


Evropský parlament ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu 2027.

Evropská unie tak chce připravit Rusko o prostředek, kterým financuje válku na Ukrajině a zároveň posílit energetickou nezávislost svých členských států. Pro hlasovalo 500 europoslanců, 120 jich bylo proti a 32 se zdrželo.
S návrhem přišla Evropská komise letos v červnu, na jeho finální podobě se zástupci unijních institucí shodli na počátku prosince a členské státy ji podpořily před týdnem. Po středečním souhlasu europoslanců je ještě třeba finální formální potvrzení Radou EU a zveřejnění v unijním věstníku.
Zákaz dovozu ruského plynu začne pro krátkodobé smlouvy o dodávkách uzavřené před 17. červnem 2025 platit pro LNG od 25. dubna příštího roku a pro potrubní plyn od 17. června 2026. Pro dlouhodobé smlouvy na LNG začne zákaz platit od 1. ledna 2027.
U nejcitlivějších smluv, tedy dlouhodobých kontraktů na dovoz plynu potrubím, začne zákaz 30. září 2027 pokud členské země budou schopny zajistit své cíle naplněnosti zásobníků, nejzazší termín začátku zákazu dovozu plynu potrubím pak je od 1. listopadu 2027.
V říjnu představoval podíl Ruska na dovozu plynu do EU 12 procent, ještě před ruskou invazí na Ukrajinu v roce 2022 to bylo 45 procent, píše agentura Reuters. Mezi země, které stále odebírají ruský plyn patří Maďarsko, Francie a Belgie. Evropská komise v této souvislosti příští rok navrhne ukončit dovoz ruské ropy a rovněž ruských jaderných paliv.
Proti věci se už dříve postavily Maďarsko a Slovensko, které stále odebírají ruský plyn i ropu. Při jednání ministrů energetiky EU na konci října ale jejich zástupce ostatní země přehlasovaly, pro schválení stačila jen kvalifikovaná většina. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó před pár dny prohlásil, že Budapešť a Bratislava zákaz dovozu ruského plynu napadnou u soudu.



Hackerská skupina s vazbami na Írán v pátek oznámila, že se nabourala do osobní e-mailové schránky ředitele amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Kashe Patela. Informovala o tom agentura Reuters. Na internetu hackeři zveřejnili mimo jiné Patelovy fotografie a životopis. Představitel amerického ministerstva spravedlnosti útok potvrdil a doplnil, že materiály jsou zřejmě autentické.



Tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o tom, že Washington nabízí Ukrajině bezpečnostní záruky výměnou za územní ústupky, je lež, prohlásil v pátek před novináři americký ministr zahraničí Marco Rubio. Zelenskému bylo podle Rubia řečeno, že bezpečnostní záruky mohou následovat pouze po skončení války na Ukrajině. Podle Zelenského USA podmínily garance stáhnutím Ukrajinců z Donbasu.



Když se dánští vojáci v lednu po hrozbách Donalda Trumpa vydali letecky do Grónska, přivezli s sebou výbušniny, aby mohli zničit některé přistávací dráhy. To by zabránilo přistání amerických letadel, pokud by se americký prezident nakonec rozhodl obsadit ledový ostrov silou. Náklad obsahoval i krev z dánských krevních bank. O tom, jak blízko byla Evropa válce, hovoří dánský novinář Niels Fastrup.



Útočná puška „pro případ, že by se objevili nějací nepřátelé“, a váza z nábojnic. Setkání běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka s jeho severokorejským autokratickým protějškem Kim Čong-unem v Pchjongjangu doprovodila neobvyklá výměna darů, která symbolicky podtrhla sbližování dvou izolovaných režimů.



Ceny ropy stoupají, akcie klesají, Trump střídavě hrozí a slibuje a do Zálivu míří další vojáci. Tak vypadá situace v Perském zálivu po skoro měsíci americko-izraelského bombardování.