Vláda vítala zásilky z Číny. Nás o pomoc nežádá, stěžují si výrobci masek a obleků

Lukáš Valášek Lukáš Valášek
27. 3. 2020 18:25
Zatímco premiér Andrej Babiš a ministr vnitra Jan Hamáček na letišti vítali zásilky pomůcek z Číny za miliardy, například výrobce špičkových ochranných obleků či masek si stěžuje, že na poptávku od státu čeká marně. Hamáček tvrdí, že zájem o zboží českých firem je, miliony roušek by ale rychle dodat nezvládly. Do hry nyní vstupuje resort průmyslu, které chce výrobní kapacity v Česku mobilizovat.
Josef Šikula ze společnosti EGO Zlín předvádí na snímku z 31. ledna 2020 ochranné oděvy vyrobené ve zlínském závodu firmy.
Josef Šikula ze společnosti EGO Zlín předvádí na snímku z 31. ledna 2020 ochranné oděvy vyrobené ve zlínském závodu firmy. | Foto: ČTK

Úředníci na ministerstvu vnitra a zdravotnictví posílají miliardy korun do Číny, aby získali ochranné pomůcky proti koronaviru. Jen vnitro už komunistické velmoci zaplatilo na 1,7 miliardy korun.

Některé české firmy si však stěžují, že na objednávky od státu čekají marně. Aktuálně.cz zmapovalo, že například některé dodavatele, kteří za normálních okolností vybavují nemocnice, armádu či policii, po vypuknutí koronavirové krize nikdo nepožádal, zda by státu poskytli zboží více. Zda pomoc aktivně nabízely, se tyto firmy samy často obávají komentovat.

Například společnost Ego Zlín vyrábí špičkové systémy biologické ochrany. Její speciální obleky dokážou stoprocentně ochránit zdravotníky i před těmi nejnebezpečnějšími chemikáliemi či viry. Firmě z továrny vyjíždí i speciální izolační boxy, které dokážou zabránit, aby infekční pacienti nakazili okolí. Společnost teď logicky čelí násobně větší poptávce. Ovšem pouze ze zahraničí. "Na stole nyní nemám jedinou objednávku z České republiky. Těmito obleky jsme v minulosti vybavovali třeba Bulovku," uvedl generální ředitel společnosti Ego Zlín Pavel Kostka s tím, že nechce komentovat, zda státu pomoc nabízeli.

Tvrdí, že kdyby se nyní stát na společnost obrátil, bude velmi obtížné poptávku uspokojit. Ve velkém totiž chce vyvážet do zahraničí. "Jsme nyní schopni krýt ani ne dvacetinu poptávky. Od Japonska až po Brazílii," uvádí Kostka. "To, co my vyhazujeme za miliardy v Číně každý týden, je jen způsobeno nepřipraveností státu," míní šéf české firmy.

O nezájmu ze strany státu hovoří i Gumárny Zubří. Česká firma vyrábí ochranné masky i obleky. "Běžně dodáváme ochranné pomůcky policii i armádě. Nicméně v souvislosti s koronavirem se nám ministerstvo vnitra neozvalo. Kapacita naší výroby jsou desítky tisíc masek měsíčně, které před koronavirem ochrání," konstatoval ředitel marketingu a prodeje Gumáren Zubří Zdeněk Masařík.

Nabízíme filtry do roušek, zní z univerzity

Podobně zatím nepochodili ani vědci z Technické univerzity v Liberci. Ta přišla s filtrem z nanovláken, který se dá vložit do bavlněné, podomácku vyrobené roušky. V malém množství jej univerzita začala vyrábět a dodávat mezi integrované záchranné složky Libereckého kraje. Experti ale říkají, že během několika týdnů mohou vyrábět i tři miliony kusů denně.

Na větší výrobu ale nemá samotná škola kapacitu. A české firmy, které ji mají, žádají garance. Jednání o tom, že by je poskytl stát, ale doteď nikam nevedla.

V úterý jednali studenti, kteří za projektem stojí, na ministerstvu zdravotnictví. Pokoušeli se komunikovat i s ministrem vnitra Janem Hamáčkem. Neúspěšně. Proto spustili kampaň třeba s hercem Pavlem Liškou. Cílem je přesvědčit firmy, aby na výrobě filtrů, které liberecké univerzita nedokáže vyrobit všechny sama, spolupracovaly.

"Je reálné, že během několika týdnů tak budeme schopni zajistit filtry do roušek, které budou na úrovni respirátorů FFP2, pro každého obyvatele České republiky. Teď nám pomáhají herci. Bylo by super, kdyby se podařila i pomoc státu. Firmy, se kterými spolupracujeme, potřebují nějaké garance. Na ministerstvu po nás jen chtějí oficiální testy a akreditace. Máme ale spoustu práce. Zval jsem pana ministra zdravotnictví, aby s námi komunikoval. Ne aby to bylo naopak, abychom se doprošovali," uvedl koordinátor studentské iniciativy David Svoboda.

A bez podpory státu se zatím musí obejít i skupina technologických nadšenců, která pod hlavičkou iniciativy Covid19cz pracuje na projektu CoroVent, který za tři týdny plánuje z běžně dostupných součástek vyrobit 500 plicních ventilátorů a dodat je nemocnicím. Na prvních sto kusů vyhlásili internetovou sbírku. Ani ne za den už vybrali více než 12 milionů korun. Celkem je třeba na 50 milionů. Ministr vnitra Jan Hamáček ovšem v pátek napsal, že stát zatím přispět neplánuje.

Jak už upozornily Seznam Zprávy, Hamáčkovo ministerstvo se dohodlo na nákupu 500 ventilátoru s Česko-čínskou obchodní komorou Jaroslava Tvrdíka. V Číně by jeden přístroj měl přijít asi na 640 tisíc. Čeští experti slibují jeden dodat za 100 tisíc.

Hamáček: Desítky milionů roušek nešlo rychle sehnat v Česku

Ministr vnitra Jan Hamáček však odmítá, že by jakýmkoliv způsobem preferoval Čínu. Podle něj byla Česká republika v situaci, kdy neměla jinou možnost než dovážet zdravotní materiál z Číny. Stejně tak argumentuje Miroslav Doležal, který vede na ministerstvu zdravotnictví tým strategického nákupu. Zároveň tvrdí, že uzavřeli zakázky také s českými firmami.

"Podle usnesení vlády mělo ministerstvo vnitra a také ministerstvo zdravotnictví zajistit nákup a distribuci prostředků s tím, že ministerstvo vnitra to má zajistit zejména z Číny. Proto já jsem se co nejvíce soustředil na Čínu," sdělil Hamáček Aktuálně.cz.

Odmítá, že by nechtěl využít potenciál českých firem. "Já bych je samozřejmě moc rád využil. Ale já jsem potřeboval zajistit během velmi krátké doby miliony respirátorů a desítky milionů roušek. A to by česká kapacita nikdy nepokryla. V případě Česka by to znamenalo jít do poměrně dlouhé a komplikované koordinace několika výrobců, navíc takových, kteří vyráběli jen velmi malé množství ochranných prostředků. V této krizové situaci nám nezbývalo nic jiného než Čína. S tím, že po překlenutí první fáze si řekneme, jak postupovat dál," uvedl Hamáček.

O nutnosti obrátit se na Čínu hovoří i předsedkyně Asociace vývozců a dovozců zdravotních prostředků Jana Vykoukalová. Připouští, že české firmy nemají zatím kapacitu, aby mohly nahradit množství roušek a respirátorů, které přicházejí z Číny.

"Bylo logické, že se všechno dováží z Číny. Čeští výrobci na trhu nebyli, protože před koronavirem byla taková cenová politika, že jsme nemohli roušky a respirátory vyrobit za tak nízkou cenu, jako je tomu v Číně. Česká kapacita absolutně nemohla stačit, v tomto nejsme soběstační. Když jsem dělala letos v lednu průzkum, tak jsem zjistila, že skoro nikdo tyto prostředky v České republice nevyráběl," uvedla Vykoukalová pro Aktuálně.cz.

Koronavirová krize ale mnohé změnila, některé české firmy se vrhly na výrobu roušek i respirátorů a dohodly se s ministerstvem zdravotnictví na zakázkách pro český trh. Zatím ale nedokážou vyrobit zdaleka tolik roušek a respirátorů, kolik by bylo třeba. 

"Jsme ve spojení s ministerstvem průmyslu a obchodu, stejně jako s ministerstvem zdravotnictví a zahraničních věcí a jednáme o podpoře našich firem v Česku," uvedla Vykoukalová, jejíž asociace sdružuje největší výrobce jako Batist Medical a.s., Hartmann-Rico, Royax s.r.o, Clinitex, s.r.o., Pardam Nanospace nebo Respilon.

Spolupracujeme s mnoha českými firmami, tvrdí šéf nákupu

Také ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že o spolupráci s českými firmami usiluje. Šéf jeho nákupu Miroslav Doležal tvrdí, že za poslední dny udělalo velký pokrok.

"V první řadě se snažíme najít dodavatele v České republice, to je naše priorita. Pak také v nejbližším okolí, na Slovensku či v zemích EU. Ať se nám to ale líbí, nebo nelíbí, v mezinárodním obchodě dnes vznikla absolutně unikátní situace, kdy v Číně existuje osmdesát procent světové výroby urgentního, zdravotnického zboží, které celý svět potřebuje v jeden okamžik v boji proti koronaviru," uvedl Doležal.

Na dotaz, s kterými firmami je jeho tým v kontaktu, jmenoval například polomasky proti koronaviru, s kterými přišli výzkumníci z Institutu informatiky, robotiky a kybernetiky Českého vysokého učení technického v Praze. "Propojili jsme je s výrobcem filtrů, Sigmou Lutín, odzkoušeli jsme to ve fakultní Nemocnici Na Homolce s tím, že jsme byli velmi spokojeni. Dnes jsme podepsali smlouvu, udělali objednávky a funguje to. Podobně jsme iniciovali výrobu bavlněných ústenek a další věci," tvrdí Doležal. 

Jmenoval také firmy Zdravtex, Liptex trading, Clinitex, Vitapur, Richter Medical, Alpiano, Brotex, Dita, Vývoj Třešť, Pleas, Lufoli, Sintex nebo v oblasti ochranných pomůcek firmy Pardam, Refil či Moldex.

"Jednání s českými společnostmi je pro nás samozřejmě prioritou. Máme spoustu nabídek, nicméně je třeba, aby firmy splňovaly definované podmínky, jako je cena, termín dodání a kvalita výrobku," dodal.   

S koordinací českých firem a státu má nyní pomoci ministerstvo průmyslu a obchodu. Dle několika zdrojů redakce totiž zjistilo, že ani týden a půl po vyhlášení nouzového stavu nebyl dostupný seznam toho, co stát potřebuje, a ani jeden ze štábu na ministerstvu zdravotnictví ani vnitra se systematicky nevěnuje tomu, jak by mohly pomoct svými výrobky či továrními kapacitami české firmy. Proto na ministerstvu průmyslu vznikne ještě třetí iniciativa, která je nazvaná Spojujeme Česko

Kritici: Stát kapacity českých firem nevyužívá

Opoziční poslanec, člen výboru pro zdravotnictví a lékař Vlastimil Válek tvrdí, že kdyby stát chtěl, mohl se dávno mnohem víc spoléhat na tuzemské výrobce. "Jsem spoluzakladatelem Agentury pro zdravotnický výzkum. Všechny granty, které se týkají filtrů či nanovláken, jdou přes Komisi pro biomedicínský výzkum, které předsedám. Mám proto dobrý přehled o českých kapacitách. Byly bychom například schopní produkovat miliony roušek měsíčně. Stát toho ovšem doteď nevyužívá," uvedl Válek.

Válek na Twitteru také zveřejnil případ brněnské firmy, která tvrdí, že vyvinula vlastní unikátní testy na koronavirus, které nyní získávají všechny potřebné certifikace. U dovezených rychlotestů z Číny se ukazuje, že jejich spolehlivost je naprosto nevyhovující.

"Při současném množství asi pěti tisíc vyšetření týdně v celé České republice jsme schopní bez problémů vykrýt celou tuzemskou spotřebu testů," píše brněnská firma v nabídce. Odezva od státu ovšem od víkendu nepřišla. Dle informací Aktuálně.cz se jedná o firmu GeneProof. Ta už to dnes komentovat nechce s tím, že odbyt má v zahraničí. "Nechci se k tomu vyjadřovat," uvedl Radek Horváth ze společnosti GeneProof.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 29 minutami

Pardubický pivovar na jaře ukončí výrobu. Majitel to zdůvodnil dopady pandemie a války

Pardubický pivovar přestane vařit pivo. Výrobu ukončí k 31. březnu 2023. Její část patrně přesune do pivovaru Ostravar. V pátek o tom rozhodla valná hromada. Majoritním vlastníkem je od roku 2019 skupina Pivovary Staropramen. Ukončení výroby zdůvodnila tím, že v důsledku pandemie a vypuknutí války na Ukrajině nemohla uskutečnit své plány na rozšíření nabídky regionálních značek i navýšení produkce skupiny. Uvedla to v tiskové zprávě.

Pro pracovníky, kterých je kolem pěti desítek, firma připravila podpůrný program. "Akcionářům jsme objasnili důvody, které nás k tomuto kroku vedly. Rovněž jsme vysvětlili, že to nebylo jednoduché rozhodnutí zejména s ohledem na zaměstnance pivovaru," uvedla předsedkyně představenstva Pardubického pivovaru Petra Chovancová.

"Jako řádný hospodář s cílem zabránit prohlubující se ztrátě muselo představenstvo přistoupit k výše zmíněnému kroku. Ukončení výroby automaticky neznamená zánik všech značek. Pivovar naopak zvažuje, že vybrané z nich zachová. Pokračovat chce také v existujících partnerstvích v regionu," uvedla skupina v tiskové zprávě.

Představenstvo se bude zabývat dalším směřováním pivovaru, což zahrnuje další využití budov a areálu v Pardubicích. Pivovar vyrábí pivo desítky let, loni slavil 150. výročí existence. Nad koncem výroby vyslovilo zklamání například vedení města, které pivovar označilo za pomyslné rodinné stříbro města.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Sberbank podepsala s Českou spořitelnou smlouvu o prodeji svých úvěrů

Insolvenční správkyně Sberbank CZ Jiřina Lužová v pátek podepsala s Českou spořitelnou smlouvu o prodeji úvěrového portfolia Sberbank CZ v nominální hodnotě 47,1 miliardy korun. Kupní cena činí 41,053 miliardy korun. V případě úspěšného vypořádání prodeje v první polovině příštího roku předpokládá, že věřitelé budou vypořádáni ve druhé polovině roku 2023.

"Insolvence Sberbank CZ je vzhledem k finančnímu objemu a počtu věřitelů jednou z největších insolvencí v historii Česka," uvedla Lužová. Ocenila přístup ze strany České spořitelny a podporu řádného věřitelského výboru. "Pokud se nám podaří vypořádat transakci s Českou spořitelnou, očekávám, že se insolvence Sberbank CZ stane nejúspěšnější a nerychlejší velkou insolvencí v historii české justice," dodala.

Minulý pátek americký úřad Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) prodloužil Sberbank CZ výjimku ze sankcí vůči ruským firmám do 31. ledna 2023. S prodejem již souhlasil věřitelský výbor, Česká národní banka a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Tento týden v úterý vše stvrdil svým souhlasem také insolvenční soud.

Kupní smlouva s Českou spořitelnou bude po dnešním podpisu zveřejněna v insolvenčním rejstříku a tím započne tříměsíční lhůta, ve které mohou věřitelé Sberbank CZ napadnout platnost kupní smlouvy. Po uplynutí lhůty může být transakce vypořádána a peníze za prodej úvěrového portfolia Sberbank CZ uhrazeny.

Zdroj: ČTK
Další zprávy