Měli bychom se koronaviru bát?
Covid-19 je nová nemoc, lidé proti ní nemají žádnou přirozenou imunitu. Pokaždé když přijdeme do kontaktu s novým virem, ze kterého mohou lidé onemocnět a někteří i zemřou, je namístě se znepokojovat.
Je možné, že časem prostě vymizí? Hodně lidí doufá, že šíření se zastaví nebo zpomalí, až se oteplí, jako se to děje s chřipkovou epidemií.
Ten virus je velmi odlišný od chřipky. Není proto snadné a ani vhodné snažit se předpovědět budoucí vývoj na základě našich zkušeností s chřipkou.
Může se ale stát, že koronavirus bude "novou chřipkou", tedy že ho bude mít hodně lidí, že se bude nákaza vracet v každoročních epidemiích?
Není možné odhadnout ani to, kolik lidí je nakaženo v tuto chvíli. Znovu opakuji, tohle je jiný virus, není možné ho s chřipkou srovnávat. A je proto extrémně důležité odhalit pokud možno všechny případy, abychom byli schopni narušit řetězce nákazy a vyhnuli se situaci, kdy bude velký počet lidí potřebovat ošetření v nemocnici.
Je pravděpodobné, že až objevíme vakcínu, podaří se nemoc zase vymýtit?
Vyvinout ji bude ještě dlouho trvat. Málokdy navíc vakcína stačí k úplnému vymýcení. Při použití v dostatečné míře je to ale účinný nástroj, jak tu nemoc udržet pod kontrolou a vyhnout se jejímu propukání ve velké míře.
Do té doby je potřeba virus všemi dostupnými prostředky zadržovat, takže se snažit snížit počet lidí, kteří se jím nakazí. Každý jednotlivec by měl zodpovědně dodržovat zavedená opatření.
V Česku například vláda dřív zavedla opatření, že se vozy prostředků hromadné dopravy otevírají samy, bez potřeby mačkat tlačítko. Mohou taková pravidla pomoct?
Vzhledem k tomu, že virus nějakou dobu přežije na neživých površích, dává smysl pravidelně čistit a dezinfikovat povrchy, na které se na veřejných místech často sahá - tedy zábradlí, knoflíky výtahů a podobně. Proto by si také lidé měli často mýt ruce a nedotýkat se obličeje.
Za jakých okolností dává smysl karanténa?
Karanténa je určitě jedna ze součástí účinné strategie na odhalení, izolaci a zastavení šíření ohnisek nákazy. Zafungovala takhle už několikrát. Rozhodnutí ji vyhlásit zůstává na jednotlivých zemích, ale udělat to co nejdřív se ukázalo jako účinné.
Podle čeho by se měli lidé rozhodovat, jestli někam cestovat, nebo ne?
Je potřeba mít na paměti, že situace se rychle mění. A také to, že kvůli času, který uběhne od nákazy, přes testování až po ohlášení výsledku testu, popisuje počet známých případů ve skutečnosti už zastaralou situaci.
Vždycky dává smysl řídit se radami úřadů. Kromě počtu nakažených a mrtvých také dává smysl vzít v potaz to, co chcete na dovolené dělat. A ať na cestě, nebo doma, vyhýbat se blízkému kontaktu s lidmi, kteří mají nějaké symptomy, třeba kašlou.
Podle zatím dostupných informací se virus na lidi přenesl z luskounů na jednom z trhů. O tom, že hygienické podmínky na podobných místech jsou špatné, se vědělo. Přijala Čína nějaká opatření, aby se to znovu neopakovalo?
Tato informace zatím není potvrzená. Čína nicméně přijala nová opatření, která zakazují obchodování s divokými zvířaty a jejich konzumaci. To by mohlo snížit riziko, že se něco podobného bude opakovat. Je ale také důležité vzdělávat lidi o nebezpečích, která pro ně konzumace divokých zvířat může znamenat, aby se snížila poptávka. A podobná opatření by měla být zavedena i jinde na světě, kde je tohle běžné.
Teoreticky se tedy něco podobného může stát znovu? Třeba z jiného zvířete?
Může se to stát kdykoliv. Zabránit tomu můžeme tím, že obchod, chov i porážka a zpracování a vaření budou probíhat v hygienických podmínkách.
COVID-19 a chřipka
V čem jsou si obě nemoci podobné?
V projevech. Obě způsobují respirační onemocnění, které může být bez projevů, ale i se závažnými důsledky, nevyjímaje smrt.
Obě nemoci se přenáší dotykem, přes sliznici úst, nosu nebo očí i přes kontaminovaný povrch neživých předmětů, jako je oblečení, tlačítka ve výtazích nebo i vlasy.
Stejná jsou proto i základní preventivní opatření: umývat si ruce, kašlat a kýchat do ohnuté paže - nikoliv dlaně - nebo kapesníku a ten hned poté vyhodit.
V čem se liší?
Chřipka se může šířit rychleji, má kratší inkubační dobu - tedy čas, který uplyne od chvíle nakažení do projevu prvních příznaků - i větší rychlost přibývání případů. Je také nakažlivá delší dobu (tři až pět dní) před objevením prvních příznaků. Pro COVID-19 je to jen 24 až 48 hodin.
Od jednoho člověka nemocného COVID-19 se ale může nakazit více lidí, statisticky vychází takzvané reprodukční číslo na 2 až 2,5 nových nakažených od jednotlivce.
Zatímco u chřipky jsou důležitými přenašeči děti, u COVID-19 zatím dostupná data ukazují, že je zasahuje méně. Nejohroženější jsou naopak starší a oslabení jedinci.
COVID-19 má také ve větším počtu případů závažný průběh. Patnáct procent nemocných musí inhalovat kyslík a asi pět procent potřebuje plicní ventilaci.
Vyšší je také úmrtnost (počet mrtvých v celé populaci), která u sezónních chřipek dosahuje asi 0,1 procenta. V případě COVID-19 nejspíš umírají asi tři až čtyři procenta nakažených, o kterých se ví (takzvaná smrtnost - podíl úmrtí na počtu nakažených - bude ve skutečnosti o něco nižší). Počet mrtvých ale významně záleží na dostupné zdravotní péči, tedy zejména již zmíněných ventilátorů pro nemocné se závažným průběhem.
Čím se dají léčit?
V Číně v současnosti probíhá několik klinických studií na léky a asi 20 vakcín, nic z toho ale není schváleno k použití na lidech. Proti chřipce existuje vakcína i antivirotika (ta na COVID-19 nepůsobí).
