Kdo teď ovládá Katalánsko?
Španělský premiér Mariano Rajoy vyhlásil předčasné volby v Katalánsku na 21. prosince. Do té doby bude sám zastávat funkci předsedy katalánské vlády, kterou dosud ovládal Carles Puigdemont.
Většinu kompetencí ale Rajoy převedl na svou pravou ruku, místopředsedkyni španělské vlády Sorayu Sáenzovou.
Organizaci voleb bude mít na starosti španělský ministr vnitra Juan Ignacio Zoido. Ten oficiálně přebral katalánské ministerstvo vnitra, pod které spadá i katalánská policie Mossos d’Esquadra.
Její loajalita byla zpochybněna už během konání nelegálního referenda o nezávislosti z 1. října. Centrální vláda v Madridu proto změnila vedení policie.
Jak Katalánsko reaguje na ztrátu autonomie?
Předseda katalánské vlády Carles Puigdemont sesazení neuznal. Ve svém úterním projevu v Bruselu vyzval k dalším snahám o samostatné Katalánsko, které ale mají být nenásilné.
Separatisté zatím protesty neorganizovali, pouze jedno katalánské odborové sdružení vyzvalo ke stávce. V neděli naopak demonstrovaly v Barceloně statisíce lidí za jednotné Španělsko.
Co teď čeká katalánské vůdce?
Katalánští ministři byli sesazeni a s okamžitou platností zbaveni svých funkcí. Pondělí bylo prvním pracovním dnem, kdy jsou regionální státní úřady pod přímou správou španělské vlády.
Španělská prokuratura navíc obvinila celou odvolanou vládu a vedení rozpuštěného katalánského parlamentu ze vzpoury.
Za tu jim hrozí až 30 let vězení.
Puigdemont mezitím spolu s pěti členy své vlády odjel do Bruselu. Belgický právník Paul Beckaert řekl agentuře Reuters, že bude Puidgemonta zastupovat. "Jsem jeho advokátem pro případ, že by mě potřeboval," řekl Beckaert.
Nepotvrdil však, zda bude pracovat na žádosti o azyl, kterou se expremiér chystá podle některých španělských médií podat Možné udělení azylu Puigdemontovi již v neděli odmítl belgický premiér Charles Michel.
Jak budou vypadat předčasné volby?
Katalánští separatisté se teď chystají na předčasné prosincové volby. Není ale jasné, zda se znovu spojí do koalice Junts pel Sí, ve které spolu doposud vládli.
A ani zda získají dostatek hlasů. Do voleb ale jednoznačně půjdou.
"Uvidíme se u voleb, pane Rajoyi. Nemáme strach zúčastnit se voleb," vzkázala španělskému premiérovi Marianu Rajoyovi členka vedení Demokratické evropské strany Katalánska (PDeCAT) Marta Pascalová po pondělním jednání stranických lídrů.
Budou mít separatisté ve volbách většinu?
Většina průzkumů ukazuje, že katalánská společnost je rozdělená. Z některých vychází lépe separatistické strany, podle jiných si pohorší a ztratí většinu.
Španělský deník El Mundo v neděli zveřejnil průzkum společnosti Sigma Dos, podle kterého by nyní ve volbách separatisté ztratili většinu v regionálním parlamentu.
Nejvíce hlasů (26,4 procenta) by sice dostala separatistická strana Republikánské levice Katalánska, dohromady by ale separatistické strany obsadily ve 135členném parlamentu jen nejvýše 65 křesel a k absolutní většině by jim chyběly tři mandáty.
Podle španělského ministra zahraničí Alfonsa Dastise by teoreticky mohl kandidovat i Carles Puigdemont. "Pokud ovšem v té době nebude ve vězení," dodal v rozhovoru pro agenturu AP.
Dialogue has been, and will always be, our choice to solve political situations and achieve peaceful solutions. @CharlesMichel https://t.co/6sRWiGfHvO
— Carles Puigdemont (@KRLS) October 27, 2017
Vyřeší prosincové volby katalánskou krizi?
Pro Madrid by bylo nejlepší, kdyby po volbách sestavili katalánskou regionální vládu unionisté, kteří odmítají nezávislé Katalánsko.
To je ale podle serveru Politico nejméně pravděpodobná možnost.
Pokud ovšem ztratí většinu v parlamentu separatistická aliance, pak zbývá jen třetí varianta. Vládu by sestavila levicová aliance Catalunya en Comú současné starostky Barcelony Ady Colauové.
Ani ta by ale nejspíš do koalice s unionisty nešla.
Podle Politica je každopádně možné, že v nové vládě nakonec nebude otázka separatismu tak klíčová.
Proč usiluje Katalánsko o nezávislost?
Jde o jeden z nejbohatších španělských regionů a právě v tom má katalánské hnutí za nezávislost své kořeny.
Region se podílí více než 20 procenty na hrubém domácím produktu (HDP) země a katalánský vývoz zajišťuje čtvrtinu celkového vývozu Španělska. V souladu s tím přináší Katalánci i pětinu příjmů do státní pokladny.
Mnoho lidí si ale už uvědomilo ekonomické důsledky, které by s sebou nesla nezávislost.
Téměř 1700 firem už přemístilo svá sídla z Katalánska do jiných španělských měst, a to včetně největších bank.
Ovlivní katalánští separatisté jiná podobná hnutí v Evropě?
V Evropě existuje mnoho podobných regionálních hnutí, která vyžadují větší či menší autonomii na centrální vládě dané země, nebo dokonce nezávislost.
Katalánsko může ale sloužit jako odstrašující příklad. Například proto, že neexistuje stát, který by nezávislé Katalánsko uznal.
Také jednotliví představitelé Evropské unie se jasně vyjádřili, že nezávislé Katalánsko by se nestalo členem EU.
