákon by se také dotkl případného vstupu čínského telekomunikačního giganta Huawei do některé z tuzemských firem. Huawei dlouhodobě usiluje o právo podílet se na výstavbě superrychlé mobilní sítě 5G v evropských státech, včetně Česka.
Bezpečnostní služby ale varují, že firma by neměla získat k citlivé infrastruktuře přístup, protože by mohla pro čínskou vládu provádět špionáž.
