Na výsledku Bidenových letních vyjednávání přitom může záležet osud jeho nejdůležitějších návrhů zákonů a vyznění celého prezidentského období. Na podzim už potřebuje mít vše připravené, aby Kongres mohl zákony případně schválit.
Čas běží a po přehoupnutí do roku 2022 bude vše už ve stínu kampaně před listopadovými volbami do Kongresu. Joe Biden a demokraté míří na několik klíčových norem. Jednou z nich je návrh volebního zákona, kterým by chtěli trvale prosadit některá pravidla z loňských prezidentských voleb. Například všeobecnou, automatickou možnost poštovního hlasování.
Demokratický návrh, takzvaný For the People Act, jde ale proti iniciativám republikánů. Ti se právě v reakci na loňské volby naopak snaží zpřísnit volební zákony.
V Georgii, Texasu a řadě dalších států, kde jim patří politické vedení, už v tom byli nebo brzo budou úspěšní. Zatímco Biden a demokraté mají s prosazením svého volebního zákona velké potíže.
"Toto je zkouška naší doby. Čelíme nejvážnější zkoušce naší demokracie od občanské války. Je to útok na naši demokracii, útok na svobodu, útok na to, kdo jsme," odsoudil Biden minulý týden v nebývale emotivním projevu ve Filadelfii republikánské volební zákony. Zároveň apeloval na demokraty, ať svoji normu prosadí v Kongresu.
Biden proti vlastním demokratům
Jenže jsou to právě demokraté, kdo mu stojí v cestě. Senátor ze Západní Virginie Joe Manchin už oznámil, že pro podobu demokratického návrhu, v jaké přišel ze Sněmovny reprezentantů, dolní komory Kongresu, ruku nezvedne. S podporou váhá i demokratická senátorka z Arizony Kyrsten Sinemaová.
Jenže už Manchinovo veto stačí, aby demokratickou legislativu potopil. V Senátu, horní komoře, mají totiž demokraté a republikáni shodně po 50 zákonodárcích. Rozhodující je pak hlas viceprezidentky Kamaly Harrisové, která má z ústavy i roli předsedkyně Senátu. Demokraté proto nesmějí ztratit ani jeden hlas.
Manchin je ale neústupný. "Věřím, že zákon odhlasovaný jen jednou stranou by zničil už tak oslabující pouta naší demokracie, a proto budu hlasovat proti návrhu For the People Act," napsal před několika týdny v deníku Charleston Gazette Mail, který vychází v Charlestonu, hlavním městě Západní Virginie.
Tento stát do 90. let volil v prezidentských volbách demokraty, s odlivem jejich voličů k republikánům se ale karta obrátila. Loni tam s náskokem bezmála čtyřiceti procent zvítězil Donald Trump. A Manchin v Senátu nezvedne ruku pro nic, co by jeho voliči v Západní Virginii považovali za levicovou agendu.
Drsné republikánské škrty
Nadějněji vypadají Bidenovy vyhlídky na prosazení investic do americké infrastruktury. V tomto případě se v Senátu patrně našel nadstranický kompromis, kdy republikáni předběžně avizují ochotu návrh podpořit. Do konečného schválení ale prezident nemá nic jisté, a navíc ani zdaleka nedostal, co požadoval.
Původní obnos investic ve výši 2,3 bilionu dolarů (v přepočtu 50 bilionů korun) se smrskl na jeden bilion, přičemž skutečně nových investic je jen 600 miliard dolarů, ostatní peníze budou přesunuty z jiných, už dříve schválených programů - například z březnového balíku anticovidové pomoci Američanům a tamnímu byznysu.
A hlavně: z Bidenova původního návrhu vypadla celá "zelená agenda", v rámci níž by chtěl do roku 2035 převést veškerou výrobu elektřiny v USA na čisté zdroje. Rovněž výdaje na rozšíření federálních sociálních a zdravotních programů republikáni z kompromisního návrhu vyškrtli.
Biden a demokraté se tak teď pokoušejí prosadit své ambiciózní plány, jak avizují, "po druhé koleji". Minulý týden představili v Senátu samostatný návrh mohutných státních investic do podpůrných zdravotních a sociálních programů. V horizontu příštích deseti let chtějí ze státní kasy investovat 3,5 bilionu dolarů (přes 76 bilionů korun).
Tyto finance by měly jít například na zvýšení přídavků na děti, na placenou rodičovskou dovolenou, do státem dotovaných mateřských škol, na odpuštění stipendia na komunitních vysokých školách a také na výrazné rozšíření federálního zdravotního pojištění pro seniory.
Vedle toho návrh zákona obsahuje finance na možnou realizaci výše zmíněné "zelené agendy". Jenže Biden může opět narazit na středové demokraty. Senátoři Joe Manchin a Kyrsten Sinemaová už oznámili, že si návrh musejí nejdříve detailně prostudovat, než se rozhodnou o možné podpoře.
Prezidentův spojenec? Socialista Sanders
Biden tak má před sebou týdny, kdy bude muset trpělivě vyjednávat se zástupci své vlastní strany. Jednou z klíčových osobností bude jeho loňský soupeř ze souboje o demokratickou kandidaturu na prezidenta, levicový senátor z Vermontu Bernie Sanders.
Sanders sice z tohoto souboje odešel těsně jako poražený, ale už loni se ukázalo, že má za sebou podporu velké části demokratické voličské základny. Sandersův tým se následně společně s Bidenovými lidmi podílel na tvorbě Bidenova předvolebního programu. A v novém Senátu se stal Sanders letos předsedou vlivného rozpočtového výboru.
Podle amerických médií jde o překvapivé, před pár lety ještě nepravděpodobné vyvrcholení politické kariéry dnes devětasedmdesátiletého senátora, který sám sebe označuje za "demokratického socialistu". Právě pro svoji levicovou agendu, kterou většina Demokratické strany považovala za příliš radikální, byl Sanders brán za politického podivína, který nemá šanci se v americké politice obecněji prosadit.
Nyní je podle zpravodajského webu Politico "jedním z nejmocnějších lidí v současném, demokraty ovládaném Washingtonu". Podle Davida Axelroda, bývalého hlavního poradce prezidenta Baracka Obamy, byl Sanders v Demokratické straně dlouho brán jako "svého druhu nepohodlný hmyz". Teď se podle Axelroda "přesunul do role, kdy rozhoduje a uzavírá zásadní politické dohody".
Příkladem je zmíněný demokratický balík státních investic ve výši 3,5 bilionu dolarů. Sanders původně požadoval výdaje ve výši šesti bilionů, podle médií šlo ale spíš o vyjednávací taktiku, aby mohl následně slevit. Sanders si nicméně prosadil své nejdůležitější požadavky, v prvé řadě rozsáhlejší zdravotní pojištění pro seniory. Podle webu Politico si to obhájil při "vášnivém osobním rozhovoru" s prezidentem Bidenem v Oválné pracovně Bílého domu.
V nadcházejících jednáních o konečné podobě návrhu investic bude tak pro Bidena právě Sanders klíčovou osobou. Levicoví demokraté mají v Sanderse důvěru, že z jejich agendy prosadí to, co je možné. A Bidenovi může přímo v Senátu pomoci s tlakem na středové demokraty.
"Mluvíme zde o nejdůležitější legislativě, která kdy navázala na zákony z 30. let minulého století," vztáhl Bernie Sanders aktuální demokratický plán k programu Nový úděl prezidenta Franklina D. Roosevelta, kterým byl kromě jiného v USA založen státní důchodový systém. Pokud by se Bidenovi a demokratům podařilo prosadit svůj program, šlo by podle amerických médií také o zápis do historie.
"Biden a Sanders, kteří ve straně stáli na různých pozicích, se spojili, aby ke konci svých kariér učinili něco potenciálně historického," okomentoval to David Axelrod.
