Katalánskému premiérovi hrozí za rebelii až 30 let vězení. Může u nás dostat azyl, říkají Belgičané

Pavlína Nouzová Pavlína Nouzová
30. 10. 2017 6:18
Kvůli pátečnímu jednostrannému vyhlášení nezávislosti Katalánska hrozí premiérovi jeho regionální vlády Carlesi Puigdemontovi až 30 let vězení. Nemusí ale nakonec skončit za mřížemi. Jeden z ministrů současné belgické vlády prohlásil, že Puigdemont může dostat v jeho zemi politický azyl.
Sesazený katalánský premiér Puigdemont během pátečního vyhlášení nezávislosti.
Sesazený katalánský premiér Puigdemont během pátečního vyhlášení nezávislosti. | Foto: Reuters

Barcelona/Brusel - Řadu dní nebylo jasné, zda bohaté Katalánsko vyhlásilo, nebo nevyhlásilo nezávislost na vládě v Madridu. 

Španělský premiér Mariano Rajoy vzkazoval katalánskému premiérovi Carlesi Puigdemontovi, aby mu jasně vysvětlil, jaká je tedy pozice Barcelony po kontroverzním referendu z 1. října.

Podobně na tom byli i sami Španělé. V jedné parodické televizní show vysílali scénku jako z kvízu Chcete být milionářem?

V křesle soutěžícího seděl "Puigdemont" a moderátor se ho ptal: Co je právě teď Katalánsko? Za A region. Za B země Nezemě. Za C republika. Nebo za D cirkus.

Katalánský parlament ale nakonec v pátek definitivně vyhlásil samostatnost. A Madrid ihned zareagoval - omezil autonomii nejbohatšího španělského regionu, sesadil katalánskou vládu a vyhlásil předčasné volby.

Po dlouhém váhání se tak Carles Puigdemont opět postavil do čela katalánských separatistů. Za to ho ale brzy může stihnout trest.

Španělská generální prokuratura tento týden zřejmě zahájí stíhání katalánských lídrů. Důvodem je podpora protiústavního referenda o nezávislosti a taky jednostranné odtržení od Španělska.

Puigdemontovi i jeho kolegům hrozí až 30 let vězení. Sesazený předseda katalánské vlády by se tak podle některých hlasů mohl stát politickým vězněm.

Pomoc od Vlámů

Carles Puigdemont zatím na případné stíhání nereaguje. 

Možný únik mu ale nabízí Belgie, jeden z mála členů Evropské unie, kde občané EU mohou požádat o politický azyl. Připouští to i jeden z vrcholných představitelů belgické vlády Theo Francken.

"Není to nemožné, když vidíte tu situaci," řekl belgický ministr pro migraci v rozhovoru pro stanici VTM.

"Už teď se mluví o odnětí svobody," dodal. "Je jen otázkou, do jaké míry by byl jeho proces spravedlivý."

Francken je členem nacionalistické Nové vlámské aliance (N-VA). Právě tato separatistická strana už roky usiluje o odtržení Vlámska od zbytku Belgie. S Puigdemontem tak snadno může najít společnou řeč.

Pokud by k takovému scénáři došlo, pro Španělsko by bylo podle agentury Reuters velmi složité zařídit, aby mu Belgie Puigdemonta vydala.

Jen pár evropských lídrů komentovalo katalánskou krizi. Mezi nimi byl i belgický premiér Charles Michel, který volal po dialogu mezi Madridem a Barcelonou. Michel, centrista z Valonska, vládne v koalici s N-VA od roku 2014.

Agentura Reuters navíc připomíná případ z 90. let, kdy Belgie odmítla vydat španělský pár, který Madrid vinil z napojení na baskickou militantní organizaci ETA.

Kdo vyhraje volby?

Katalánce každopádně čekají 21. prosince předčasné regionální volby.

Podle prvního předvolebního průzkumu, zveřejněného v neděli, by těsně zvítězily strany prosazující jednotné Španělsko - získaly by celkem 43,4 procenta hlasů.

Separatistickým stranám pak průzkum předpovídá 42,5 procenta voličské podpory.

Nejvíc hlasů (26,4 procenta) by sice dostala separatistická strana Republikánské levice Katalánska (ERC).

Dohromady by ale separatistické strany obsadily ve 135členném parlamentu jen nanejvýš 65 křesel a k absolutní většině by jim chyběly tři mandáty

Průzkum agentury Sigma Dos proběhl minulý týden. Tedy v době, kdy Katalánci s napětím očekávali, zda jejich regionální vláda skutečně vyhlásí nezávislost na Madridu.

V neděli se v ulicích Barcelony znovu objevily statisíce lidí odmítajících katalánskou samostatnost. "Milujeme tě, Španělsko," znělo jedno z jejich hesel.

Katalánský parlament vyhlásil nezávislost. Poslanci zpívají hymnu a davy jásají | Video: Asociated Press
 

Právě se děje

před 15 minutami

ČSÚ: Důvěra v ekonomiku po prosincovém růstu v lednu opět klesla

Důvěra v českou ekonomiku po prosincovém růstu v lednu opět klesla. Souhrnný indikátor důvěry se snížil proti prosinci o 1,3 bodu na 87,3 bodu. Klesla důvěra u podnikatelů, ještě výrazněji se snížila u spotřebitelů. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad.

"Začátek roku se nesl ve znamení poklesu důvěry ve všech sledovaných odvětvích ekonomiky. Podnikatelé napříč odvětvími negativně hodnotí svoji ekonomickou situaci nebo stávající poptávku," uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst. "Již tak velké obavy spotřebitelů ze zvýšení nezaměstnanosti dále rostly, ruku v ruce s obavami ze zhoršení celkové ekonomické situace," dodal.

Indikátor důvěry podnikatelů se proti prosinci snížil o 0,7 bodu na 87,1 bodu, u spotřebitelů klesl o 3,5 bodu na 88,5 bodu. Údaje za prosinec se změnily spolu s tím, jak ČSÚ v lednu čísla pravidelně přepočítává.

Zdroj: ČTK
Další zprávy